Jiří Čunek: Ihned seškrtat dávky Romům. Musíme šetřit

Pokračující demonstrace Romů, na kterých požadují větší bezpečnost a zastavení státní podpory Ukrajincům, odmítá senátor Jiří Čunek. „Stát by měl především seškrtat dávky té části Romů, kteří celý život nepracují a žijí ze sociální podpory,“ řekl PrahaIN.cz senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Na protestních akcích Romové opakovaně kritizují, že stát vyplácí podporu uprchlíkům z Ukrajiny. Stát přitom uvedl, že podporu pro Ukrajince výrazně sníží. Požadavky Romů na zastavení podpory ukrajinským uprchlíkům rozčílily senátora Jiřího Čunka, který trvale kritizuje vyplácení sociálních dávek Romům, z nichž velká část údajně dlouhodobě nepracuje.

Nejvhodnější okamžik

Požaduje, aby stát této skupině obyvatel sociální dávky razantně seškrtal nebo odebral úplně. Říká, že právě teď je k provedení tohoto kroku nejvhodnější okamžik. „Mělo se to stát už dávno. Mezi Romy je velká skupina lidí, kteří nepracují a celý život žijí ze sociálních dávek. Okamžitě by mělo dojít ke změně a sociální dávky těmto lidem by měl stát nekompromisně seškrtat. Teď je na tento krok nejpříhodnější doba. Máme státní dluh tři biliony korun a stát musí šetřit. Proto by mělo dojít i k úsporám v této oblasti,“ řekl PrahaIN.cz senátor Jiří Čunek.

„Velká část z nich celý život nepracuje a žije pouze ze sociálních dávek. Pro normálního člověka je to nepochopitelné. Když se to vezme procentuálně v přepočtu na hlavu, pak Romové zcela jistě v naší společnosti dominují v pobírání sociálních dávek,“ dodal politik.

Zavedený sociální systém v České republice senátor kritizuje dlouhodobě. Jak sám říká, stát si vychovává příživníky. „Pokud stát platí lidi, kteří v tom umí chodit a nepracují, tak si je vlastně kupuje. Oni pak zneužívají sociální systém, a to je velký problém. Z peněz celé společnosti stát živí příživníky, kteří pracovat nechtějí a pouze se vezou. To je absolutně nepřípustné a musí se to změnit,“ řekl Jiří Čunek naší redakci. K tomu, aby mohlo dojít k reformě sociálního systému tak, aby nemohlo docházet k jeho zneužívání, musí být především politická vůle.

Senátor ale poukazuje na skutečnost, že část politické reprezentace nemá k tomuto kroku dost odvahy. „Je to velký, letitý problém, na který se bojí sáhnou politici. V okamžiku, kdy se rozhodnou tuto situaci řešit, se totiž může najít nějaká nezisková organizace, která spustí povyk a bude tvrdit, že to nesmí udělat, že těm lidem, kteří nepracují, máme peníze dávat neustále. Odkládat to ale donekonečna nelze,“ podotýká senátor.

Podpora pro normální občany

V této souvislosti politik zdůraznil, že není odpůrcem podpory v nezaměstnanosti a vyplácení sociálních dávek lidem, kteří pomoc státu skutečně potřebují.

„Považuji za normální a samozřejmé, že když člověk, který celý život poctivě pracoval, náhle přijde o zaměstnání, dostane podporu v nezaměstnanosti nebo i sociální dávky. To je v naprostém pořádku. Navíc takový člověk si během několika měsíců najde práci novou. Nepokládám ale za normální, aby stát celé roky živil někoho, kdo o práci zájem nemá a pouze zneužívá náš sociální systém. A na tom trvám,“ zdůraznil Jiří Čunek.

„Nikdy jsme neměli připustit, aby poměrně velká skupina lidí dostávala od státu peníze za nic. Opakuji, že nyní jsme v situaci, kdy stát má dluh tři biliony korun a velká skupina těchto lidí si z veřejných peněz ukrajuje velký díl. Přitom pracovat nechce, nemá žádný cíl, nemá v sobě ten pocit marnosti a zbytečnosti, kteří prožívají normální lidé, když nemohou pracovat a něco tvořit. Stát musí šetřit. Tak tyto lidi musí přestat živit,“ dodal politik.

Policie se bojí

Na romských demonstracích v Krupce a Bílině část politiků i veřejnosti kritizovala laxnost příslušníků policie v okamžiku, kdy došlo k výtržnostem. Senátor v této souvislosti prohlásil, že chování přítomných policistů rozumí. „Pro policii je v takových okamžicích nejlepší nedělat nic. Je logické, že se příslušníci policie bojí. Důvody jsou jasné. Viděli jsme to například v USA. Policista zasáhl proti osobě, která porušovala zákon, a nakonec sám skončil ve vězení. Stejná situace může nastat i u nás. Policie zasáhne při nějakém incidentu a příslušníci za pomoci části podivných médií mohou být obviněni, že spáchali trestný čin. Například proti příslušníkům národnostní menšiny. Proto se policii nemůžeme divit, že se bojí být více důrazná i v případech, kdyby zasáhnout měla,“ ukončil senátor.

Dezinformace táhnou

Po červnovém incidentu v Brně, při kterém přišel o život mladý Rom, stále roste napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou. Místo uklidnění situace se na sociálních sítích objevují dezinformace o útocích Ukrajinců na romské děti i další příslušníky romské komunity. Policie přitom už několik podobných zpráv spolehlivě vyvrátila.

Romové ale tyto informace přehlížejí nebo neregistrují a k šíření hoaxů podléhají stále častěji. Svědčí o tom i poslední případ z Krupky, kde Romové svolali velkou demonstraci s tím, že Ukrajinci zde napadli příslušníky jejich komunity. Tato informace se bleskově šířila sociálními sítěmi a policie ji několikrát označila za nepravdivou. Někteří analytici upozorňují, že část méně vzdělané romské komunity podléhá proruským dezinformacím. Ostatně na demonstraci v Krupce hřmělo heslo 'Ať žije Putin' či 'Dejte nám zbraně'.