foto: Pixabay.com licence/Spravedlnost, ilustrační foto
V úterý dne 14. ledna 2025 uspořádal Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny seminář k připravované novelizaci trestního zákona a trestního řádu. Semináře se účastnili vrcholní představitelé Ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího soudu ČR, Nejvyššího státního zastupitelství, Vrchního státního zastupitelstva, Právnické fakulty UK, Soudcovské unie ČR a České advokátní komory, když tito představitelé přednesli své diskusní příspěvky a dále odborná veřejnost, která mohla vystoupit v další rozpravě.
Důvod semináře spočíval v možnosti odborné diskuse ohledně připravované reformy trestní politiky a nyní bezprostředně v možnosti vyjádření se odborných kruhů k připravované a chystané novelizaci trestního zákoníku a souvisejících právních předpisů, zejména trestního řádu.
Obecně byl v rámci semináře konstatován fakt, že pokud jde o počet odsouzených ve výkonu trestu na počet obyvatel, tak že se ČR nalézá na předních místech evropských statistik.
Toto přitom není pouze otázkou statistik, ale rovněž otázkou státního rozpočtu, pokud jde o jeho nákladovou a výdajovou část. Bylo připomenuto, že počet odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody přesahuje číslo 20 tisíc odsouzených a že denní náklady na jednoho odsouzeného se v hrubých číslech pohybují v řádu dva tisíce korun, takže z toho si lze učinit představu o nákladech, které stát na věznění odsouzených vynakládá.
Současně je otázkou, nakolik je při výkonu trestu odnětí svobody zejména u relativně krátkodobých trestů možno kromě represivní stránky zajistit i výsledky možné převýchovy, neboť ta by měla být nedílnou částí procesu uvěznění. Při tom všem je třeba pamatovat na oběti trestných činů a obecně osoby postižené trestnou činností ve smyslu toho, aby se jim mohlo dostat ze strany odsouzených přiměřeného zadostučinění a příslušné náhrady škody.
I toto kromě dalších úvah vede k přípravě částečné novelizace trestněprávních předpisů. Na semináři se hovořilo o jisté humanizaci trestního práva, to nikoliv v tom smyslu být ze strany státu vůči pachatelům trestné činnosti nedůsledný, ale v tom smyslu, že by u některých trestných činů nenásilné povahy mělo být do budoucna uvažováno ze strany zákonodárce více o ukládání citelných trestů peněžité povahy při mínusové korekci nepodmíněných trestů odnětí svobody.
Jak z diskuse na semináři vyplynulo, tak rovněž proto připravovaná novela by mohla přinést výsledek v tom, že by při případné nižší trestní sazbě bylo ve věznicích méně pachatelů nenásilné hospodářské trestné činnosti, nicméně že při současně vyšších sazbách peněžitých trestů by jejich výtěžek z konkrétních rozhodnutí byl plusovým rozpočtovým příspěvkem. Zde je třeba stále zdůrazňovat práva poškozených zejména na náhradu škody, když navrhovaný legislativní postup by toto mohl lépe zajistit, kdy pachatel trestné hospodářské činnosti by takto měl mít širší časovou možnost zajistit svojí činností na svobodě uhrazení svých finančních povinností přisouzených vůči obětem své nedovolené a zde trestné činnosti.
Na semináři se rovněž probírala uvažovaná a navrhovaná možnost částečné dekriminalizace trestného činu zanedbání povinné výživy. Jedná se o citlivé téma, nicméně i zde je třeba přihlížet zejména k právům obětí. Jestliže je neplatič výživného z tohoto titulu ve vězení, nelze očekávat během této doby umoření jeho dluhů na rozdíl od možnosti být zaměstnán a z těchto příjmů případné dluhy na výživném, ale i běžné výživné platit.
Jak také bylo na semináři řečeno, zde by měla přispět i přímá rozhodovací činnost soudů potud, že by bylo ukládáno více alternativních trestů, tedy jak trestů domácího vězení, tak i obecně prospěšných prací, kdy zejména v okamžiku, pokud jde o trest domácího vězení, je odsouzený podstatně omezen na svých právech osobní svobody, není ale omezen v možnostech pracovat, být zaměstnán či v případě nezákazu činnosti i podnikat tak, aby mohl platit své běžné závazky, ale i dluhy z minulosti, což platí zejména u přednostních pohledávek, jako je právě právo poškozených, zejména nezletilých, na zajištění výživného.
Projednávaná problematika semináře byla značně široká jak ve zmíněné oblasti hmotného trestního práva, tedy trestního zákona, tak ale i v oblasti trestního práva procesního, tedy v oblasti trestního řádu.
Pokud jde o trestní proces, zde byly v rámci přípravy novelizace zmíněny především dva procesní instituty. Prvým je záměna dosavadního práva pouhé možnosti zastavení trestního řízení pro dozorujícího státního zástupce v případě jeho důkazní nouze ve stádiu vyšetřování eventuální trestné činnosti za přímé právo toto řízení zastavit. Toto by mělo vést k tomu, aby soudnímu trestnímu řízení byly podrobeny osoby, jež tam beze vší pochybnosti patří.
Další upravovanou procesní záležitostí by mohlo být rozšíření možnosti pro obviněného, respektive obžalovaného, uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nejen ve stádiu přípravného řízení, ale i ve stádiu trestního řízení soudního. To by v některých případech mohlo vést ke zjednodušení a zkrácení trestního procesu.
Toto jsou v naprosté stručnosti záležitosti probírané na popisovaném semináři ohledně připravované částečné novelizace trestněprávních předpisů.
Autorem komentáře je JUDr., Ing. Jan Matys, který je advokátem a byl kandidátem Senátu na Veřejného ochránce práv v roce 2020.