Jiří Paroubek: Není možné ve všem následovat USA

Vyhrocenou situaci v české společnosti zavinila vláda svou neschopností udržet přijatelné životní podmínky pro všechny občany. Destrukce životní úrovně už zasáhla i střední vrstvy, které jsou pilířem společnosti. Lidé se dostávají do pozice, kdy nemají kam ustupovat, kde uspořit. Pokud vláda nezastaví propad životní úrovně, může se situace v Česku nebezpečně vyhrotit. V rozhovoru pro PrahaIN.cz to prohlásil bývalý ministerský předseda a někdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek. 

Opakovaně kritizujete vládní strany, že nedostatečně prosazují zájmy České republiky. V čem se podle vás dopouštějí chyb?

Největším nebezpečím pro Česko je naše hloupost a totální závislost na USA. Ano,  jsou to naši nejbližší spojenci. Na druhé straně je ale třeba také uvažovat reálně a přihlížet k tomu, že Spojené státy mají v řadě oblastí odlišné zájmy než Česká republika.
 
Prostě není možné bez přihlédnutí k našim národním zájmům ve všem slepě následovat USA. Vláda samozřejmě musí plnit svoje spojenecké závazky. Zároveň ale musí více prosazovat  zájmy našeho státu a jeho občanů. Domnívám se zároveň, že tuto skutečnost chápou i naši spojenci a vztahy mezi USA a Českem by nijak neutrpěly, pokud bude ČR klást důraz na jisté zájmové odlišnosti obou států. Obávám se, že vládní strany toto z nějakých důvodů nechápou. Podívejme se na Polsko, to je velmi proamericky zaměřené a přitom má např. velmi rozsáhlé a korektní vztahy s Čínou... Jde tedy oboje.

Upozorňujete na rostoucí napětí ve společnosti, domníváte se, že skutečně už dosáhlo kritického stavu?

Situace v naší společnosti se radikálně mění. Společně s rostoucí inflací se neustále propadá hlouběji početná, nízkopříjmová skupina našich občanů. Zároveň už ale výrazný propad životní úrovně zasáhl i střední vrstvu a je jasné, že se situace v této oblasti bude dále zhoršovat. Pokles životní úrovně za minulý a tento rok v souhrnu dosáhne nejméně pětinu, možná čtvrtinu. A to znamená obrovský zásah do života lidí. Vytváří to mimořádně velké pnutí ve společnosti. Vládní strany se nemohou neustále spoléhat na to, že Češi nedemonstrují, nestávkují. To nevydrží věčně a situace ve společnosti se může nebezpečně vyhrotit. Tak jako ve Francii.

Životní úroveň ale v ČR za poslední roky výrazně rostla…

Je nepochybné, že se životní úroveň v naší zemi od roku 1989 radikálně zlepšila. Úkolem politické reprezentace ale je tento stav udržovat a dělat všechno pro to, aby životní úroveň rostla i nadále. Teď jsme ale svědky opačného trendu velkého poklesu. Situace se v ČR pro obyčejné lidi extrémně zhoršila. Představme si, že někdo dostane výplatu, zaplatí nájem,  všechny běžné poplatky, které každý měsíc musí uhradit, potraviny a do další výplaty mu zůstanou na všechno ostatní dva nebo tři tisíce. A má k tomu na krku rodinu s dětmi.  A k tomu ještě lidé marně shání léky pro nemocné děti, které v lékárnách prostě nejsou. Po takové životě přece nikdo jistě netoužil.

Může nespokojenost lidí vést až k otřesům na politické scéně?

Domnívám se, že naši občané mají velkou trpělivost. A v minulosti už mnohokrát prokázali, že jsou schopni vydržet mnoho. Pokud se ale dostanou do déle trvajících, zoufalých situací, aniž by je sami zavinili, tak jednoho dne jejich trpělivost skončí. Pak může rychle dojít k přeskupení sil na politické scéně, neboť  lidé většinou chodí k volbám. A pokud pochopí, že předtím dali svůj hlas ve volbách neschopným politikům, kteří ani nejsou schopni vysvětlit veřejnosti co a proč dělají, tak budou hlasovat jinak. Po volbách může na politické scéně dojít k zásadním změnám i otřesům.

Stav české politické scény odrazuje mnoho lidí, kteří by za jiných okolností měli zájem se v politice angažovat. Existuje vůbec možnost, jak do politiky dostat nové osobnosti?

Ve všech politických stranách chybí nové, vzdělané a pracovité osobnosti, které by dodaly stranám novou energii. Přitom tady jsou lidé, kteří by mohli v politice odvést velmi kvalitní práci. Situace je ale taková, že pokud má někdo takový zájem vstoupit do strany, tak rychle narazí na velmi zvláštní,  podivné poměry, které ve stranách panují.

Můžete být konkrétní?

V první řadě narazí na houf stranických funkcionářů, kteří neprovádějí reálnou politiku, ale celá léta pouze politikaří. A ještě k tomu mluví ke straníkům i k veřejnosti podivným a nesrozumitelným jazykem. Nově příchozí členové, kteří jsou vzdělaní, inteligentní a pracovití a mohli by být přínosem, zanedlouho ze stran znechuceně odcházejí.
 
Logicky po této zkušenosti už nemají chuť se v politice angažovat. A skutečně začnou politický prostor obloukem obcházet. Česko tak přichází o skupinu lidí, kteří by mohli být pro stát velmi přínosní. Obávám se, že se tato situace v krátké době nezmění. Jedním z dalších problémů je i to, že strany nemají dostatečně velkou členskou základnu, proto v nich nedochází k přirozenému výběru kvalitních lidí. A přitom právě z masovosti se generují osobnosti, které se časem třeba staví do čela politických subjektů.

Jak hodnotíte skutečnost, že levá část politického prostoru zůstává už delší dobu otevřená? Politologové varují, že této situace mohou za určitých okolností využít populisté nebo dokonce i extrémně vychýlené subjekty...

Situace v levé části politického spektra je zoufalá. Ještě před několika lety představovala sociální demokracie silnou levicovou stranu (před 13 lety dokonce nejsilnější stranu v zemi) a disponovala masovou členskou základnou cca 25 tisíc členů. Dnes má okolo šestitisíc členů a z vládní strany se stala politickým subjektem mimo Parlament.

Ukazuje se, že bývalý předseda Bohuslav Sobotka nebyl politickým lídrem, ale spíš sehrál úlohu užitečného idiota, kterého ovládali lidé, které řídil Bakala. Výsledek je, že pod jeho vedením začal v ČSSD destruktivní proces, který sociální demokracii přivedl až do současné situace.
 
Jsem přesvědčen, že se sociální demokracie v současné podobě už zachránit nedá. A současné vedení strany snad ani nemá zájem pokusit se sociální demokracii postavit na nohy. V zásadě existuje jediná množnost a tou je vznik nové levicové strany. Zvolna tady roste nový levicový subjekt, ale všechno je zatím v začátcích. Domnívám se ale, že by mohl mít u levicově orientovaných občanů úspěch. A přitom se pokusit o vytvoření opoziční levicové předvolební aliance, kde by si levicové politické strany dohodly společnou volební kandidátku.