Jiří Vítek (Patrioti ČR): Jediné bezpečné místo v Praze je metro

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Místostarosta Městské části Praha 8 za Patrioty k civilní ochraně

Mnoho občanů se v současné době obrací dotazem na odbor krizového řízení s dotazem, kde jsou protiletecké kryty v případě mimořádné události jako je vojenský konflikt.

Situace v oblasti ochrany obyvatelstva a civilní ochrany je poznamenaná třiceti lety klidné politické situace, která vyvolala v mnoha institucích dojem, že už se nikdy nemůže nic stát. Investice do údržby či dokonce do výstavby stálých úkrytů byly vnímány jako zbytečné a velmi složitě obhajitelné. Vysoké investice by v určitých letech jak politici, ale i veřejnost brala jako zbytečnou rozmařilost a zbytečnost. Bohužel současná politická situace ukázala, že v této oblasti došlo k neskutečné zaostalosti ve všech oblastech - od přípravy obyvatelstva, výuky na školách až po samotné zajištění ochrany obyvatelstva, to vše je provázané. Jestli občan není informován či nějakým způsobem připravován, tak nikdy nepodpoří a přirozeně netlačí na státní správu či samosprávu v budování či zlepšování infrastruktury pro ochranu obyvatelstva.

Další protitlak je samozřejmě i ze soukromého sektoru, představa, že se ve stavebním zákoně objeví povinnost výstavby stálých krytů například u větších bytových celků, zvýší to cenu nemovitosti i finance na údržbu, revize apod. Mnoho krytů bylo součástí domů, továren, podniků, mnoho z nich bylo prodáno v jednom celku v privatizaci, mnoho z nich samozřejmě zmizelo v rámci přestaveb a rekolaudací bez náhrady a bylo vyřazeno. V Praze najdete seznam všech krytů na stránkách ZDE a většina spadá pod Hasičský záchranný sbor. Samozřejmě na první pohled zjistíte, že kapacita je samozřejmě nedostatečná. Jsou sídliště, kde nenajdete jediný potřebný stálý kryt. Proto v hlavním městě jednoznačně doporučuji využít podzemních linek metra, resp. Stanic pro úkryt. Samozřejmě i takový úkryt má svá úskalí jako je stálá teplota, kdy se vám po několika hodinách může stát, že je vám chladno. V prvních hodinách i absence potravin a omezený počet sociálních zařízení, ale samozřejmě, kryt není hotel. Proto doporučuji mít připravené evakuační zavazadlo (více v manuálu Co dělat, když?).

Je, anebo není současná mládež připravovaná na mimořádné události?

Asi vás překvapím, ale jsem přesvědčen, že to vůbec není tak zlé. Česká republika například patří na počet obyvatel například v airsoftu či paintballu mezi tři země na světě v počtu rekreačních hráčů a tady je jen kousek od informací, co dělat při mimořádných situacích, což se v komunitě jistě určitou formou předává. Upřímně i prepperská komunita je neobyčejně velká a velmi aktivní, což dokazují sociální sítě. Samozřejmě to není nějak koncepční jako například ve Finsku, ale je to velmi dobrý základ. O střelecké komunitě nebo mysliveckých organizacích nemluvím. Myslivec je vlastně takový prepper v klobouku.

Kde je možnost zlepšení?

Nebudeme si namlouvat, že to lze vyřešit za rok, upřímně, ani za tři roky. Stát by měl konečně vytáhnout hlavu z písku a přestat se bát o tom otevřeně mluvit, stále ani slovo o civilní ochraně. Ano, v době dnešních technologií a přesných raket a dronů jsou ohroženy především cíle kritické infrastruktury, ale díky kvalitní protivzdušné obraně nadělá větší paseku v civilních zónách právě sestřelený vojenský objekt, který ohrožuje civilní obyvatelstvo více, takže spoléhat se, že například paneláky nebudou cílem, je bohužel úvaha mylná. Ano, je třeba změnit stavební předpisy a zákon a zakomponovat tam i potřebnou výstavbu stálých krytů u nových veřejných budov nebo i škol. Co se týká výuky na školách či přednáškách, tak tady je třeba čerpat z již existujících osnov a nevymýšlet vlastní cestu. Skutečně můžeme hodně čerpat ve Finsku, Estonsku nebo Polsku.

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze