foto: Archiv redakce PrahaIN.cz/Ekonom a exministr financí Vlastimil Tlustý
ROZHOVOR: „Za komunistů byli ve vysokých funkcích. Mají zkušenosti i kontakty. Po listopadu 1989 přišli o pozice. Nikdy se s tím nevyrovnali. Mají na sebe spojení, vědí o sobě. Je to politická síla, která opět vystrkuje rohy. Jsou zase tady,“ řekl serveru PrahaIN.cz bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý.
Pozorovatelé tvrdí, že politické strany změnily taktiku a s tím i podobu předvolební kampaně. Proč k tomu došlo?
Mají samozřejmě pravdu. Osobně si především všímám skutečnosti, že od roku 1990 až do současnosti neustále z politiky mizí skutečná témata a věcné problémy. Výsledek je takový, že se z předvolební kampaně stala kampaň reklamní typu „S námi vyperete nejlépe”, a veřejnost se už nedozví nic jiného. Například o tom, co ta která strana po volbách upraví, zruší, zavede, případně třeba zvýší daně. Zásadní věci, které ovlivňují a budou ovlivňovat život obyčejných lidí v příštím období, už vůbec v kampani nenajdete. Dřív si třeba voliči mohli udělat tabulku a u každé politické strany zaznamenat, co chtějí tihle, co udělají tamti. To dnes úplně zmizelo. Nějaké náznaky tady jsou, například jsem zaregistroval, že se tomu alespoň částečně vymykají Motoristé a asi jedna, dvě další strany. Jakési programové body tam mají.
V čem vidíte hlavní příčinu toho, že politické strany změnily svoji rétoriku?
Jim se v minulosti neosvědčilo být konkrétní. Vezměte si třeba předvolební sliby SPOLU, v předchozím období sliby ANO. Neplatí a neplatilo z toho nic. A oni to dobře vědí, proto se to snaží omlouvat různými slogany typu: „Kdybychom to bývali věděli, tak bychom to bývali neříkali.“
Zaujaly vás některé nové politické strany a formace?
Přiznám se, že jsem moc jejich vznik nesledoval. Spíš zaujalo moji pozornost, že některé menší subjekty si vzaly jako vzor původní návod SPOLU. Ukázalo se totiž, že pospojovat víc menších subjektů do jednoho celku dává smysl a vede to k vytvoření politické síly, a dokonce i k vládnutí. Tak model SPOLU napodobují, to je jedna věc. Druhou věcí je skutečnost, že většině lidí se ještě stále vede poměrně dobře. Ovšem už i těmto lidem začíná docházet, že to nemusí trvat věčně. A jako ekonom si dovoluji tvrdit, že je to téměř jisté. Když se podíváme na daně, ceny energií, dluhy a podobně, tak jde o poměrně jasné ukazatele. Podle těchto parametrů by dnes měla být vláda stěží na deseti procentech podpory. Zatím to ale tak není a vláda se drží na současné, zhruba třetinové, podpoře. V této souvislosti musím konstatovat, že jsem velmi zvědavý, co přinese jednání mezi Trumpem a Putinem. Vláda tak trochu straší válkou s Ruskem. Výsledky jednání ukáží, zda obavy z Rusa zůstanou jako aktuální téma.
Jak významným vlivem disponuje často zmiňovaná skupina 20 procent lidí, která prý nemá ráda demokracii a nikdy se nesmířila s listopadem 1989?
Existence této skupiny je jasná a logická. Pouze o sobě donedávna nedávala příliš vědět. Už kdysi dávno, ještě v dobách hlubokého socialismu, mi tatínek říkal: „Nediv se, že tento režim podporují ti, kteří se díky komunistům mají dobře. Oni se bez jakýchkoliv schopností, odborných i jiných, dostali na místa ředitelů a náměstků, jsou nastrkaní do různých vysokých i partajních funkcí a mají privilegia, mohou cokoliv, cestovat, svobodně se kdekoli pohybovat.” V době, kdy jsem jako výzkumný pracovník pobíral plat 2 100 korun hrubého měsíčně, tak jsem se potkal s člověkem, který měl plat 30 tisíc měsíčně. Pokud měl někdo takové výsady v době, kdy byl průměrný plat 2 500 korun hrubého a žili jsme pod dozorem v izolované a zadrátované zemi, tak se nemůže dodnes smířit tím, že o své výsady přišel. A po listopadu 1989 pak už pouze zažil zeslabování svojí pozice. Dneska mají tito lidé pocit, že oni mají plat 2 100 a někdo jiný má 30 tisíc. Tato složka společnosti se s tím nikdy nevyrovnala, mnoho let prakticky nebyla vidět. Jsou to lidé, kteří byli dlouho v různých vysokých funkcích a vytvářeli určitou síť. Mají zkušenosti i kontakty. Významná část těch lidí už nežije. Pořád jsou tady ale ti, kterým v listopadu 1989 bylo 28, 35 až 40 let. Vědí o sobě, jsou ve spojení a mohou vyvíjet určitou společenskou nebo veřejnou aktivitu. Je to politická síla, která nyní logicky vystrkuje rohy. Budou se organizovat a přesvědčovat lidi, že před 35 lety měli pravdu oni.
Kolik lidí jim uvěří?
Myslím, že někteří si řeknou, že by jejich snaha byla marná, pokud by pětikoalice nevládla tak mizerně. Nedávno jsem četl zajímavý článek. Autor psal, že Petr Fiala a spol. měli obrovskou příležitost ukázat, jak špatně vládl Andrej Babiš. Měli k tomu všechny předpoklady, ale koalice řekla ne. Neukážeme, budeme vládnout hůř. A v tom je složitost dnešní situace. Pro mě z toho mimochodem vyplývá zcela nepochopitelná reakce. Kdyby koalice předvedla, že se dá vládnout jinak a lépe než Babiš, tak by dnes ANO nemělo jasné vítězství ve volbách. Nechápu to, nerozumím tomu, ale Fialova vláda v praxi předvedla, že to může být ještě horší než za Babiše. Lidé teď logicky vzhlížejí k Babišovi jako k záchraně. Už si nepamatují, co jim předvedl a jak mizerně a špatně vládl.
V devadesátých letech se podařilo, po vzoru zavedených demokracií, vytvořit v ČR systém dvou silných stran, které se střídaly u moci. Bývalý ministr Zdeněk Škromach nedávno vyjádřil přesvědčení o tom, že tento model byl v ČR záměrně zlikvidován. Máte podobný názor?
Dovoluji si souhlasit. Nemám pro své tvrzení žádné věcné důkazy, ale je jisté, že jak Sociální demokracie, tak ODS byla záměrně rozvrácena zevnitř, tím samozřejmě padl i výše zmíněný model vládnutí. Skutečně to připomíná záměr. Mohu se samozřejmě mýlit. Navenek to ale skutečně vypadá, že šlo o cílený a vnitřní záměr a někdo tomu pomohl. Souhlasím s tímto názorem.
Jste bývalý ministr financí. Nastíníte nám ekonomicko-politický výhled ČR na dalších pět, šest let?
Z odborného hlediska bude velmi zajímavé pozorovat, jaké kroky začne provádět nový vládní kabinet. Hodně bude záležet na tom, zda bude pokračovat v šíleném a zrychleném tempu zadlužování, nebo bude mít snahu tento proces zpomalit. Tak to poslední asi vylučuji. Problém je v tom, že noví komunisté neumí šetřit, neumí snížit daně a neumí ani obnovit konkurenceschopnost Evropy, která je v této chvíli v háji. Nyní tedy jde hlavně o to, zda zrychlí zadlužování, nebo nezrychlí. Obávám se, že realizace zbrojení v rozsahu pěti procent HDP povede k dřívějšímu či pozdějšímu krachu. Mimochodem, v této situaci je také USA a neustále žasnu nad tím, jak je možné, že tolik lidí nechápe, že prezident Trump je radikální prostě proto, že v USA jsou veřejné finance na pokraji bankrotu. Protože během svého vládnutí bankrot nechce dopustit, tak jsou jeho kroky zásadní a rychlé. Dělá pouze to, co musí. A já žasnu, že tam jednoduchou věc lidi nechápou.
Pamatuji si na vaše až podivně přesné volební odhady. Jak to vidíte letos?
Předpokládám, že v tuto chvíli už je jasné, kdo volby vyhraje. Není ale vůbec jisté, zda bude mít koaliční partnery a jaké. Pokud Babiš vytvoří vládu třeba s Motoristy, nebo ji bude muset vytvořit s Konečnou, tak půjde o zásadní rozdíl v chování budoucí vlády. Koaliční partneři si samozřejmě prosadí body ze svého programu. A Motoristé a Stačilo! jsou zcela a zásadně odlišní ve všech směrech. To je naprosto protichůdný svět. To je velmi důležité, protože koaliční partner bude zásadním způsobem Babišovu vládu ovlivňovat. Žijeme v poměrném volebním systému a tam chování vlády určuje sto první poslanec. Na to nesmíme zapomínat.