foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Kardinál Dominik Duka sloužil mši za Charlieho Kirka
ROZHOVOR: V politických kruzích vyvolalo rozhodnutí sloužit v Týnském chrámu zádušní mši za zavražděného aktivistu Charlieho Kirka pozdvižení. Kritické hlasy odmítl kardinál Dominik Duka, který mši vedl. „Považoval jsem za důležité veřejně se spojit v opravdovém lidském soucitu,“ řekl kardinál redakci serveru PrahaIN.cz.
Pane kardinále, jak významná byla úterní zádušní mše z duchovního i lidského pohledu?
Každá mše má svoji platnost. Vlastně první zádušní mši za Charlieho Kirka jsem už sloužil v soukromé kapli, poněvadž sám nemám farnost a jiný kostel. Je důležité, že do Týnského chrámu přišlo tolik lidí. Přece jen značná část lidí vyznala svoji, abych řekl, odvahu, tedy nebát se a stát za svými zásadami a ideály. To pokládám za důležité. A také se i spojit v opravdovém lidském soucitu. To není jenom emoce, to je také vědomí, že bychom měli především myslet na rodinu zavražděného a také na to, že jeho manželka se sama vyznala, že bude pokračovat v tom, co Kirk až doposud dělal. To si myslím, že je opravdu důležitý krok.
Týnský chrám byl plný a před vchodovými dveřmi stáli další lidé, kteří se nedostali dovnitř.
Mám radost, že na mši přišlo tolik lidí. I tady jsem měl původně úmysl, že ke vchodu položíme věnec a lidé, kteří chtějí, ať položí květiny, svíčku a pomodlí se. To ale bylo zamítnuto bezpečnostními složkami s tím, že by někdo věnec mohl zničit, pak byla navržena bohoslužba v malé kapli na radnici. Nakonec bylo rozhodnuto, že se mše bude sloužit v Týnském chrámu a pozvali mě, abych tuto bohoslužbu vedl. Jsem rád, že jsem ji mohl sloužit, protože nežijeme jenom v éře atentátů, žijeme také v době, ve které opět v celém světě narůstá antisemitismus. Každá mše je proto také jakousi manifestací, protože je to večeře Mojžíšova, je to večeře Ježíšova a je to také večeře naše.
Oznámení sloužit mši za Charlieho Kirka okamžitě vyvolalo poměrně silný odpor. Kdo jsou tito lidé?
Je to pravda, kampaň proti mně vedly známé „firmy“, se kterými jsem „zápasil” celých patnáct let, takže mě to moc nezasáhlo. Pouze mě zaskočila ta forma protestu. Ta skutečně až nelidská nenávist vůči člověku, který nic neudělal a který byl zavražděn. Jeho tuzemští kritici neznají ani tuto skutečnost. Na mě osobně byly vedeny nejtvrdší útoky na sociálních sítích. Snesla se na mě snůška odporností nejhrubšího zrna. To mě skutečně překvapilo, protože se ti lidé vydávají za demokraty. Jako obrana proti nim není jiná cesta než prosazovat slušnost, toleranci, ale také úctu k pravdě.
Dominik Duka získal střední vzdělání na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové. Po úspěšné maturitě pracoval v továrně jako strojní zámečník. Absolvoval základní vojenské služby v Trnavě a v roce 1965 začal studovat teologii v Litoměřicích. V lednu 1968 byl přijat do tajného noviciátu řádu dominikánů a přijal řeholní jméno Dominik. Dne 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. V sobotu 13. února 2010 byl jmenován nástupcem kardinála Miloslava Vlka ve funkci pražského arcibiskupa. V dobách komunistického režimu byl pronásledován Státní bezpečností a prožil dva roky ve vězení.