Mafie romských neziskovek a hydra rasistických politických stran. Marco Cavali tvrdě o realitě Romů v Česku

22. 09. 202217:24

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Předseda romské politické strany Roma Luma při interpelaci před pražským zastupitelstvem.

V únoru založil společně s legendou VyVolených Emilem Zajacem politickou stranu Roma Luma, první od rozpuštění Romské občanské iniciativy v roce 2009. Dnes je Marco Cavali předsedou strany a trojkou na kandidátce Roberta Vašíčka v Praze 11. A zejména tvrdým kritikem současných politických poměrů. O zákulisí romských neziskovek, zradě Pirátů i skutečných potřebách českých Romů jsme si povídali v hloubětínské restauraci U Matěje, kde byla dnes jediná romská strana de facto založena.

Na posledním jednání pražského zastupitelstva před koncem volebního období jste vystoupil s poměrně ostrou interpelací. Co vás k tomu vedlo?

Důvodem našeho vystoupení byl odpor proti koncepci integrace Romů do roku 2030, se kterou přišel magistrát na základě práce třiceti údajných odborníků. Přímo mě urážejí konstatování z koncepce například o tom, že Romové fackují své dcery, když mají menstruaci. Celé je to nesmyslné a hlavně, jako vždy v posledních dvaceti třiceti letech je to o nás bez nás. Prostě něco sesmolili a společně s Piráty si myslí, že když se integrace nepovedla za dvacet let, povede se teď v příštích osmi letech.

Co je podle vás hlavní problém? Co bylo jádrem kritiky?

Dál nás, Romy, označují jako nepřizpůsobivé, a navíc jen proto, aby mohly dál fungovat neziskovky, na které nás politici pořád odkazují. My nepotřebujeme romské organizace jako prostředníka k tomu, aby nám radili, že máme pracovat a naše děti mají chodit do školy. Nepotřebujeme radit, jak se máme starat o rodiny. Za mě, jako Roma, jehož rodina tu žije řadu generací, jsme nikdy toto neměli zapotřebí, mám střední školu, pracuju, starám se o rodinu. I když mají někteří Romové v Česku problémy, když se obrátí na neziskovky, ve výsledku si je jen vyslechnou, a to je celé. Přitom mají nemalé rozpočty.

Do romské integrace putují nemalé prostředky ať už na národní nebo evropské úrovni. Kde je podle vás ten „zakopaný pes“?

Když se kouknete na výroční zprávy některých velkých romských neziskovek a pokud trochu rozumíte účetnictví, tak se minimálně pozastavíte na položkách jako je doprava za dva a půl milionu nebo stejná částka v položce ostatní. To mi přijde jako bizar. Veškeré peníze prostě končí v těch organizacích a vůbec se nedostanou mezi lidi. Politikům na různých úrovních se snažíme vysvětlit, že peníze určené pro národnostní menšiny by měly končit u těch menšin, a ne u neziskovek, které se jimi zabývají. Právně je to tak možná v pořádku, morálně je to ale rozhodně špatně a ekonomicky je to totálně v prdeli. Naštěstí je pár politiků, kteří se tím chtějí po volbách zabývat.

Kterých organizací se to podle vás týká?

Romodrom, Khamoro 21, Slovo 21 a Romea, která je s nimi spojená tím, že je mediálně podporuje. Často je to tak, že majorita prostřednictvím neziskovek udělá nějaký festival a neziskovky z toho pak dělají podporu Romů. To je za mě špatně. Můžu dát příklad třeba z Chanova, kde to už dávno nevypadá, jako dřív, už je to normální sídliště, kde v pohodě žijí lidé. To všechno má na svědomí místní neziskovka AZ Chanov, která ale nedostala žádnou dotaci, přestože o ni žádali na různých úrovních. Je to tím, že nepatří do toho mafiánského okruhu několika mamutích romských neziskovek, které mají monopol na dotace i evropské peníze do romské problematiky. Je to organizovaná skupina, která tu funguje dvě desítky let a vlastně sama uměle přiživuje xenofobii a rasismus, aby se udržela u přísunu peněz. Je to stejné jako v případě rady vlády pro národnostní menšiny, kde se opět točí ti samí lidé, kteří svévolně a ve vlastním zájmu jednají za Romy. Pro vládu je nejsnazší se zeptat, kolik chtějí a uvolnit ty peníze. Roma Luma říká, že nechceme peníze od vlády, které notabene zůstanou někde v nenávratnu, my nechceme nic zadarmo, my si to chceme vybudovat.

Problém s neziskovkami byl tedy důvodem, proč jste vstoupili na politické kolbiště?

Byl to jeden z důvodů, ale nejsme rozhodně stranou, která by měla za cíl likvidaci neziskových organizací. Mnoho z nich odvádí dobrou práci pro romskou komunitu a skutečně se snaží pomáhat lidem, ale těch několik gigantických neziskovek, které kritizujeme, by si mělo sáhnout do svědomí. Roma Luma vznikla hlavně kvůli tomu, že v České republice je stále Rom vnímán automaticky jako problém. Stále tu je rasismus a xenofobie, a to je třicet let od pádu komunismu a tady se pořád mluví o integraci, ale pořád se to dělá stejně, pořád to dělají stejní lidé. Nikdo z těchto lidí přitom nenese žádnou odpovědnost za případný neúspěch té integrace. Navíc jsou rasismus a xenofobie zakořeněné i v politice.

Kde v tomto ohledu vidíte hrozbu?

My tomu říkáme hydra, kterou tvoří SPD, Přísaha a další politické strany nebo uskupení, co neustále živí problematiku nepřizpůsobivých nebo sociálně slabých, jak říkají, za čímž si většinová společnost automaticky představuje Romy. Politika Tomia Okamury je rasistická, ale obecně se to toleruje. Nevím, jestli to je zdravé pro Českou republiku. Na západě se neřeší barva pleti, tady u nás právě díky SPD a podobným tu jsou Romové pořád perzekuovaní.

Jak byste chtěli jako romská politická strana postupovat?

Pokud budeme mít možnost, jsme připraveni navrhnout skutečný koncept pomoci Romům, který stojí především na tom, aby naši lidé měli právo na práci na podlimitních státních zakázkách. Stejně to Romové dělají už teď, ale je to přes pátou, šestou ruku a často pak dochází i k tomu, že ti lidé nedostanou zaplaceno. Pak se dostávají do dluhových pastí, exekucí a dostávají se do situace, kdy se nemohou nechat normálně zaměstnat. Když se toto prosadí a odbourá se mýtus nezaměstnaných Romů, je tu šance, že i většinová společnost postupně ustoupí od xenofobních postojů k naší komunitě. K tomu je ale potřeba, aby Romové byli v zastupitelstvech, aby se nerozhodovalo o nás bez nás. Roma Luma chce být tím pomyslným mostem mezi majoritou a minoritou.

Jak vlastně Roma Luma vznikla?

S myšlenkou na založení romské politické strany jsem přišel já v rámci party, která se schází právě tady v restauraci U Matěje. Pod názvem Roma Luma jsme už dříve natáčeli různé seriály, pranky, ale hlavně jsme už dříve sami pomáhali našim lidem. S jídlem, s existenčními problémy, s jednáním na úřadech... Tak jsme společně s Emilem Zajacem přišli na to, že založením neziskovky si nepomůžeme, že tedy založíme politickou stranu a půjdeme do toho natvrdo. K tomu došlo v únoru 2022. Chceme změnit přístup, chceme lidem ukázat, že s námi to jde.

Rozhovor pro PrahaIN.cz probíhal v příjemné atmosféře v hloubětínské restauraci U Matěje.

Můžete čtenářům či potenciálním voličům přiblížit priority vaší strany?

Naší prioritou je skutečné propojení majority a romské menšiny, aby nás lidé poznali a přestali nám v rámci domělé integrace brát naší kulturu. Zlomit nás se nepovedlo Hitlerovi, nepovedlo se to komunistům a nepovede se to ani současné vládě. Nepovede se to nikomu. Chceme jít cestou vzájemného respektu bez rasitických útoků z obou stran, nerozdělovat společnost, jak je dnes v politice běžné.

V interpelaci na magistrátu jste se poměrně ostře vymezil i proti Pirátské straně. Jak vnímáte vy osobně Piráty a jejich působení v politice?

Piráti nás berou jako jistotu volebních hlasů, protože prohlašují, že jsme také občany České republiky, ale na druhé straně nikde nepodpořili romské kandidáty na volitelná místa, vždycky jsou někde na konci kandidátky. Navíc se vlastně pokaždé, když jsme je o něco požádali k romské komunitě otočili zády. Pak se vyjadřuje Ivan Bartoš o tom, že Romové jsou zvyklí žít venku u ohně a u stanu. To mě osobně uráží, nikdy jsem nežil ve stanu a totéž platí pro moje rodiče, prarodiče...

Romové rozhodně nepotřebují Piráty, potřebujeme vlastní politickou stranu, která může komunitě garantovat, že ji nezradí. Mnoho z nás dnes právě Piráty vnímá jako zrádce. Zmínit můžu i aktivistu ze severu Jožku Mikera, který je bezesporu romskou ikonou. V případě jeho spolupráce s Piráty mám pocit, že ho vycucli a nakonec mu nikdy neumožnili, aby se tou skutečnou ikonou stal.

Jaké má Roma Luma ohlasy uvnitř romské komunity?

Velké ohlasy máme z romské komunity v zahraničí, zaznívají i hlasy emigrantů, že pokud by se nám podařilo nastartovat tady změnu v přístupu společnosti k Romům, i by se vrátili zpět domů. V rámci země je to pak asi padesát na padesát, část lidí tomu úplně nedůvěřuje, ale druhá polovina romské komunity nás velmi podporuje. Důležité je ale říct, že nejsme rasistická strana, v naší členské základně jsou gádžové, ačkoliv se programově věnujeme především romské problematice.

Co by bylo prvním krokem, který byste udělal v případě zvolení do zastupitelstva?

V první řadě bychom chtěli iniciovat vznik nějakého oficiálního orgánu, který by komunikoval problémy národnostních menšin, včetně té romské. Pak bychom prosazovali uplatnění takzvaných rychlých rot do budování a oprav infrastruktury města, což souvisí právě s tím zamětsnáváním Romů v rámci obecních, městských nebo státních podlimitních zakázek. Samozřejmě by to mohlo ušetřit peníze za práce, které se běžně tendrují drahým firmám. Romům by to zase přineslo možnost normálně pracovat a postupně se stát plnohodnotnými, nevyloučenými členy společnosti. Nejde o sociální podnikání, kdy se zase majorita alibisticky snaží učit Romy pracovat, ale vlastně je drží pořád někde na okraji společnosti. Romové umějí pracovat, jsou i dost adaptibilní. Stačí, když dostanou práci. Samozřejmě práci ohodnocenou tak, aby uživili rodiny.

A co plánujete po volbách?

Po volbách chceme uspořádat Romské volby, kterými chceme politikům i ministerstvu vnitra ukázat, jak bychom si představovali demokratické a transparentní zvolení romských zástupců do samospráv. Ve čtrnácti krajích rozjíždíme prostřednictvím našeho webu romaluma.com, kde budou mít naši kandidáti měsíc na nominaci a další měsíc poté na elektronické hlasování. S hotovými daty pak budeme konfrontovat ministerstvo vnitra. Oni si totiž nedokážou představit, jak by to měli udělat, tak jsme se rozhodli, že jim to ukážeme. Nechceme totiž, aby nás pořád zastupovali lidi, které ani neznáme, kteří nejsou součástí naší komunity a vlastně se za nás stydí.

V romské komunitě je pořád hodně lidí, kteří mají přirozený respekt a autoritu na principu vajdů. Ti dříve vedli romské komunity, oblasti města nebo konkrétní ulice. Už léta ale díky neziskovkám o tu svou autoritu spíše přicházejí. My jako Roma Luma chceme být především garancí toho, že vše proběhne transparentně.