Máme mapu otevřené drogové scény. Pomoc závislým se rozšíří po Praze

06. 06. 202221:54

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Mapa ukazuje kvalifikovaný odhad počtu obyvatel v městských částech, kteří řeší problém se závislostí na alkoholu, drogách nebo mají problém s hazardem.

Nerovnoměrné rozmístění a nedostatečná kapacita. To jsou hlavní problémy sítě adiktologických služeb, které v Praze pomáhají lidem se závislostí na drogách, ale také na alkoholu, lécích či výherních automatech. Vyplývá to z analýzy, kterou nechalo zpracovat hlavní město, a to také na základě kritiky nyní nejzasaženějších městských částí. Přidáváme i mapu, která ukazuje odhad počtu lidí se závislostí v jednotlivých částech Prahy.

„Analýza dostupnosti a potřebnosti adiktologických služeb v hlavním městě potvrdila nerovnoměrné rozmístění a nedostatečnou kapacitu služeb na území Prahy. Současná síť služeb není schopna plnit svou funkci, tedy chránit zdraví obyvatel Prahy a pomáhat lidem se závislostí vracet se do normálního fungování ve společnosti,“ uvádí v tiskové zprávě radní pro sociální oblast Milena Johnová (Praha sobě).

Sama dlouhodobě pracuje na systému, který by tuto pomoc zefektivnil, decentralizoval a dostal blíže klientům z řad lidí, kteří mají problém se závislostí. „Je to otázka veřejného zdraví. Je třeba si uvědomit, že tyto služby chrání zbytek společnosti před různými riziky, která v souvislosti se závilostí vznikají. Nechceme ale pracovat na základě emocí nebo politického populismu, důležité je pro nás připravit systém, založený na důkazech, reálkných datech a znalostech odborníkůl z praxe,“ řekla už dříve Johnová v rozhovoru pro PrahaIN.cz.

Nyní, respektive po schválení materiálu v zastupitelstvu Prahy, bude podle jejích slov klíčové zejména jednání mezi Prahou, poskytoveteli služeb a jednotlivými městskými částmi, kde mají nově služby fungovat.

Nový rozsah sítě i rozmístění jednotlivých služeb po Praze vychází právě ze zmíněné analýzy, kterou pro Prahu připravila Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. „Praha disponuje veškerými potřebnými předpoklady a zdroji pro to, aby měla jednu z nejlepších sítí adiktologických služeb v Evropě,“ říká radní Johnová. Podle jejích slov přinesla analýza důležité, ač nepříliš pozitivní poznatky.

„Substituční léčba je dostupná pouze pro 16 procent potřebných pacientů, detoxifikace jen pro 6 procent. Kontaktní centra jsou ve městě pouze tři ve srovnání s optimálním počtem devíti. Zcela chybí krátkodobá stabilizace nebo dlouhodobá péče o stárnoucí klientelu. Nízkoprahové služby se dlouhodobě pohybují na hraně potřebné personální i prostorové kapacity, kapacita ambulantních služeb je nedostatečná, zejména pro cílové skupiny dětí a dorostu a osob s duálními diagnózami. Omezená kapacita a dlouhé čekací doby byly zjištěny také u služeb detoxifikace, rezidenční léčby a následné péče,“ shrnuje Praha v tiskové zprávě.

Větší spolupráce

Radní pro sociální oblast upozorňuje také na skutečnost, že budování sítě adiktologických služeb časato naráží na nevoli městských částí. „Potvrzuje se, že je třeba, aby jednotlivé městské části mnohem více spolupracovaly s magistrátem na řešení této problematiky. Když politikům na jedné straně vadí závislí lidé v ulicích, ale na druhé straně se bojí vytvořit ve své městské části zázemí, kde se o závislé lze postarat a z ulic je dostat, nemůžeme problém vyřešit,“ vysvětluje Milena Johnová. Pro příklad pořitom v Praze není třeba chodit daleko. Dlouhodobě si na problémy s adiktologickými centry stěžuje například Praha 5, kde se nyní soutředí jejich podstatná část. Zatímco starostka Renáta Zajíčková (ODS) volá po decentralizaci služeb, její straničtí kolegové na postech starostů a radních jiných městských částí jsou kategoricky proti umístění služeb na svém území. To se děje například v Praze 2, kde „vládne“ starostka Alexandra Udženija (ODS), v Praze 8 se zase nedávno vzbouřila místostarostka Vladimíra Ludková (ODS). Brání se i další radnice.

Praha ale stojí za svým plánem, který vychází ze zkušeností poskytovatelů adiktologických služeb a znalosti takzvané otevřené drogové scény.

„Z pohledu zástupce jednoho z poskytovatelů mohu konstatovat, že navýšení kapacit adiktologických služeb považuji za zcela zásadní, a to jak z pohledu nabídky odborné pomoci konkrétním lidem, tak i z hlediska řešení celospolečenských dopadů. Počet lidí, kteří se potýkají s důsledky nadužívání legálních i nelegálních návykových látek, je v hlavním městě natolik významný, že není možné na tuto situaci nereagovat,“ říká Vojtěch Janouškovec, ředitel organizace Progressive, která se poskytováním adiktologických služeb v Praze zabývá.

A přidávají se i další odborníci. „Rozšíření kapacity a spektra adiktologických služeb v hlavním městě přispěje k optimalizaci péče. Měla by se týkat lidí závislých na návykových látkách, ale také osob s rizikovým užíváním návykových látek,“ upozorňuje Hana Karbanová, primářka Psychiatrické nemocnice Bohnice.

Práce s uživateli návykových látek, včetně alkoholu a léků na předpis, podle jejích slov netkví pouze v pobytové léčbě. Zahrnuje také ambulantní programy, zaměřené na redukci rizika užívání návykových látek a motivaci ke snižování dávek nebo motivační programy zaměřené na abstineci.

„Pro některé skupiny uživatelů návykových látek jsou potřebné služby navazující na hospitalizace či pobyty v terapeutických komunitách jako jsou denní stacionáře, doléčovací skupinové a individuální aktivity, chráněné bydlení a zaměstnávání, sociální a dluhové poradenství. Komplexní a vzájemně provázaná síť péče pro uživatele z různých věkových a sociálních skupin se somatickými a psychiatrickými komorbiditami přispívá jak ke stabilizaci jejich stavu, tak k úspěšnosti léčby závislostí a navození a udržení abstinence,“ dodává lékařka.

Plán na rozmístění většího počtu menších center pro závislé ve vybraných lokalitách, kde je otevřená drogová scéna pozitivně komentoval pro PrahaIN.cz i Vojtěch Janouškovec.

Podle ředitelky další organizace, která se zábývá problematikou závislostí, Martiny Těmínové ze Sananimu, je třeba dosáhnout v politické rovině konsenzu všech starostů městských částí. „Na základě mých letitých osobních zkušeností považuji za důležité, aby návrh sítě adiktologických center byl přijat konsenzuálně všemi starosty městských částí, aby každý přijal svůj díl odpovědnosti,“ řekla na tiskové konferenci k tématu.

Za pravdu jim dává také Michal Miovský, proděkan fakulty a přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, který se podílel na samotné analýze a také na přípravě optimální sítě služeb pro Prahu.

„Kromě samotných výsledků provedené analýzy je dobré zdůraznit, že navrhovaný směr je plně v souladu s mezinárodními trendy, kde se postupně usazuje takzvaná dobrá praxe a začíná být stále více zřejmé, že kritickými parametry pro úspěšný rozvoj a udržitelnost adiktologických služeb je jednak diverzita služeb z hlediska jejich profilu, aby respektovaly různé potřeby klientů a pacientů, dále menší kapacita a komplexnost, tedy důraz na spíše menší kapacitu a širší profil center, a také vazba na místní komunity a propojení s ostatními zdravotními a sociálními službami mimo adiktologii a provoz s podporou a zapojením místních samospráv, občanských iniciativ a širší komunity,” shrnul.

Detailní analýza

Samotná analýza, jejíž výstup má PrahaIN.cz k dispozici, je přitom velmi detailní. Na území městských částí od Prahy 1 po Prahu 22 stanoví i odhadovaný počet problematických uživatelů návykových látek, případně hazardních hráčů, kteří už nezvládají svou vášeň.

Výpočet, který vychází z kvalifikovaného odhadu Národního monitorovacího střediska pro drogy Úřadu vlády, stanoví primárně velikost rizikové populace zasažené drogami, alkoholem nebo hazardním hraním ve věku 15 – 64 let. Tyto počty uvádíme v přiložené mapě, jelikož odpovídají skutečnosti, je patrné, že jde o významný problém.

Potřeba služeb je ale v rizikové populaci podle odborníků nižší, a proto jsou čísla, na jejichž základě město stanoví kapacitu a rozsah služeb, zhruba sedminová. Stále ale platí, že by služby měly být dostupné v místě, kde je aktivní otevřená drogová scéna.

Návrh aktuálně počítá s pěti detoxy pro celou Prahu, jedním zařízením sociálně zdravotní krizové stabilizace a jedním zařízením dlouhodobé sociálně zdravotní péče, které by fungovaly v pilotním provozu a dále také se čtyřmi denními stacionáři. Ty by podle návrhu měly být v Praze 4 a Praze 7 a dále na sídlištích Jižní Město a Černý Most.

Rozsáhlá síť

Samotné adiktologické ambulance a kontaktní centra, která dnes víří největší vášně, by se měly rozprostřít po Praze, v rámci účinné sítě by měly být ve většině městských částí od Prahy 1 až po Prahu 15. Některé z důležitých služeb by pak, zejména v centru města, sloužily pro více městských částí na jednom místě.

Analýza města uvádí také informaci o takzvané otevřené drogové scéně. Ta existuje podle odborníků alespoň částečně ve všech uvedených městských částech s výjimkou Prahy 12, 13 a městských částí Praha 15 – 22.