foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Jan Lipavský
ROZHOVOR: Někdejší ministr zahraničí a současný poslanec nestraník za ODS Jan Lipavský v rozhovoru pro server PrahaIN.cz hodnotí první týdny nové vlády, hovoří o zahraniční politice a vývoji na Ukrajině, ale reaguje také na slova Jana Zahradila, experta Motoristů sobě na zahraniční politiku, který někdejšího šéfa rezortu zahraničí kritizoval.
„Čtyři roky jsem ve Sněmovně strávil už mezi lety 2017 až 2021, tudíž jsem přesně věděl, co mě čeká a do čeho vplouvám. Jsem rodilý Pražák z Hradčanské, na gympl jsem chodil do Jezuitské ulice, tuhle část Prahy znám naprosto důvěrně,“ připomíná někdejší ministr zahraničí za Piráty a současný poslanec za ODS.
„Práce je tady tolik, kolik si člověk vymyslí. Já jsem člověk akční, rád si vymýšlím úkoly, ale je pravdou, že je obrovský rozdíl být v roli ministra zahraničních věcí, člena vlády a opozičního poslance. Méně stresu, po těch čtyřech letech jsem docela rád, najdu si čas i na sociální život, nedávno jsem v pátek zašel na pivečko, občas vyklusnu, ale teď se raději držím zpátky, když tolik sněží,“ vypráví v rozhovoru pro server PrahaIN.cz.
Co z pozice opozičního poslance říkáte na první týdny nové vlády?
Moc nadšený z toho nejsem. Jedna věc je kritizovat, protože je to role opozice, druhá věc je kritizovat, protože se dějí věci, které nejsou ve prospěch této země. Andrej Babiš vládne s Tomiem Okamurou, je to vláda podporovaná extremisty. Politika, především zahraniční a bezpečnostní, podle mě musí stát na určitých principech a jasné deklaraci toho, že dáme peníze na armádu, podpoříme naše spojence, odmítáme ruskou agresi proti Ukrajině. Ale zprávy, které vláda pravidelně zveřejňuje, jsou různé. Nejednají ve shodě, což rozhodně není dobře.
Mohou být ve vládě ještě další problémy kvůli chybějící shodě?
Bude se to mlít neustále. Andrej Babiš je predátor, který bude požírat menší subjekty. Je to šestikoalice, neshodnou se na rozpočtové politice, Andrej Babiš je de facto socialistická strana, která vynakládá velké sociální náklady za cenu deficitního rozpočtování. A proti tomu tam jsou Motoristé, kteří kandidovali s vizí malého státu, snižování schodku a tak dále... To rozhodně Andrej Babiš dělat nebude, protože by potom nemohl rozhazovat předvolební dárečky. Ohledně zahraniční politiky: Rajchl, SPD, Trikolora, ti nechtějí podporovat Ukrajinu, dost často šíří ruskou propagandu, zatímco ANO je v tomto ohledu normálnější, nemají problém s Evropskou unií, NATO, to je dobře, ale v té vládě jsou zkrátka štěpící lidé. Nemám z toho radost. Je to volba Andreje Babiše, že se rozhodl s těmito extremisty vládnout.
Jednou z výrazných postav nové vlády je Petr Macinka, váš nástupce. Jak jeho působení na ministerstvu zatím hodnotíte?
Má to několik rovin. Zaprvé považuji za krajně nešťastné, že vede válku s Pražským hradem. To není ve prospěch české zahraniční politiky. Je to krátkozraké. Důvod, proč ji vede, je nominace Filipa Turka, kterou prezident odmítl učinit. Vnitřně s tím souzním, protože si nemyslím, že by Filip Turek měl být ve vládě, na druhou stranu máme Ústavu, to platí. Není to jednoduché, ale rozhodně se ten konflikt neměl vést tímto způsobem. A když už, tak za Filipa Turka měl nést odpovědnost Andrej Babiš.
Další věc je, že Petr Macinka brutálně vykostil vedení ministerstva zahraničních věcí, zbavil se mladých a talentovaných diplomatů, nyní to tam orchestruje šéf jeho kabinetu Sklenář, který se dříve nechával platit od čínské společnosti CFC. Do toho tady byla čínská náměstkyně, vypadá to tak, že se chystá oteplování vztahů s Čínou. Nelíbí se mi to. Rozumím tomu, že s Čínou je potřeba obchodovat, ale nesmíme rezignovat na bezpečnostní záležitosti. Naše vláda například zastavila investici do satelitu, který Číňané měli na Moravě, ale vyštípali jsme také čínského hackera.
To jsou věci, které mě znervózňují. Jinak myslím, že Macinkova cesta na Ukrajinu byla správným gestem, s Ukrajinou je potřeba být v kontaktu a podporovat ji do určité míry i morálně, i když ideální by bylo jim tam poslat zbraně, což tahle vláda nechce dělat. Ale když už udělá něco dobrého, tak si s sebou vezme Filipa Turka, který si pustí pusu na špacír a vykládá u rozbombardovaného baráku ruskou propagandu, to není dobrá reklama pro Českou republiku. Je to chyba, za kterou nese zodpovědnost ministr zahraničních věcí.
Musím se ještě zastavit u Filipa Turka. Vy jste zažil něco podobného s Milošem Zemanem. Nepřijde vám u některých lidí, kteří ve vaší době kritizovali Miloše Zemana, teď však prezidenta Pavla chválí, že je to pokrytecké? Sám jste přeci zmínil, že tady máme Ústavu a ta platí.
To je jako Losna versus Mažeňáci, Sparta versus Slavie. Jsem zastáncem toho, že když už jednou premiér návrh odnese, prezident jmenovat má. Prezident odmítl jmenovat, ale Andrej Babiš odmítl učinit další krok, to znamená tlačit prezidenta k nominaci. Petr Pavel tím posunul ústavní praxi, to je nezpochybnitelné. Rozumím některým jeho důvodům, také se mi nelíbí věci, co Filip Turek říká a dělá, jak se chová a jaký má vztah k některým hodnotám, na kterých stojí naše státnost. Daleko raději bych ovšem viděl, kdyby tu politickou odpovědnost nesl Andrej Babiš, protože on se rozhodl jít s takovými lidmi do vlády.
Nevyřešila by to kompetenční žaloba, abychom měli jednou provždy klid? Za čtyři roky se může podobná situace opakovat znovu.
Nebo by to také kompetenční žaloba nevyřešila. Myslím si, že je dobře, když političtí aktéři nesou odpovědnost za své kroky a jednání. Na politice se musí domluvit, nikoliv jít slepě podle pravidel a alibisticky říkat: „Já jsem musel konat.“ Ústava není špatně napsaná. A řešení skrze vládního zmocněnce je spíše politickým řešením. Uvidíme, s čím vláda přijde, ale osobně si nemyslím, že chystají něco dobrého pro tuhle zemi.
Z táboru Motoristů se kritizovalo, že jste na rezortu zahraničí prý zřizoval různé odbory, například odbor strategické komunikace.
To nebyl odbor strategické komunikace, a pokud to někdo říkal, tak neměl správné informace. Tenhle nesmysl někde šířil například Jan Zahradil.
Troufám si říct, že to říkal přímo mně.
Jenže Zahradil lže a nemá správné informace, což také potvrzuje, že nemá vliv na motoristickou politiku. Nebyl to odbor, nýbrž oddělení, a dělali to zhruba čtyři lidi. Jestli výdobytkem motoristického vládnutí je, že čtyři lidé, kteří dělali debaty se studenty a jeden z nich se díval, co říká Marija Zacharovová, tak hurá, sláva. Z mého pohledu je to krátkozraké, Zahradil opakovaně lže a vypouští nesmysly, raději bych ho moc neposlouchal, tento člověk je velmi nekvalitní zdroj informací.
Jan Zahradil pro PrahaIN.cz, leden 2026
Pan Lipavský přebudoval strukturu ministerstva zahraničí způsobem, který teď musíme napravovat. Zřídil různé odbory, třeba strategické komunikace, odbor boje s hybridními hrozbami nebo odbor pro posilování společenské odolnosti. Odbory s takovou módní motivací, tedy boj s dezinformacemi a podobně, podle mě do diplomacie vůbec nepatří. Pracovalo tam dohromady přes třicet lidí, to se musí všechno změnit. To mluvím o organizační stránce ministerstva. Stejně tak finanční toky, které plynuly z ministerstva do některých vybraných takzvaných nevládních organizací, se musí zastavit. A pokud jde o politiku jako takovou, je zapotřebí vrátit se na trajektorii realismu a pragmatismu. Pan Lipavský tam dělal vysloveně ideologickou politiku.
Celý rozhovor ZDE
|
Už jste zmiňoval, že rezort zahraničí opustili někteří mladí diplomaté. Myslíte, že současná vláda bude dělat čistky, jak to opozice nazývala, i jinde?
To je velice široce položená otázka. Na ministerstvu zahraničních věcí byli mladí motivovaní diplomaté, ministerstvo to ovšem nějakým způsobem unese. Mně ale osobně vadí, že sáhl například na sekci informačních a komunikačních technologií v situaci, kdy tam běží miliardové projekty, mimo jiné i z hlediska kybernetické bezpečnosti, nebo věci, které se týkají pasových či vízových agend. Odstavili kvalifikovaný management, jenž to tam vedl, dva odbory skončily někde vedle autoprovozu a údržby budov, což je samozřejmě také důležitá činnost, ale s IT projekty to nemá nic společného. Jenom to ukazuje, že buď měli nějaký záměr, nebo jsou totálně neschopní.
Jaký očekáváte rok 2026 v zahraniční politice? Mířím tím hlavně na Ukrajinu.
V tuhle chvíli vidíme, že se mezinárodněpolitické postavení Ruska komplikuje. Komplikuje se i jejich hospodářská situace, ale těžko soudit, jestli rok 2026 bude klíčový a rozhodující ve smyslu, že se jeden z aktérů promění k horšímu, nebo prostě získá převahu. Pro mě je dobrá zpráva, že evropské země na podzim našly zdroje pro Ukrajinu, aby stát nezkrachoval. Evropská geopolitická síla se pomalu probouzí i z hlediska zbrojních dodávek. Věřím, že Ukrajina může zvítězit, ale je to pro ni nesmírně náročné. Stejně tak si umím představit, pokud by nastaly vážné problémy na ruské straně, tak se jejich deklarovaná ochota jednat o míru promění ve skutečná jednání.
To, co dnes vidíme, nejsou reálná mírová jednání, neboť požadují uznání toho, co dobyli. Dokonce to ještě rozšiřují a kladou si další podmínky, co Ukrajina může a nemůže mít jako armáda, to je pro Ukrajince nepřijatelné. Nepřijatelné by to mělo být i pro nás jako pro Evropany. Je to válka a každým dnem je tam nějaký vývoj. Frontová linie se sice příliš nehýbe, ale ve skutečnosti tam umírá velké množství lidí, především na ruské straně, ale Ukrajinci mají též ztráty, a to i ekonomické. Těžko odhadovat, jaký bude vývoj, a proto vždy říkám, co je českým zájmem: Pro Česko je důležité, aby to Ukrajina ustála, aby válka skončila takovým způsobem, že nebude ohrožena naše bezpečnost, členství v NATO, nebudou na nás uloženy žádné geopolitické požadavky, což Rusko pravidelně vznáší, a že se Ukrajina nadále bude moct bránit, bude mít dostatek zbraní, vojáků a podporu spojenců. Jestli to v NATO, nějakými garancemi či přísliby, to je všechno k diskuzi a jednání. Silná Ukrajina je zkrátka dobrá pro Českou republiku.
Bude na to mít Česko nějaký vliv?
Pokud budeme součástí Koalice ochotných, a pokud budeme schopni dále podporovat Ukrajinu také vojensky, budou nás ve světě brát vážně a budou připraveni nás do toho vtáhnout. Pokud se budeme srabácky stahovat a sobecky nedáme ani korunu, tak na to vliv mít nebudeme. Myslím si, že je lepší, aby Česko mělo vliv na to, co se děje v našem okolí, než abychom byli vynecháni ze hry.