Kolega Filipa Turka: Existuje pouze muž a žena. Zbytek, ať se léčí

ROZHOVOR: Motoristé sobě během léta založili mládežnickou organizaci s názvem Generace MOTOR, kterou vede Matěj Gregor, dříve byl jednou z hlavních tváří Svobodných. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz se rozpovídal o dnešní generaci, plánech, ale také o vztahu s Liborem Vondráčkem, předsedou Svobodných.

Mládežnická organizace Motoristů na sebe v posledních týdnech upoutala pozornost zejména tím, že přidala speciální kolonku v rámci registrace, kde lidé mohou vybrat variantu pohlaví muž a žena, ale také třetí možnost, ta je označená jako psychická porucha.

„Přihlášku jsme skládali se zakládajícími členy, kteří se nabídli ke spolupráci už v létě. Zrovna psychická porucha v kolonce pohlaví byla takovým společným nápadem. A proč? Jednou z věcí, kvůli kterým Motorgen vzniká a proti kterým chce bojovat, je útok na základní hodnoty společnosti, mezi které rozhodně patří i rodina a identita člověka,“ popisuje Matěj Gregor.

„Jsme v době, kdy na světových sportovních turnajích biologičtí muži nesportovně soutěží s ženami. Jindy se zase na školách objevují učebnice, které naši generaci vybízí k hlubšímu zvážení svého pohlaví. Existuje muž a existuje žena. Transsexualita a další výchylky jsou řazeny jako psychické poruchy pohlavní identity a mají se léčit,“ přidává.

Viděl jsem, že jste na to konto dále uvedl, že média se nad vaší speciální kolonkou pohoršují. Rozvedete to?

Já jsem samozřejmě rád, že se o nás píše. Je to pro celý tým Motorgenu odměna za dobře odvedenou práci a zároveň motivace do dalších výzev. Co mě ale mrzí, je, že někteří novináři na sociálních sítích mluví o provokaci, homofobii nebo šíření nenávisti. Nic takového totiž neděláme. Naše přihláška zobrazuje nahou realitu, pohlaví jsou pouze dvě a vše ostatní je psychická porucha pohlavní identity, případně biologická vada. A že se nad tím některá média a progresivisté pohoršují? To jen podtrhuje současnou krizi a dokazuje, že je potřeba tohle téma vysvětlovat tvrdě.

Jak dlouho se vlastně o mládežnické organizaci Motoristů přemýšlelo?

Chtěl jsem pomoci se založením mládežnické organizace už ve svém bývalém působišti. Tehdy však vedení neprojevovalo žádný zájem a všechny plány vzaly za své. Když jsem se po eurovolbách s Petrem Macinkou bavil o mém připojení k Motoristům, zmínil jsem, že bych Generaci Motor rád založil. Byl z té myšlenky nadšený a dal celému týmu prostor k realizaci.

Matěj Gregor. Zdroj: PrahaIN.cz

Jak jste na tom s registracemi nových členů?

V současné době projevilo zájem o členství v Motorgenu přibližně tisíc lidí. Na plné obrátky vyřizujeme přihlášky, individuální pohovory a chystáme první akce a výstupy. Dosahy na sítích však byly statisícové a předpokládáme, že spousta dalších lidí se k Motorgenu přidá, až uvidí první výstupy naší práce.

Ambice tedy nejsou nízké, že?

Chceme vybudovat největší mládežnický klub v České republice, což se nám už na počet zájemců vlastně podařilo. Teď ale trochu vážně. Chceme být akceschopnou komunitou mladých, která má záběr po celé republice. Budeme pořádat přednášky, workshopy, vícedenní soustředění doma i v zahraničí a na nich hledat východiska pro problémy naší generace. Všichni cítíme, co naši generaci sužuje. Psychické problémy, závislosti, nezdravý životní styl, nezájem o svět kolem sebe, stále menší vůle k práci a podnikání, inklinace k nebezpečným ideologiím. Zároveň budeme nabízet a rozvíjet vlastní způsob života a vlastní východiska pro výzvy dnešní doby. Bude to způsob života založený na zdravém chování k tělu, lásce k životu, vlastní zemi a úctě ke svobodě a poznání.

Kromě toho Motorgen všemi způsoby podpoří náš stavební kámen, Motoristy sobě. Motoristé totiž představují novou a silnou politickou sílu, která jako jediná v celé zemi nabízí pro mladou generaci budoucnost založenou na svobodě a růstu.

Až tak?

Nepochybuji o tom. Limity Motorgenu sahají pouze tam, kam sahají limity jeho členů. A my je budeme stále posouvat. Troufl bych si říct, že potenciál Motorgenu je bezedný a záleží pouze na nás, nakolik se nám jej povede naplnit. Musím zmínit, že mládežnické organizace v Česku jsou. Každá větší politická strana nějakou má. Většina z nich jsou však pouhé akademie na nezajímavé politiky, kteří zaniknou ve své stranické šedi. Motorgen nabízí něco úplně jiného. Tvoříme zázemí stejně smýšlejících lidí naší generace, kteří se vzájemně inspirují nejen v politickém rozhledu, ale hlavně v postoji k životním výzvám, které si pro nás dnešní doba připravila.

Chci jasně a stručně říct, že Motorgen není součást kampaně na jedny volby. Je to organizace, kterou bychom rádi předali i další generaci, která po nás přijde. A jsem moc rád, že můžu být u toho.

Matěj Gregor. Zdroj: PrahaIN.cz

Pojďme ještě na úplný začátek. Odešel jste ze Svobodných.

Problém Svobodných vždycky byl, že se zavírali před novými voliči do jakési bezvýznamné bubliny. S tím jsem bojoval od svého příchodu několik let. Motoristé jsou lavina, která překresluje politickou mapu a do české politiky konečně přináší projekt, který má kromě myšlenky i reálné výsledky a silné lidi. Když Svobodným přišla od Motoristů nabídka pro koalici do Evropských voleb, dělal jsem vše proto, abychom ji přijali. Filip Turek se mi jevil jako nejlepší možný lídr. Spolupráce navíc mohla mít přesah do sněmovních voleb. Svobodní to bohužel nepochopili a Motoristy podcenili. Ale to už je minulost. Nebyli koneckonců jediní, koho motoristický válec přejel. Při chybějící sebereflexi Svobodných jsem ztratil víru. Neustále jednoprocentní výsledky a čekání na Godota podle mě nikam nevedou. Šel jsem dál a jsem za to moc rád.

A co předseda Libor Vondráček, jak to snesl, nemrzelo ho to?

Při svém odchodu jsem popřál všem Svobodným jen to dobré a vysvětlil jim, proč můj odchod není osobní. Předseda Vondráček se mnou hned po odchodu přerušil všechny kontakty a nenese můj konec ve Svobodných dobře. Lidsky mě to mrzí, protože jsem myslel, že náš vztah je kamarádský a zůstane to tak, i když budeme každý v politice bojovat po svém. Každopádně to beru jako zkušenost a doufám, že se přes to přenese a najdeme k sobě v budoucnu cestu.

Jak tedy svou štaci u Svobodných hodnotíte?

Když jsem u Svobodných vyplňoval vstupní dotazník příznivce, bylo mi patnáct a začínal jsem střední školu. Odešel jsem jako krajský předseda a nejúspěšnější kandidát celostátních voleb. Poznal jsem tam mnoho lidí a získal první politické zkušenosti. Ty dobré, ale i ty špatné. Když se ohlédnu zpátky na těch sedm let, jsem spokojený. Vzpomínám hlavně na dvouleté vedení Moravskoslezského kraje, kdy se nám s kolegy, kteří se mnou odešli k Motoristům, povedlo z neaktivní a upadající krajské buňky udělat velkou a funkční krajskou organizaci s vlastní kanceláří, funkčním managementem a skvělými výsledky v komunálních volbách.

Jedinou kaňkou zkrátka zůstane neochota spojit se s Motoristy a zbytečně útočné chování členů vedení po mém odchodu.