Klid v rozvědce skončil

EXKLUZIVNĚ: Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se do hledáčku médií i široké veřejnosti dostal opakovaně. Třeba v roce 2021, kdy byl exnáměstek pro operativní činnost Zdeněk Blahut obžalován z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Při nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta měla vzniknout škoda nejméně deseti milionů korun. Blahutovi hrozí až dvanáctiletý trest odnětí svobody.

V roce 2022 se ÚZSI skloňovala v souvislosti se jmenováním Petra Mlejnka na post ředitele. Na tomto místě vydržel od července do srpna.

Jeho předchůdce Marek Šimandl zde působil mezi lety 2018-2022, jeho nástupce Vladimír Posolda nastoupil v říjnu 2022.

Pro každou tajnou službu je jakákoli negativní medializace špatná. Kazí její pověst a přebíjí kvalitní výsledky.

Strohé informace, řeklo by se.

Za činnost ÚZSI odpovídá prostřednictvím ministra vnitra vláda České republiky. Oprávnění ukládat úkoly službě v mezích její působnosti náleží i prezidentu republiky s vědomím vlády. ÚZSI nespadá pod žádné ministerstvo, jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. zdroje: ÚZSI, MV ČR

PrahaIN.cz se ovšem ÚZSI věnovala velmi podrobně. Soustavně jsme získávali relevantní podklady k tomu, co se uvnitř děje. Přinesli jsme i seznam adeptů ještě předtím, než byl Mlejnek za velmi nezvyklých okolností uveden do úřadu. Jedním z tehdejších favoritů byl Jan Paďourek.

Třikrát byl mimochodem služebně vyslán do zahraničí na post deklarovaného zástupce ÚZSI (1999-2003 do Moskvy, 2004-2008 do Kyjeva a 2012-2014 do Washingtonu). Jde o takzvané áčkové ambasády, i když u kyjevské by se o tom dalo polemizovat.

Měl silnou podporu i mezi izraelskými bezpečnostními experty. Most k nim měl vystavět Paďourkův velmi blízký spolupracovník Tomáš Pojar. V letech 2010-14 byl velvyslancem právě v Izraeli.

Dvě pozastavení v CV

Nyní se budeme věnovat aktuálnímu dění.

Hovořit o tajných službách vyžaduje především trpělivost. V daném prostředí se totiž hodně těžko ověřují skutečnosti. PrahaIN.cz získané poznatky validovala u letitých zástupců zpravodajské komunity. Někteří jsou doposud činní.

A o co jde? O nespokojenost části ÚZSI s vedením, konkrétně s generálem Vladimírem Posoldou. Jeho historii můžeme shrnout tak, že se celý profesní život věnoval zpravodajské službě. Prošel prakticky všemi strukturami, od federálních struktur po BIS. V rámci ÚZSI se mimo jiné zabýval analytikou. Poté byl oficiálním zástupcem rozvědky v Polsku a Německu.

Zde nastává první rozkol, na který upozornily naše dva zdroje z daného prostředí. „V jeho životopise je několik důležitých věcí, které se nikde nepíšou, a je potřeba se jimi zabývat. První stopkou je jeho přesun z pozice náměstka na zástupce zpravodajských služeb v Polsku a v Německu. Proč? Proč byl přesunut do nízké pozice, do jurisdikcí, kde nebyly žádné skutečné operace?“ ptají se zdroje.

ÚZSI vlastními slovy: Úřad pro zahraniční styky a informace je zpravodajská služba České republiky. Zajišťuje informace důležité pro zahraničněpolitické, ekonomické a bezpečnostní zájmy státu. K zabezpečování zájmových informací a k jejich verifikaci využíváme tyto základní metody: zpravodajskou operativní práci (lidské zdroje - tzv. humint), sběr informací pomocí technických prostředků (např. rádiové zpravodajství - tzv. sigint), výměnu informací se zpravodajskými službami jiných zemí (tzv. zahraniční liaison), sběr informací z vybraných otevřených zdrojů (tzv. osint), analýzu informací ze všech zdrojů (tzv. all-source intelligence) a tvorbu analytických zpráv. Naše činnost podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Rozsah a způsob kontroly je zakotven v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem našeho zájmu jsou specifické informace, které, jak výslovně říká příslušný zákon, mají původ v zahraničí. Názor, že takové informace lze získat výhradně v zahraničí a že civilní rozvědka proto nemůže působit na území ČR, vychází z nepochopení úlohy zpravodajských služeb s vnější působností. Členové stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace jsou (detaily ZDE) tito členové dolní komory Parlamentu: Jan Bartošek, Igor Hendrych, Jiří Kobza, Jan Kuchař, Taťána Malá, Olga Richterová, Lubomír Wenzl, Pavel Žáček a Marek Ženíšek zdroj: oficiální stránky ÚZSI, PSP.cz

 

Úřad pro zahraniční styky a informace se k tomu oficiálně vyjadřovat nechtěl. Dotazy jsme poslali ve čtvrtek 8. června.

PrahaIN.cz poznatek prověřila u jednoho z operativců. Řekl nám, že o přesunu ví. Dodal, že nešlo o nic nestandardního. Podobné šibování prý bylo běžné s tím, že co si pamatuje, Posoldův pracovní týden byl vždy velmi krátký, maximálně do čtvrtka. Lidem to prý hodně vadilo.

„Další věcí, o níž bychom se rádi něco dozvěděli,“ konstatují naše zdroje jízlivým tónem, „je důvod, proč ho tehdejší šéf Šimandl propustil,“ doplňují. A pokračují tím, že důvodem byly neshody ohledně financování provozu služby. O detailech lze jen spekulovat.

Po odchodu Vladimír Posolda působil na resortu zahraničních věcí. Šlo o roky 2021-2022. Byl poradcem tehdejšího náměstka Martina Povejšila. Ten svou funkci zastával v letech 2018-2022. Co přesně tam nynější šéf ÚZSI dělal?

„Pan Posolda byl poradcem se zaměřením na screening investic. Pan Povejšil si ho vybral sám na základě pozitivních zkušeností ze spolupráce s ním,“ přiblížil mluvčí resortu Daniel Drake.

Jordánsko, prezident, Rakušan

Jeden ze zdrojů zmínil exředitele ÚZSI Šimandla, od července 2022 generálního ředitele Generálního ředitelství cel Celní správy ČR. „Nechci se vyjadřovat ke svému bývalému působišti,“ vzkázal nám.

Vztahy mezi Šimandlem a Posoldou jsou ale velice formální, pokud budeme hovořit diplomaticky. Opačně bychom museli říct, že se vyloženě nemají rádi.

„A pak generála (míněn je Vladimír Posolda, pozn. red.) Miloš Zeman navrhuje jmenovat velvyslancem v Jordánsku? Nebo to byl Martin Nejedlý?“ doplňují sarkasticky naše zpravodajské zdroje. I v tomto ohledu se nám podařila získat podnětná informace, kterou potvrdily dvě osoby z okolí Miloše Zemana.

Robert Šlachta pro PrahaIN.cz v srpnu 2022: Jaké světlo vrhá nominace Petra Mlejnka na ČR v očích spojenců? Mlejnek, než ho Rakušan dosadil do funkce, nebyl v bezpečnostní komunitě moc známé jméno. Dneska bude známý všem a samozřejmě negativně. Jeho vazby na Redla jsou ohrožením národní bezpečnosti Česka a samozřejmě i spojenců. Je to pro Česko velmi špatná vizitka. Taky to vrhá špatné světlo dovnitř bezpečnostních složek v České republice. Jaké světlo vrhá na Víta Rakušana? Je to přesně tak, jak jsem říkal od začátku. Rakušan je jenom slepý kůň, kterého si vodí. Dnes už víme, že ten, kdo držel opratě, byl Redl. Lze ale ministrovi Rakušanovi něco vyčítat, pakliže měl od NBÚ jistotu ve vysokém stupni prověrky? Rakušan věděl, že se potkával s Redlem a řekl, že mu to nevadí. Prověrka – neprověrka, pokud si někdo tyká s člověkem, který byl komplicem Radovana Krejčíře, nemá co dělat na pozici šéfa civilní rozvědky. A Rakušan ho tam protlačil.

 

Vztahy mezi ÚZSI a Hradem měly být svého času natolik silné, že se Martin Nejedlý opakovaně pyšnil tím, že jejich kancelář a další prostory chrání právě zmíněná služba. Oficiální vyjádření? Žádné.

Vladimír Posolda ovšem do prosluněného Jordánska nevyjel. V říjnu 2022 jej po souhlasu Fialova kabinetu jmenoval ministr vnitra Vít Rakušan novým ředitelem ÚZSI.

Otazníky kolem minulosti mohou působit směšně, pakliže by byly jednoznačně zodpovězeny. To se ovšem nestalo.

V úvodu článku jsme cíleně zmínili jméno Tomáše Pojara, který od ledna 2023 zastává funkci poradce pro národní bezpečnost, kterou nově zřídila vláda v prosinci 2022. Jak souvisí s ÚZSI?

Odpovíme v dalším materiálu.