Je to i jeho vina, řekl ke střelbě na Fica bývalý šéf rozvědky

ROZHOVOR: „Společnost na Slovensku je výrazně rozdělená. Část odpovědnosti za atentát na premiéra Fica nesou samotní politici, a to včetně Roberta Fica. Teď nastoupí týmy expertů,” konstatoval František Bublan, bývalý šéf českých špiónů.

Předpokládám, že jako bývalý ministr vnitra a někdejší šéf rozvědky, jste si pro sebe už vytvořil určité vyhodnocení atentátu na premiéra Fica?

Je to samozřejmě šok. Na druhé straně to ale není událost, kterou bychom ještě nikdy v dějinách nezaznamenali. Riziko během kontaktů politika s veřejností bude existovat vždy. Teď začnou na Slovensku zasedat analytické týmy a experti budou událost vyhodnocovat. Zda ochranná služba pracovala dobře, zda měla dostatečně zmonitorovaný a zajištěný rizikový prostor a zda se z jejich strany nestala nějaká chyba. Domnívám se ale, že se v oblasti bezpečnosti nebude nic výrazně měnit. Předpokládám také, že nenastane situace, kdy se politici začnou vyhýbat styku s veřejností a budou se bát si s někým potřást rukou.

To je ale pouze jedna stránka věci. Jaké je ta druhá?

Ten problém vidím někde jinde. Společnost na Slovensku je velmi výrazně rozdělená. Polarizace veřejnosti, o které se neustále mluví, je opravdu velká. Je tam hodně nenávisti, která pramení z ideového rozdělení lidí. Možná bude někomu připadat srovnání, které uvedu, hloupé. Ale podívejme se na příklad královské rodiny ve Velké Británii. Její příslušníci, včetně nejvýše postavených členů, pravidelně a běžně chodí i s malými dětmi mezi lidi. Podávají si ruce a nikdy se nic nestane. Přestože i tam mají lidé různé názory, ta nenávist a nevraživost tam není. Kdežto u politicky exponovaných osob riziko vždy je, především v okamžiku, kdy se blíží volby nebo se o něčem zásadním rozhoduje.

Slovensko má hranici s Ukrajinou, kterou před dvěma lety přepadlo Rusko. Někteří lidé prý mají obavy, když vidí příklon premiéra Fica k Ruské federaci...

Situace na Slovensku je skutečně odlišná. Existují tam různá ideová rozpoložení v jednotlivých částech společnosti a pro nás je poměrně složité se v tamních poměrech orientovat. Rozhodně ale vylučuji, že by v tom tragickém incidentu hrál roli nějaký vliv ze zahraničí. To by v současné situaci nikomu neprospělo. Jedna věc je ale jasná. Pokud premiér Fico atentát přežije, což doufám, tak jemu nepochybně tento útok přinese politické body. Pokud je někdo v očích veřejnosti mučedník, tak celý národ takového politika vždy vnímá trochu jinak. I ti lidé, kteří ho nemusí, tak s ním soucítí a nepřejí si jeho smrt. I když jsou třeba ideově někde jinde. Ten atentátník byl zřejmě něčím frustrovaný. Asi se potřeboval uspokojit tím, že premiéra zastřelí. Což je strašné.

Na Slovensku je velmi vyhrocená atmosféra už více než dva roky. Na záznamu z Nitry je vidět, jak Robert Fico a Ľuboš Blaha vulgárně urážejí prezidentku Čaputovou. Nemá i samotný premiér svůj podíl na současné situaci?

Samozřejmě ano, a nejen on. Vzpomeňte si, jak se před volbami na nějakém mítinku porvali Kaliňák s Matovičem. U nás naštěstí něco takového zatím není. Sice občas padne nějaké ostřejší slovo, ale politické střety zůstávají v určitých mantinelech a dál nejdou. Podobné extrémy u nás zatím naštěstí nevidíme. Je to možná trochu i v povaze. Slováci jsou poněkud impulzivnější než my. Samozřejmě tam ale hraje roli i jejich kultura včetně kultury politické.

Krátce po atentátu Andrej Danko, předseda Slovenské národní strany, řekl, že na Slovensku začíná politická válka. Zaútočil i na novináře a prohlásil, že společně s prezidentem Pellegrinim přijmou zákonné změny, které se budou týkat i médií. Některým lidem to připomnělo Německo, rok 1933, požár říšského sněmu a následující omezení osobní svobody, svobody projevu, svobody tisku. Jaký je váš názor?

Samozřejmě tato paralela se logicky nabízí. Jedna strana, která má nyní navrch a vládne, se snaží tu druhou omezit. To je samozřejmě také špatně. Domnívám se ale, že k omezení svobod na Slovensku nedojde. Vláda by totiž měla velký problém v Evropské unii tak, jak ho mají už několik let například Maďaři. Brusel velmi ostře sleduje omezování svobody tisku a menšinových názorů. Na druhé straně je třeba připomenout, že ale i rozdělení slovenské společnosti je velmi specifické a týká i tisku. Slovenské sdělovací prostředky jsou totiž rovněž hodně polarizované. Z obou stran se tam objevují hrubosti, určitá nenávist a zášť.

Lze už nyní konstatovat, jaký bude dopad atentátu na Českou republiku?

Předpokládám, že na Česko bude mít tato událost dopad spíš výchovného charakteru. Že se budeme snažit, aby se u nás něco podobného nikdy nestalo. Teď nemám na mysli bezpečnostní opatření, ale spíš oblast politické kultury. V České republice daleko ostřeji prožíváme všechno, co se na Slovensku děje, včetně této události. My to všechno bereme spíš srdcem. Přece jen jsme ještě před poměrně krátkou dobou tvořili společný stát. Evropa to na rozdíl od nás tak silně nevnímá.