foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Senátorka Hana Kordová Marvanová
ROZHOVOR: „Zločiny komunistů a nacistů jsou srovnatelné. Nacismus a komunismus pro mě znamená totéž. Jménem těchto ideologií byly spáchány stejné zločiny,“ řekla serveru PrahaIN.cz Hana Kordová Marvanová, senátorka, pražská zastupitelka a bývalá disidentka.
V posledních měsících rostou preference koalice Stačilo! v čele s předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou. Jaký je váš názor, kde je příčina?
Dívám se na to tak, že Stačilo! zvedá témata, která některé lidi oslovují, ale já nemohu odhlédnout od toho, že Kateřina Konečná je především předsedkyní komunistické strany. A já jsem už v roce 1990 byla zastáncem toho, že komunistická strana má být zrušena, zakázána, protože byla odpovědná za zvěrstva a zločiny, které pro mě jsou srovnatelné se zločiny nacistů. A tento postoj jsem nezměnila a zastávám jej i dnes. Navíc se komunistická strana nikdy za zločiny, které spáchala, neomluvila, nikdy z toho nic nevyvodila. Vnímám to tak, že v České republice může komunistická strana existovat jenom proto, že se po roce 1989 neprosadilo důslednější vyrovnání s komunistickým totalitním režimem. Komunistická strana za zločiny nikdy nebyla potrestána. Jedna věc je mít nějaký levicový program. Ovšem hlásat ho pod značkou komunistů, to by bylo pro mě stejné, jako kdybychom připouštěli, že pod hlavičkou nacistů někdo bude hlásat program sociální spravedlnosti. To by pro mě bylo také nevěrohodné a absurdní.
Před 75 lety komunisté zavraždili faráře Josefa Toufara, který se stal jedním ze symbolů zločinů komunistického režimu. I vy sama jste byla v komunistickém vězení.
Ano, výročí smrti pana faráře Toufara si připomínáme každý rok. Víme ale také, že nešlo pouze o tento zločin. Je tady také vražda Milady Horákové a mnoho dalších popravených lidí. Zastřelení lidé na hranicích, obrovské množství lidí, které komunisté vyštvali ze země, perzekuce lidí jenom za vyjádření názoru, zničené životy. Na to nesmíme zapomenout, to se už nikdy nesmí opakovat. A i proto podporuji iniciativu, kterou teď obdrželi poslanci a senátoři a která vyzvala ke změně trestního zákoníku ÚSTR, Muzeum paměti 20. století a Evropská platforma paměti a svědomí. Jde o aktivitu, kterou jsem pomáhala připravit. Poslanecká sněmovna projednává novelu trestního zákoníku a jde o to, že by podle této výzvy měla být postavena na roveň propagace nacismu a komunismu. Inicioval to Martin Mejstřík a pomáhala jsem tuto normu připravit. On o tom mluví dlouho. Je to samozřejmě málo, ale je to alespoň něco. Prostě nacismus a komunismus je pro mě totéž. Jménem těchto ideologií byly spáchány stejné zločiny a relativizace je nebezpečná pro naši společnost, a nejen to. Je to také zneuctění památky všech obětí.
Proč se za 35 let nepodařilo zakázat činnost komunistů?
Hned po listopadu se objevilo několik těchto návrhů. Šlo o zákaz komunistické strany jako trest za zločiny, kterých se dopustila, respektive její představitelé. Ale samozřejmě oni tak činili na základě pokynů komunistické strany a pokynů z Moskvy. Tehdy se o tom i hlasovalo v České národní radě. Hlasovala jsem pro to, ale byli jsme v menšině. A to i přesto, že Občanské fórum mělo většinu v této komoře Parlamentu. Bohužel, část představitelů OF tento zákaz odmítla. Jak tvrdili, domnívali se, že prostě se to vyřeší nějak samo. Ale jak je vidět, tak se mýlili, nevyřešilo se to samo. A komunistická strana svoje myšlenky dál propaguje. Byla to chyba. Nedošlo k vyrovnání se s minulostí a ke spravedlnosti, je to facka všem obětem komunistického režimu. Ti lidé, kteří se stali oběťmi komunistického režimu, mají pocit marnosti. Vnímají to tak, že i když přišla svoboda, tak zločin nebyl pojmenován zločinem. A ti, co spáchali zločiny, nebyli potrestáni. Dnes, po pětatřiceti letech, to už asi není reálné. Proto vznikla ona iniciativa, aby alespoň při posuzování propagace byl nacismus a komunismus postaven na roveň a bylo uznáno, že jde o stejně zločinné ideologie. To není o slovech, tam musí být jasně řečeno, že jsou zločinné tím, jaké zločiny ve jménu těchto ideologií byly spáchány, a dodnes nebyly odčiněny. V Německu byla NSDAP po válce zrušena a zakázána, u nás komunistická strana ne. Tady vidíme, že ten přístup byl selektivní a podle mě zcela chybný.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Už 20. září 2024 byl oficiálně nahlášen happening k třetímu roku války na Ukrajině. Svolavatelem akce se stal spolek Milion chvilek…
V Česku ještě žije dost bývalých politických vězňů. Jsou tady také rodiny pozůstalých, kterým komunisté zavraždili jejich blízké. To, komunisté jsou i dnes v aktivní politice vnímají jako urážku. Máte stejné pocity?
Samozřejmě. Oni už ani nevěří tomu, že listopad 1989 přinesl skutečné vyrovnání se zločinnou minulostí. Je to samozřejmě neuctivé i vůči rodinám zavražděných lidí. Můžou mít oprávněný pocit zmaru, že spravedlnost ani 35 let po pádu komunistického režimu nepřišla. Navíc nezapomeňme, že většina těch zločinů nebyla vůbec potrestána, nebyla ani odhalována a vyšetřena. Například smrt Pavla Wonky, posledního politického vězně, který zemřel ve vězení.
Předpokládám, že jste si okamžitě vyhodnotila průběh nedávné bezpečnostní konference v Mnichově a následné konferenci v Paříži?
Jistě. Vyjádření prezidenta Trumpa směrem k Ukrajině a k prezidentovi Zelenskému jsou neuvěřitelná. Prostě toho, kdo je napaden, označí za viníka, a agresora, tedy Rusko, vyviňuje. To je naprosto nepřijatelné. Jenom čekám, jakou odezvu to bude mít v USA. Přece není možné, aby svobodná země, tak jsem ji vždycky vnímala, k tomu mlčela. Aby Trump vyslovil tyto věci jménem USA, aby byl oslavován agresor a haněn ten, kdo brání svoji zemi. Samozřejmě podporuji, aby Evropa mnohem více zajišťovala svoji obranu, aby se podílela na obraně v rámci severoatlantické spolupráce. Byla bych velmi nerada, aby zmizela spolupráce v rámci NATO. Souhlasím s tím, že je potřeba se mnohem více připravit na obranu naší bezpečnosti.
To všechno se děje pouhých několik měsíců před volbami. Dal prezident Trump svými postoji munici do rukou proruské páté koloně? Mohou ovlivnit výsledek voleb?
Nesmíme zapomínat na několik podstatných věcí. My jsme jako stát a národ v roce 1968 zažili okupaci ze strany vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. My jsme také zažili Mnichov, kdy nás západní země hodily přes palubu, neboť se domnívaly, že zachrání svět před válkou. Nestalo se to. Věřím tomu, že je v České republice hodně lidí, kteří nepřistoupí na názory, které nyní šíří Trump. Lidé mají volební právo a mají různé názory. A myslím, že naše historická zkušenost z roku 1938, ale i z nedávné nadvlády komunistů řízené z Moskvy je u nás hluboce uložená. Lidé nebudou chtít, aby se něco podobného vrátilo. Jsem o tom přesvědčená, proto podporujeme Ukrajinu tak, jak ji podporujeme. Protože my to vnímáme tak, že naše osudy jsou podobné a že jim se děje to, co se dělo nám. Nemůžeme uhnout z podpory Ukrajině, pro mě je to principiální věc. A je třeba také pracovat na společné obraně. Nechci ale, aby vznikla roztržka se Spojenými státy. USA jsem vždycky vnímala jako zemi svobody a jako náš vzor. Bez ohledu na to, co říká současný prezident Trump.
Pamatuji si, že kdysi tady zaznívaly teorie, že Česko bude chránit malá, ale profesionální armáda. Je reálné, aby miniaturní armáda ubránila náš stát?
To nejsem schopná hodnotit, to musí říct vojenští experti. Důležité je to, že jsme součástí NATO. K tomu mluvili představitelé armády i prezident. Teď je důležité podílet se na společné obraně a mít jasnou roli. Nejde asi jenom o počty vojáků. Jde i o to, že náš podíl musí být reálný. Nemůžeme to bagatelizovat. Nemůžeme říkat, že neustále mají přednost jiné věci. Důležitá je obrana a investice do obrany. Nechci hodnotit, jak má být zajištěna naše obrana. Jestli jsou důležité počty vojáků, anebo vyzbrojení a stíhačky. Jasné je, že bychom se nikdy neměli šanci ubránit jako jednotlivá země.