Lubomír Brož (ANO): Bouráním soch či zákazem Vinnetoua se snažíme přepsat historii

10. 09. 202214:30
Lubomír Brož (ANO): Bouráním soch či zákazem Vinnetoua se snažíme přepsat historii
foto: Facebook Lubomíra Brože/Lubomír Brož

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Poslanec, místostarosta Prahy 5 a člen zastupitelstva hl. m. Prahy za ANO na svém Facebooku 7. září k přehnané politické korektnosti

Možná vás překvapí, že chci nosit dredy… Tak vám rovnou odpovím, že nechci, přece jen tento styl účesu přenechám jiným.

Ale i kdybych je nosit chtěl, tak se obávám, že mi to bude brzy zakázáno kvůli přehnané politické korektnosti.

Příklad? Mladá německá zpěvačka Ronja Maltzahnová měla vystoupit na koncertě v Hannoveru, ale organizátoři (Fridays for Future) jí účast zakázali, protože měla dredy. Uvedli, že nesmí vystoupit, protože jako bílá Němka nemůže nosit dredy. Jedná se prý o kulturní přivlastnění a mohlo by se někoho dotknout...

Jsem politik. Také jsem korektní. Ovšem v jiném ohledu, věnuji se přínosným a důležitým tématům, nikoli revolučním nebinárním toaletám ani nařizování stylu účesu nebo karnevalového kostýmu podle barvy pleti, což je prý forma kulturního přivlastnění.

A také mám rád Karla Maye a jeho Vinnetoua, který na konci 19. století rozhodně nikoho neurážel, jelikož měli lidi jiné starosti a rádi trávili čas dobrodružnou četbou. A právě v těchto dnech německá televize ARD oznámila, že nebude již nikdy Vinnetoua vysílat. Také společnost Ravensburger stáhla z prodeje dvě nové dětské knihy, které vznikly na motivy románů Karla Maye.

Přitom nyní žijeme v multikulturní a kosmopolitní společnosti a všechny kultury se vzájemně ovlivňují a „přivlastňují“. Mají snad teď všechny národy začít chodit v původních oděvech či krojích, aby neurazili zbytek světa? Urážíme snad tetováním asijské domorodé kmeny? Nebo snad zakážeme jiným národům mluvit anglicky, hrát Shakespeara, barvit se na blond, jíst těstoviny či pít pivo, jelikož je to také forma kulturního přivlastnění? V Evropě by se podle tohoto vzorce měly zakázat i brambory, káva, rajčata, kukuřice, čaj… To vše je přivlastňování nebo dokonce vykrádání cizích kultur.

Byl bych rád, kdyby se svět společně s námi vzpamatoval a začali jsme řešit opravdu důležité věci, jako je zachování míru, když máme válku za rohem, výchovu našich dětí jako děvčat a chlapců, nikoli jako „to“, řešit čím si zatopíme, až Rusko vypne plyn, a co budeme jíst, až skončí doba blahobytu.

V kontextu posledních měsíců je neuvěřitelné, co vše společnost řeší a co se nám někteří politici snaží nadiktovat. Blahobyt je totiž nudný, nemusíme přemýšlet o tom, jak nakrmit děti nebo jestli se dožijí dospělosti, ani kde sehnat dřevo na zimu a co si na poli vypěstovat. Ráno si uděláme kávu, obujeme nové boty a cestou do práce přemýšlíme, jestli nás náhodou soused neurazil tím, že si koupil stejné auto, kam zajdeme na oběd a jak nám zaměstnavatel málo platí.

Bouráním soch či zákazem Vinnetoua se snažíme přepsat historii, místo abychom se z ní poučili. Měli bychom si raději tuto dobu připomínat a nedělat stále dokola stejné chyby. Přepisování historie není žádnou novinkou, dělali to již dávní Egypťané, zneužívali to diktátoři…

Nyní jsme ovšem v době, kdy se snažíme „přepsat“ i přírodu, o to se zatím nikdo nepokusil a obávám se, že nám to ve zlém vrátí, pokud tyto tendence nezastavíme...

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných