POTVRZENO Mobilizace? Branná povinnost by byla i pro ženy

Situace mezi Ukrajinou a Ruskem je vyostřená. Obavy z dalšího vývoje války má celá Evropa. PrahaIN.cz kontaktovala Ministerstvo obrany s dotazy, co by se dělo v případě, že by se válečný konflikt rozšířil i na naše území. Jak by probíhala mobilizace a koho by se týkala.

Ministerstvo obrany (MO) uvedlo, že pokud by došlo k ohrožení svrchovanosti státu, jeho územní celistvosti nebo jeho demokratických základů, vyhlásí Parlament stav ohrožení státu. Jestliže bude Česká republika napadena, Parlament vyhlásí válečný stav.

Jelikož jsme součástí NATO, znamenalo by to vyhlášení válečného stavu i ve všech ostatních členských zemích.

Vyhlášením takového stavu zároveň začíná branná povinnost. Jak si ji ale vůbec máme představit?

„Branná povinnost je povinnost občana plnit úkoly ozbrojených sil ČR. Je to zejména povinnost podrobit se odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou vojenskou službu,“ uvedlo MO pro PrahuIN.cz.

Běžné občany by tak čekalo odvodní řízení. Zároveň by byli povoláni vojáci v záloze podle konkrétních potřeb ozbrojených sil. To platí v rámci částečné nebo všeobecné mobilizace. MO tvrdí, že armáda pro tyto situace a stavy udržuje dostatečné zásoby výstroje, výzbroje, munice a dalšího vybavení.

Narukovali by nejen muži

Mobilizaci vyhlašuje prezident republiky. Branná povinnost se však nevztahuje jen na muže, ale na všechny občany mezi 18 a 60 lety věku bez rozdílu.

MO uvedlo, že: „Stejně jako Ústava ve stanovení práv a povinností nerozlišují muže a ženy, ani branný zákon rozdíl v plnění branné povinnosti mezi pohlavími nezakládá.“

Výjimku z odvodního řízení podle § 25 o branné povinnosti mají: členové Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

Další výjimky se týkají bezpečnostního sboru, pracovníků bezpečnostních sektorů a některých rodičů. Pokud máte tedy doma malé dítě, o které by se neměl kdo postarat, neznamená to, že ho musíte opustit.

Podle MO dále platí, že pokud se rodič stará o dítě do 3 let, musí s odvodním řízením sám souhlasit, jinak povinnost zanikne. Rodič pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby vůbec nepovolává. To platí i pro samoživitele, kteří pečují o dítě, jež nedosáhlo věku 15 let. Branná povinnost se také netýká těhotných žen a nastoupit mohou pouze občané od 18 let a maximální věková hranice je 60 let.

„Občané se však mohou k branné povinnosti přihlásit i dobrovolně i mimo uvedené krizové stavy (v době míru),“ uvedlo pro PrahuIN.cz MO. Slouží k tomu Aktivní záloha ozbrojených sil. Stejně tak se mohou účastnit o dobrovolného cvičení. To je zaměřeno na základní vojenský výcvik. Informace o dobrovolném přihlášení jsou uvedeny na webu.

Smyslem odvodního řízení je rozhodnout o schopnosti, popřípadě neschopnosti výkonu mimořádné vojenské služby. Potřeby ozbrojených sil mohou být rozdílné podle konkrétní situace, která se navíc může v čase měnit. Občasné jsou tedy k odvodnímu řízení povoláváni podle konkrétních potřeb ozbrojených sil. „To se odvíjí podle ročníku narození, nebo jejich odborné kvalifikace. Může se tak jednat například o zdravotníky, řidiče z povolání, vybrané specialisty napříč všemi obory a profesemi,“ tvrdí MO.

Každý občan má právo odmítnout mimořádnou vojenskou službu z důvodů svého svědomí nebo náboženského vyznání. Musí to ale udělat do 15 dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Branná povinnost také zaniká v případě, že trpí nějakým onemocněním, kvůli kterému není schopen vykonávat službu.

Počítáme s aktivní zálohou

Náš stát počítá v případě ohrožení s vojáky, kteří v minulosti byli odvedeni, vykonali vojenskou službu, a ještě nepřesáhli hranici 60 let. To se týká i vojáků z povolání. Ti jsou do mimořádné služby povoláváni na základě povolávacího rozkazu vydaného příslušným krajským vojenským velitelstvím nebo mobilizační vyhlášky. Podle nich nastoupí ke konkrétním vojenským útvarům a absolvují lékařské vyšetření, zda jsou služby schopni.