Jmenování člena vlády je politická záležitost, říká ústavní právník Gerloch

17. 01. 202613:12
Jmenování člena vlády je politická záležitost, říká ústavní právník Gerloch
foto: Archív Aleše Gerlocha, se svolením/Aleš Gerloch, místopředseda Legislativní rady vlády ČR

ROZHOVOR: Ústavní soud nemá rozhodovat o tom, kdo má být ministrem. Členy vlády navrhuje předseda vlády, prezident ministry jmenuje. „Návrhy pro hlavu státu nejsou závazné. Argumentace prezidenta ale není úplně přesvědčivá,“ řekl serveru PrahaIN.cz Aleš Gerloch, právník, odborník na ústavní právo a místopředseda Legislativní rady vlády ČR.

Podle Petra Macinky (Motoristé) prezident porušil Ústavu ČR nejmenováním Filipa Turka do ministerské funkce. Oznámil zároveň, že Motoristé budou zvažovat další kroky. Jaký je v této věci váš názor?

Nevím přesně, jaké kroky má pan ministr Macinka na mysli. On sám řekl, že to teď nebude prozrazovat a že je to politická záležitost. Z toho dovozuji, že ony kroky nebudou spočívat v ústavní žalobě kompetenčního typu. To vlastně Motoristé už předem odmítali, takže uvidíme, jaké politické kroky to budou. Předseda vlády Babiš prohlásil, že v této věci nebude dále jednat a že Filipa Turka ustavili vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Ministr Macinka to vysvětlil tak, že on povede obě ministerstva a Turek bude mít koordinační roli. Fyzicky bude sídlit na ministerstvu a bude koordinátorem pro tuto oblast místo dosavadní pozice vládního zmocněnce v této problematice.To asi samo o sobě možné je. Vládní zmocněnec může být současně poslancem a bylo jich v minulosti několik. Není to nic nového, ale nemůže řídit ministerstvo. Macinka uvedl, že povede obě ministerstva, že rozhodovat bude on, že tam bude tým a že je tam politický náměstek. Takže ministerstvo životního prostředí povedou a Filip Turek se na tom bude nějakým způsobem podílet. Má to být funkce koordinační a navenek reprezentativní, zejména v relaci k Evropské unii.

Vylučujete stížnost k Ústavnímu soudu?

Začalo se mluvit o ústavní stížnosti, kterou by podal Filip Turek, protože nebyl jmenován členem vlády. To bych teoreticky viděl tak, že to zcela vyloučit nelze. Myslím si ale, že je to spíše na odmítnutí podobné stížnosti. Jmenování člena vlády je totiž politická záležitost. I v minulosti byly podobné případy , nikoliv však pokud jde o členství ve vládě, a Ústavní soud zaujal stanovisko, že na veřejnou funkci není nárok. Listina základních práv a svobod v čl.21 pouze stanoví, že každý občan má právo za rovných podmínek zastávat volenou nebo jinou veřejnou funkci. Filip Turek by musel ve své stížnosti argumentovat nějakou diskriminací, například národnostní, náboženskou nebo rasovou. Lze si tedy představit ústavní stížnost, kterou však nikdo zatím z těch, kdo nebyli jmenováni členy vlády, nepodával. V tomto směru by to bylo novum. Myslím si ale, že by nebylo dobré, aby Ústavní soud rozhodoval o tom, kdo má být ministrem.

Postup prezidenta byl tedy v pořádku?

Na druhé straně ani argumentace pana prezidenta není podle mě úplně přesvědčivá, to je pravda. Protože nemá žádné jednoznačné zákonné nebo ústavní důvody. On to bere jako souhrn jednání navrženého kandidáta za delší dobu. Ale článek 70 Ústavy stanoví, že člen vlády nesmí vykonávat činnosti, které jsou neslučitelné s funkcí ve vládě, evidentně směřuje do budoucnosti a nesměřuje k hodnocení jeho dosavadních aktivit. Beru to tak, že máme určité nedostatky z hlediska ústavní úpravy, která by měla podle mě stanovit kritéria pro členství ve vládě. Pak by se dalo mluvit o tom, že je někdo nenaplňuje. Ale když tam nemáme nic, tak skutečně jde o argumentační problém.

Porušil prezident Ústavu nejmenováním pana Turka?

Osobně si myslím, že ne. Vycházím z toho, a i v minulosti to tak bylo, že ministry navrhuje předseda vlády, avšak jmenuje je prezident, návrhy ale pro prezidenta nejsou závazné. Ale záleží na přesvědčivosti argumentace. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby prezident přímo řekl, v čem problém spočívá. On uvádí jeho výroky a části jeho aktivit. Problém v prezidentově argumentaci ale spočívá v tom, že u Filipa Turka v minulosti neproběhlo žádné trestní řízení ani správní řízení za přestupky, o které by se prezident opřel a řekl: „Tady podle trestního zákona byl pan Turek odsouzen za určitý verbální trestný čin, hanobení rasy, národa, přesvědčení a tak dále.” A bylo by to jasné. Ale toto je spíše pocitová argumentace. Mně se nezdá jeho chování, zejména v komplexu jeho vystupování. Dejme tomu, že pan Turek by měl být odsouzen třeba za propagaci nacismu, když se tvrdí, že jej nějakým způsobem propagoval. Ale řízení proti němu nikdy nikdo nezahájil. Ani teď, v současnosti, když se tvrdilo, že se dopustil různých trestných činů. V tom vidím problém. Ne v tom, že by prezident nemohl odmítnout nějaký návrh, ale jeho rozhodnutí by mělo být jednoznačně zdůvodněno konkrétními ústavními či zákonnými ustanoveními, které navržený kandidát porušil a o nichž příslušné soudy či správní úřady autoritativně rozhodly. V tom je jeho argumentační slabina.

Profesor JUDr. Aleš Gerloch, CSc., je český právník, akademik a odborník na ústavní právo. Mnoho let vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a vede katedry související s teorií práva a ústavním právem. V letech 2006 až 2014 byl děkanem Právnické fakulty UK. V letech 2014 až 2022 působil jako prorektor Univerzity Karlovy pro akademické kvalifikace. Provozuje advokátní praxi a od roku 2006 je místopředsedou Legislativní rady vlády ČR. V roce 2006 byl zvolen Právníkem roku v oblasti veřejného práva. V roce 2008 obdržel stříbrnou medaili Antonína Randy za zásluhy o fungování demokratického právního státu a spolupráci s právnickou komunitou.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných