foto: Archív Občanského institutu, se svolením/Ředitel Občanského institutu Roman Joch.
Přijatá opatření zahrnutá do takzvaného ozdravného balíku byla nezbytná. Vláda ale měla s tímto krokem přijít daleko dříve. „Vláda by měla více škrtat státní výdaje a daleko méně zvyšovat daně,“ řekl pro PrahaIN.cz Roman Joch, předseda Občanského institutu, politik, publicista a pedagog.
Joch zároveň poukázal na určitou nerovnováhu v jednotlivých položkách vládních opatření. „V situaci, do které se Česká republika dostala, bylo přijetí balíku opatření nezbytné. Chyba je v tom, že tato opatření měla být přijata daleko dříve. Dopad vládních reforem bude samozřejmě bolestný, ale v dané situaci není jiná možnost,“ řekl Roman Joch naší redakci.
Zároveň konstatoval, že při rozboru balíku vládních opatření zaznamenal jistou nevyrovnanost. „Domnívám se, že rovnováha v jednotlivých položkách není optimální. Osobně bych preferoval, aby vláda daleko více škrtala na straně výdajů státu a méně zvyšovala daně. Platí pravidlo, že pokud pravicová vláda zvyšuje daně, přijde o své voliče. Proto se domnívám, že vláda premiéra Fialy zvyšováním daní udělala chybný krok. Vláda by měla více škrtat ve výdajové oblasti,“ zdůraznil Roman Joch.
Psali jsme
Majitelé především venkovských hospod a restaurací patří k ohroženým druhům. Proto je vládní kabinety některých evropských zemí výrazně podporují.…
Předseda Občanského institutu zároveň podrobil ostré kritice způsob, jakým vládní kabinet premiéra Fialy vysvětluje široké veřejnosti jednotlivé kroky. Vládě by vystavil nejnižší hodnocení. „V souvislosti s představením vládních opatření musím konstatovat, že komunikační úroveň vlády s veřejností je otřesná. Kabinet není schopen ani svým vlastním voličům vysvětlit smysl svých kroků a opatření. To je obrovná a nepochopitelná chyba. V čem je problém, netuším. Nerozumím tomu, nechápu,“ svěřil se naší redakci Roman Joch.
Ekonomický zločin Sobotky a Babiše
Politickou i morální odpovědnost za současný stav, kdy se státní finance dostaly na samotnou hranici rozvratu, prý jednoznačně nesou bývalí předsedové vlád Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš. Tvrdí, že oba expremiéři selhali v okamžiku extrémního ekonomického růstu.
Psali jsme
Okamžik, kdy se ČR stala plnohodnotnou členskou zemí NATO, je druhou nejvýznamnější událostí v dějinách České republiky. Hned po 17. listopadu…
„V době, kdy tito politici stáli v čele země, byl ekonomický růst okolo pěti procent. Místo toho, aby splatili státní dluhy a připravili Česko na hubenější období, republiku ještě více zadlužili. Chovali se zcela nepochopitelným způsobem. Vůbec nepředvídali, že může dojít k situaci, kdy ekonomický růst skončí. Ani nepřipravili stát na možné krizové situace. To, co dnes zažíváme, je výsledkem jejich způsobu uvažování. Je to neodpustitelné,“ zdůraznil Joch.
„Nejdřív udeřila covidová pandemie a vzápětí přišla ruská agrese na Ukrajině. Samozřejmě, že to nikdo nečekal. Ale v čele státu by měli být lidé, kteří musí těžkosti předvídat! Sobotka a Babiš se v čele České republiky nechovali jako odpovědní politici. Svou nekompetencí provedli zločin na veřejných financích. Za to, že je dnes naše země v tak těžké situaci, oba nesou morální i politickou odpovědnost,“ ukončil Roman Joch.
Psali jsme
Během prvních čtyř měsíců letošního roku vzrostla inflace a Česká republika prudce zvýšila svůj státní dluh. „Vládní kabinet doposud nepředložil…
Ozdravný vládní balík
Symbolicky za pět minut dvanáct vláda představila takzvaný „ozdravný balíček“ čítající 58 opatření, která budou mít souhrnný dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025 ve výši 147,5 miliard korun.
Na příjmové straně by mělo dojít v letech 2024-2025 k celkovým úsporám 69,2 miliardy korun prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu (7 miliard korun), daní z hazardních her (3,9 miliardy korun), zrušení dvaadvaceti daňových výjimek (7,6 miliardy korun), opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procent (13 miliard korun) či zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procent (22 miliard korun), odvodů OSVČ (7,5 miliardy) a daně z nemovitých věcí (9,3 miliardy), jejíž inkaso je nyní pro veřejné finance zcela zanedbatelné a pro státní rozpočet ztrátové
Dojde také ke zrušení 77 územních pracovišť finančních úřadů a zvýšení ceny dálniční známky z 1.500 na 2.300 korun ročně.