foto: PrahaIN.cz/Adam Hanka
ROZHOVOR: „V případě Petra Macinky se obávám, že jsme svědky polistopadového rekordu, neboť tak tragického ministra, který by svým chaotickým jednáním tak zásadně poškodil fungování české diplomacie a zahraniční služby, jsme zde dosud neměli,“ uvedl v rozhovoru pro server PrahaIN.cz Adam Hanka, předseda strany Volt Česko.
Máme novou vládu tvořenou hnutím ANO, SPD a Motoristy. Jak zatím hodnotíte její první kroky a co nám přinese budoucnost?
Vláda zahájila cílené politické čistky na ministerstvech a ve svém chování jde dokonce tak daleko, že navrhuje zrušení služebního zákona a jeho nahrazení zákonem o státních zaměstnancích. To vše pod zástěrkou „posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti“. Kladu si otázku, jak lze na jedné straně něco učinit flexibilnějším, když se to na straně druhé ruší, to je zákon o státní službě a na něj navázaný lex specialis - zákon o zahraniční službě.
Tato nezodpovědná politizace státní správy nejenže nemůže přispět k jejímu zefektivnění a posílení výkonu, ale naopak ji zcela zbytečně ochromuje a narušuje její kontinuitu i „historickou paměť“.
V době, kdy je Česká republika vystavena životně důležitým bezpečnostním, klimatickým a technologickým výzvám, není ani minimálně strategické vytvářet v rámci státní služby umělé krize, které v konečném důsledku ohrožují bezpečnost České republiky a její reputaci mezi spojenci v EU a NATO. Domnívám se, že například chování ministra Macinky je v tomto směru destruktivní již od samého začátku.
Petra Macinku kritizujete velmi často.
Jak jsem už říkal, Petr Macinka se chová vyloženě destruktivně. Za pouhý měsíc a půl se mu podařilo zdevastovat nejen jedno, ale hned dvě ministerstva - ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo životního prostředí. Na ministerstvu zahraničních věcí už stihl odvolat šest ze sedmi vrchních ředitelů a aktuálně pracuje na narušení našich výborných vztahů s Ukrajinou.
V jeho případě se obávám, že jsme svědky polistopadového rekordu, neboť tak tragického ministra, který by svým chaotickým jednáním tak zásadně poškodil fungování české diplomacie a zahraniční služby, jsme zde dosud neměli. Smutné je především to, že Macinka svým jednáním přímo ohrožuje bezpečnost, zájmy a spojenecké vztahy naší země.
Rozvedete zmiňované reorganizační věci na ministerstvu?
Současné reorganizační kroky na jednotlivých ministerstvech nelze vnímat izolovaně, ale je potřeba je zasadit do širšího kontextu plánovaných změn v oblasti státní služby. To, co dnes vidíme v podobě rozsáhlých personálních zásahů a rušení či slučování útvarů, velmi úzce souvisí se záměrem vlády nahradit služební zákon novým zákonem o státních zaměstnancích.
Služební zákon byl přijat v roce 2014 s jasným cílem odpolitizovat státní správu a zajistit její stabilitu, odbornost a kontinuitu. Česká republika se k jeho přijetí zavázala ještě před vstupem do Evropské unie právě proto, aby státní správa nebyla vystavena politickým tlakům a čistkám po každých volbách.
V souvislosti s návrhem nové právní úpravy sice vláda formálně hovoří o „větší flexibilitě a snížení administrativní zátěže“, zároveň však výrazně oslabuje institucionální pojistky proti politickému tlaku. Zrušení správních řízení při přijímání úředníků, zkrácení lhůt mezi pracovními hodnoceními na 20 dnů, obsazování míst bez výběrového řízení nebo možnost okamžitého propuštění při zrušení systemizovaného místa vytvářejí prostředí, v němž je státní zaměstnanec výrazně zranitelnější.
Tyto změny povedou k tomu, že se kvalita státní správy v České republice výrazně sníží, neboť dobří lidé si prostě řeknou, že práci pro stát nemají zapotřebí. To je pro Česko tragická zpráva.
Jaký jste měli postoj k minulému ministrovi zahraničí Janu Lipavskému?
Jan Lipavský, ačkoliv se v řadě případů dokázal zastat správných věcí, bohužel až příliš často aplikoval selektivní přístup k otázkám lidských práv. Ať už jde o izraelsko-palestinský konflikt, respekt k autoritě mezinárodního trestního soudu, dodržování právního státu v Polsku nebo práva LGBTQI+ komunity. To podkopávalo důvěru v konzistentnost české zahraniční politiky, zejména té lidskoprávní. Po nástupu do funkce chtěl zvýšit profesionalitu české zahraniční služby, posílit bezpečnost ministerských informačních systémů a více se zaměřit na hybridní hrozby z Ruska, k čemuž byl zřízen i nový útvar pro strategickou komunikaci. Ten záměr byl dobrý, ale nejsem si vůbec jist, zda se bývalému ministrovi Lipavskému podařilo tyto vize naplnit.
Například modernizace informačních systémů ministerstva nebyla dotažena do konce ani za čtyři roky. Konec Lipavského ve funkci pak byl dle mého názoru vysloveně nedůstojný, protože v podstatě zradil svou původní domovskou politickou stranu a upřednostnil vlastní politickou kariéru před sliby voličům.
Kam se bude ubírat Česká republika v tomto roce?
Směr, kterým se bude Česká republika v tomto roce ubírat, bude do značné míry záviset na tom, zda se vládě podaří zvládnout vnitřní řízení státu bez další destabilizace institucí. Pokud bude pokračovat oslabování profesionální státní správy a zpochybňování dosavadních zahraničněpolitických a bezpečnostních ukotvení, hrozí, že se Česká republika začne uzavírat sama do sebe a ztrácet vliv i důvěru svých partnerů.
Klíčové také bude, zda se Babišova vláda rozhodne investovat energii do řešení skutečných výzev - bezpečnosti, konkurenceschopnosti, klimatu, důchodové reformy, nedostatku lékařů nebo digitalizace státu a jeho agend - místo vytváření umělých konfliktů a vedení „kulturních válek“.
V letošním roce nás také čekají komunální volby. Nemá cenu si příliš zastírat, že tradiční politické strany, ať už vládní nebo opoziční, tyto volby vždy považovaly za něco druhořadého a soustředily se primárně na celostátní úroveň. Volt Česko se proto bude v nejbližší době soustředit na rozšíření našich organizačních kapacit a na spolupráci s lokálními hnutími a zástupci občanské společnosti.
Chceme využít naši celoevropskou síť kontaktů a zkušenost z minulých voleb, abychom v České republice mohli uplatňovat fungující řešení a zkušenosti nejen z komunální politiky.
Jak hodnotíte váš volební výsledek? Berete ho s odstupem času za velký neúspěch?
Loňské volby byly pro nás významným milníkem, neboť jsme poprvé v historii vyzkoušeli samostatnou kandidaturu. Jsem velmi rád, že se nám podařilo úspěšně splnit všechny logistické požadavky, počínaje nominacemi přes sběr prostředků na volební kauci až po zajištění nominací do okrskových volebních komisí a realizaci samotné kampaně. I když bychom samozřejmě rádi dosáhli lepšího výsledku, s pokorou vnímám, že mnozí voliči si chtějí s novou stranou dát čas, aby ji lépe poznali, než se rozhodnou pro její podporu.
Jaká je budoucnost vaší politické strany?
Volt je celoevropská politická strana se 40.000 členy, která má své samostatné a autonomní pobočky v jednotlivých státech EU. V Evropském parlamentu máme celkem pět poslanců a poslankyň a na regionální a komunální úrovni nás reprezentují stovky politiků a političek.