„Koalice SPOLU a ANO v Praze? Šušká se ledacos,“ říká lídr hnutí STAN Petr Hlaváček v rozhovoru pro PrahaIN.cz

16. 09. 202205:29
„Koalice SPOLU a ANO v Praze? Šušká se ledacos,“ říká lídr hnutí STAN Petr Hlaváček v rozhovoru pro PrahaIN.cz
foto: archivn Petra Hlaváčka (se svolením)/První náměstek primátora Petr Hlaváček na tiskové konferenci v budově magistrátu.

Architekt a dosavadní náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček dostal podle vlastních slov jedinečnou příležitost. Sestavil vlastní tým a ve volbách hodlá přesvědčit Pražany, že hnutí STAN si zaslouží druhou šanci. Jak vidí rozvoj města očima odborníka a co soudí o svých politických konkurentech? Podařilo se mu zkrotit developery? A s jakými prioritami jde jeho „očištěný“ STAN do voleb? O tom a mnohém dalším se dočtete v rozhovoru níže.

Vraťme se trochu zpátky. Co Vás vlastně přivedlo k politice a jak dnes, po zkušenosti z rady, hodnotíte toto své rozhodnutí?

Jako architekt jsem přes tři dekády tvořil a učil studenty, jak by měli přistupovat k tvorbě města. Já i oni jsme ale v praxi naráželi na nekoncepční přístup vedení města s malým respektem k takovým „malým“ věcem, jako jsou třeba principy bezbariérového a prostupného města, veřejná prostranství a tradiční ulice, které ale právě dělají město městem. Bloková zástavba nebyla vůbec možná. V jednom okamžiku jsem si řekl, že přišel čas přestat nadávat a jít to změnit. Přihlásil jsem se do výběrového řízení na ředitele Institutu plánování a rozvoje města.

Co následovalo pak?

Za rok a kousek jsem v té pozici narazil na přístup politiků, pro které byl rozvoj sprosté slovo a do vedení města je paradoxně vystřelila nespokojenost veřejnosti s tím, jak se to v Praze dělá. Já se ale nerad vzdávám, proto jsem v dalších volbách kandidoval za Spojené síly pro Prahu a stal se náměstkem pro územní rozvoj. Myslím, že i opozice mi neupřela odborný přístup a nastavení pravidel pro developery, která prospívají hlavně obyvatelům města.

Nejste zrovna prototypem zkušeného politika...

Ano, nejsem politický matador, ale učím se. A myslím si, že za ty čtyři roky jsem se naučil dost. Možná jsem nebyl tolik vidět, ale podařilo se mi v koalici nastolit atmosféru, že nad zásadními věcmi je potřeba najít dohodu. A to nejlépe i s opozicí. Pro město je totiž strašně důležitá kontinuita a když nejste schopen navázat na práci svých předchůdců, nic se nepodaří.

Po vypuknutí Dozimetru to vypadalo, že STAN v Praze možná úplně skončí. Pak jste dostal příležitost sestavit vlastní tým. Můžete přiblížit atmosféru, ve které tato „obroda“ probíhala a také ambice vašeho týmu?

Všichni jsme byli v šoku. Na druhou stranu jsem cítil od lidí z hnutí neskutečnou energii a vůli nevzdat to. To, že sestavím komplet novou kandidátku do zastupitelstva města, byla ale moje podmínka, abych pokračoval. A povedlo se. Vlastně to byl historický okamžik. Měl jsem příležitost sestavit tým tak, jak já vidím město.

Příležitost dostala do politiky lidi zvenku. Jako například Davida Procházku, který postavil dárcovskou platformu Donio a v jeho DNA je zakódováno pomáhat. Profesor Šebek je zase světová kapacita v robotice. Nebo devatenáctiletá Arina Dolgopolova s ukrajinskými kořeny. Vsadím se, že o všech ještě uslyšíte.

Základ kandidátky ale tvoří úspěšní starostové nebo místostarostové, kteří poctivě staví školy, školky, chodníky, komunitní centra, starají se, aby byly odvezené odpady, prostě řeší všechny ty záležitosti, které obyvatelé města považují za samozřejmost. A naše ambice? Zachovat stranu, která je plná takových lidí. Bylo by škoda, aby kvůli selhání jednotlivce, i když obludnému, v Praze nebyla.

Cítíte nyní jako lídr kandidátky dostatečnou podporu z vedení STAN? Jak se na Vás jako lídra dívají současní koaliční partneři po tom, co se stalo okolo pana Hlubučka?

Podporu vedení STAN cítím fakt velkou a mám pocit, že nejen koaliční partneři si uvědomují, že jsem udělal maximum pro to, abych stranu očistil a dal jí novou perspektivu.

Můžete přiblížit svůj tým vašima očima? A nastínit třeba, kdo by se v rámci STANu věnoval té které oblasti v řízení města?

Trojka na naší kandidátce je třeba Tonda Klecanda, bývalý vysokoškolský učitel a úspěšný starosta, kterého lidi v Kolovratech milují. Umím si představit, že by to byl on, kdo dokáže vyřešit náš dluh ve školství, kde chybí kapacity takřka na všech úrovních. Zmiňovaný David Procházka by se kromě sociální oblasti z fleku mohl s profesorem Šebkem věnovat podpoře start-upů a tomu, aby Praha byla centrem vědy, výzkumu a byznysu. Michal Biskup z Vinoře by dal do kupy IT a tak bych mohl dlouze pokračovat…

Letošní volby budou pro Vás jako lídra STANu jistě specifické. V čem vidíte největší úskalí a co podle Vás naopak může voliče přesvědčit, aby Vám dali hlas?

Tyhle volby jsou pro STAN, ale nejen pro něj, určitě specifické kvůli kauze Dozimetr. Zasáhla všechny partaje, ale nás přirozeně poškodila nejvíc. Na druhou stranu STAN je jediná strana, která se v Praze od té kauzy totálně odstřihla. Specifické jsou volby také tím, že tu může nakonec vzniknout vláda uskupení SPOLU a ANO, které jsou na vládní úrovni nesmiřitelní nepřátelé. Šušká se ledacos. A já doufám, že se do zastupitelstva nedostanou populisté a extrémisté. Čím bych voliče přesvědčil? Já jsem přesvědčen, že pražský volič je chytrý volič a dá nám druhou šanci. A nám je jasné, že nesmíme zklamat. Další už nedostaneme.

Vím, že je to tak trochu z křišťálové koule, ale musím se zeptat. Jaký volební zisk STANu realisticky očekáváte a jaký výsledek byste považoval za ideální?

Byl bych rád, kdybychom se přehoupli přes deset procent a volební potenciály napovídají, že to není nereálný cíl.

STAN je nyní tak trochu stigmatizován, přesto počítám, že když jdete do voleb, zvažujete i možné povolební spolupráce. Přiblížíte, prosím, s kým byste byli ochotni jít do koalice a kde by přes to naopak „nejel vlak“?

Já rád říkám, že chceme spolupracovat s každou demokratickou stranu a než se zeptáte, odpovím vám, že až se jí hnutí ANO stane, tak i s ním. Víte, v zájmu města je potřeba uzavírat dohody, hledat průniky a když jsem dokázal přesvědčit Piráty, že je potřeba stavět, aby lidé měli kde bydlet a z Prahy nebyl skanzen, dokážu přesvědčit třeba SPOLU, že Praha musí být městem pro všechny – pro pěší, cyklisty, automobilisty, pro chudé i bohaté…

Co je podle vás osobně nyní největším problémem Prahy? Je to zároveň i programovou prioritou STAN pro nastávající volby?

Moc rád bych tu mluvil o výstavbě filharmonie, čtyřech nových obřích metropolitních parcích, které chystáme, ale prioritou je teď energetika a to, aby se žádný Pražan nepropadl kvůli účtům za energie na dno. Schválili jsme na zastupitelstvu minulý týden sociální balíček, který pomůže dětem, aby netrpěly sociální deprivací, mohly chodit na kroužky, jet na lyžák, i když se jejich rodiče dostanou do svízelné situace.

V běhu je příprava přímé pomoci těm, kterým hrozí chudoba. Zároveň se soustředíme na to, aby Praha nebyla v budoucnu závislá na ruském plynu. V Bubenči připravujeme energocentrum, které pomocí teploty odpadní vody a čerpadel vytopí až třetinu Prahu. Technologie, která ve Skandinávii funguje roky, je jednoduchá a geniální zároveň. Jediná surovina, které bude mít Praha čím dál víc, jsou totiž splašky.

Můžete shrnout i další priority vašeho programu?

Vypíchl bych hlavně výstavbu dostupných nájemních bytů. Město musí obnovit zásobárnu, když většinu svého fondu v minulosti privatizovalo. Založil jsme proto Pražskou developerskou společnost, která má aktuálně v přípravě 8 tisíc bytů a pro dalších 8 tisíc bytů má pozemky. Musíme také postavit 14 základních škol, které jsou v různé fázi povolování a najít kapacity pro gymnázia. Obrovský dluh cítím u školek. My máme v programu, že každé tříleté dítě s trvalým pobytem v Praze musí mít nárok na školku. Já chci jít ale dál. Chtěl bych školku pro každé dvouleté dítě, jehož rodiče o to budou mít zájem. Diktovat ženám, že musí být s dítětem tři roky doma, je podle mého nesmyl. Dalším velkým tématem je výsadba stromořadí v ulicích - máme na to manuál, zelené střechy, vodní prvky a další „vymoženosti“, kterými je možné chladit města.

Velký spor je nyní před volbami v obecném vnímání dopravy. Na jedné straně stojí stávající vedení Prahy, které hájí rozvoj cyklistické infrastruktury. Na straně druhé se objevilo hned několik stran, které se staví programově proti. Stojí STAN na jedné z těchto stran?

Ne. Jak říkám, Praha musí být městem pro všechny. Je to umělé dělení a vyvolaná předvolební hysterie. Město prostě pro všechny. Nikomu nechceme diktovat, jak se má po městě pohybovat. Máme se starat, aby pohyb a cestování bylo rychlé a pohodlné, s čímž souvisí koncept 15minutového města, kde byste měl mít jako občan v docházkové vzdálenosti všechno, co potřebujete.

Jak vy osobně vnímáte výše zmíněné subjekty, které jdou do voleb vlastně jen s kritikou stávajícího vedení Prahy?

Mají na to právo. Bořit je ale vždycky jednodušší než stavět.

O návrat do Prahy a „oživení levicových myšlenek“ se letos pokusí i společná kandidátka Zelených a ČSSD? Vnímáte je jako možného soupeře?

Mohou být. Historicky ČSSD měla v Praze poměrně silné zastoupení, ale bude pro ně těžké vykolíkovat si prostor vedle ANO.

Co jako politik soudíte o absenci tradičního levicového přístupu v současné pražské politice? A jak vnímáte spojení „zelené“ a „sociální“ politiky, s níž přichází právě Solidarita?

Sám jsem zvědavý. Tradiční levice bez toho, aby sklouzávala k populismu, mi tu trochu chybí.

Odhlédněme teď od volebních modelů a představme si, že se Petr Hlaváček stává pražským primátorem. V čem byste se jako „šéf Prahy“ lišil od svých předchůdců?

Nechci si fandit, ale já bych neztratil cenný čas tím, že bych se musel Prahu a běh úřadu učit. Zároveň tím, že jsem architekt, umím nahlídnout na Prahu jako celek a chápat všechny souvislosti. A i ti, kteří se mnou nesouhlasí, si umí sednout u nás k jednacímu stolu. A to je o té dohodě, o které jsem mluvil…

Zpět ke STANU. Jistě je za vámi (včetně Petra Hlubučka) spousta práce. Bohužel je dnes zastíněna kauzou Dozimetr. Přesto. Máte podle Vás na co navazovat i v novém personálním složení? Co je podle Vás dnes v Praze „dobře rozjeté“ a co by naopak potřebovalo v brzké době posunout?

Rozjetého je toho hodně. Musí se dotáhnout městský okruh, dohlížet na to, aby nové čtvrti tak, jak jsme je naplánovali, opravdu měly veškerou občanskou vybavenost. Aby na ní developeři přispívali. Musí se stavět byty, a to jak privátní, tak i město… Proto, aby to bylo možné, potřebujeme schválit Metropolitní plán, který počítá s výstavbou 150 tisíc bytů, je v něm zakreslen městský okruh. Musí se řešit energetická bezpečnost města… I kdybychom u toho už nebyli, rozhodně nebude muset nové vedení města začínat od nuly. Bude stačit dotahovat.

Jak coby architekt a dnes ostatně i politik z oblasti územního rozvoje hodnotíte rozvoj města a třeba i kvalitu jednotlivých velkých projektů typu Smíchova, Letňan či Nákladového nádraží Žižkov? Je dnešní development architektonicky a urbanisticky hodnotnější než dřívější projekty?

Naprosto evidentně. Sám to vidíte, když jedete třeba po Smíchově. Většinou na těchto obřích brownfieldech není ale jen jeden majitel. Město tu poslední čtyři roky tvrdě vyjednává s developery, aby nové čtvrti dávaly smysl jako celek a nic tam nechybělo. Bohužel tak trochu hrajeme druhé housle, protože stát se naprosto špatně těchto území v minulosti zbavil a my můžeme „jen“ uzavírat ty dohody a vyjednávat kontribuce. Ale daří se. I developeři už chápou, že není možné vytěžit vlastní píseček do mrtě, nasekat tam co nejvíc solitérů a jít zase dál.

Jsou podle Vás developeři dnes odpovědnější, než byli dříve, nebo se to jen zdá, protože se podařilo prosadit pevná pravidla?

Ano. I samotní developeři se smějí, že jsem je zkrotil. A šlo to po dobrém… Uvědomují si, že když s námi nebudou bojovat, budou mít projekty rychleji postavené a ušetří peníze. A lidé jim jen nebudou nadávat, že jsou lumpové. Všude na západě je přece město partnerem investorů. Ne vazalem, nebo diktátorem. Společným cílem je, aby projekty dávaly ekonomicky smysl, developeři se za ně nemuseli stydět a město dohlíží na to, aby z nich měli prospěch všichni.

Kdybyste měl v jedné větě shrnout důvody, proč by měli voliči dát hlas právě Vám, jak by zněla?

Protože mám plán pro Prahu a s pokorou hledám a budu hledat dohodu, abychom ho naplnili ne někdy, ale co nejdříve.

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných