Kocáb: Co náš prezident udělá, až se začnou normalizovat vztahy s Ruskem?

Hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb se doposud nesmířil s tím, že prezident Petr Pavel byl předlistopadovým členem KSČ, elitním důstojníkem komunistické armády a vojenským zpravodajcem. „Nemohu se zbavit dojmu, že jde o jakéhosi náhradního Husáka,“ svěřil se redakci PrahaIN.cz Michael Kocáb.

Svoje výhrady proti kandidátům s komunistickou minulostí mnohokrát vysvětloval už během kampaně na prezidentský úřad.

Podle jeho slov výhrady vůči novému prezidentovi nemají osobní charakter, ale s jeho politickou minulostí se smířit nedokáže. „Jak známo, už během volební prezidentské kampaně jsem vystupoval proti Petru Pavlovi. Nebylo to osobní. Ale je pro mě nepřijatelná jeho minulost. Pořád se domnívám, že Češi měli dát přednost v prvním kole voleb kandidátovi bez komunistické minulosti. Výběr byl velmi slušný: Pavel Fischer, Dana Nerudová, Marek Hilšer.

Kdyby lidé vybrali některého z těchto kandidátů, také bychom na Hradě měli dobrého prezidenta. Jak říkám, moje výhrady proti Petru Pavlovi nejsou osobní, ale nemohu se zbavit dojmu, že jde o jakéhosi náhradního Husáka. Pouze s tím rozdílem, že Husák nebyl zpravodajec,“ řekl Michael Kocáb naší redakci.

Co bude po válce?

„Představme si, že by v Německu po propuštění z vězení například Albert Speer (hlavní architekt Adolfa Hitlera pozn. red.) sepsal zajímavý program a zúčastnil by se voleb na úřad prezidenta. Něco takového by po konci nacistů nebylo v Německu možné. U nás byl rovněž zločinecký režim a možné to je. A to je pro mě nepřijatelné,“ dodal exministr.

Výhrady zásadního charakteru proti činnosti prezidenta Pavla po nástupu do funkce Michel Kocáb nemá.

Jeho kroky sleduje a domnívá se, že nejsou špatné.

„Tak trochu sleduji, jak si v úřadu počíná. Myslím, že se snaží a politiku dělá dobrou. Vlastně se snaží provádět politiku, kterou kdysi dělal Václav Havel. Ale to by zřejmě v úřadu prezidenta dělal každý i z těch nekomunistických kandidátů,“ konstatoval Kocáb.

Podle jeho názoru bude pro Českou republiku důležité, jakým způsobem bude prezident provádět kroky v mimořádně citlivých a důležitých oblastech, tedy především v zahraniční politice. Například ve vztahu k Ruské federaci.

„Důležité ale bude, jak bude postupovat v okamžiku, až se jednoho dne, po ukončení války na Ukrajině, začnou normalizovat vztahy s Ruskou federací. Tam nastane ta důležitá situace a vlastně to bude jakýsi test. Uvidíme, jak se bude prezident Pavel chovat, až k této situaci skutečně dojde,“ ukončil Michael Kocáb.

Vítězem volby ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 se se ziskem 58,32 procenta hlasů stal Petr Pavel. Účast v druhém kole byla nejvyšší v celostátních volbách v České republice od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1998.