Martin Sedeke (ODS): Vláda důchodovou reformu nedobře vysvětlila

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Zastupitel Městské části Praha 11, člen zastupitelstva hl. m. Prahy za ODS na svém Facebooku 27. února k důchodové reformě.

Tento týden bude poslanecká sněmovna projednávat úpravu valorizace důchodů, následně ji čeká návrh zákona měnící věk odchodu do důchodu a v nejbližších letech čeká naši společnost debata nad reformou důchodového systému. V uplynulém víkendu jsem shodou náhod vyslechl v jedné restauraci debatu na toto téma, a i když jsem stoupencem vládních návrhů, uvědomil jsem si, že jednu věc lze opravdu vládě vyčítat, totiž nedostatečnou osvětu a vysvětlování veřejnosti, jak penzijní systém funguje, a tedy proč je zapotřebí jeho komplexní reforma. Ve zmíněné debatě jsem to zkusil vysvětlit na příkladu státu, v kterém žije jen osm lidí a lidé se rodí vždy po deseti letech: nemladšímu je deset, dalšímu dvacet, dalšímu třicet, čtyřicet.. osmdesát let. Dále platí, že pracují lidé od dvaceti let a do důchodu se chodí v padesáti. V tomto státě pracují tedy čtyři lidé (20, 30, 40, 50letý) a v důchodu jsou tři lidé (60, 70, 80-letý). Předpokládejme, že ti, co pracují, odvádí na důchodový účet 15 000,-Kč a ti, co jsou v důchodu, mají důchod 20 000,-Kč. V takto popsaném stavu je důchodový systém vyrovnaný, protože se měsíčné vybere na důchodový účet 60 000,-Kč (4 x 15 0000,-Kč) a na důchodech se měsíčně vyplatí 60 000,-Kč (3 x 20 000,-Kč). Vše funguje.

Nyní předpokládejme, že lékařská věda pokročí a lidé se začnou dožívat 90 let. Máme problém. Měsíčně vybereme na důchody 60 000,-Kč, ale potřebujeme vyplatit 80 000,-Kč (přibyl totiž jeden důchodce). Máme tedy měsíční schodek 20 000,-Kč. V principu lze problém řešit 4 způsoby:

1) Zvednout odvody pracujícím na 20 000,-Kč, pak měsíčně vybereme 80 000,-Kč a na důchodech měsíčně vyplatíme 80 000,-Kč

2) Snížit důchody na 15 000,-Kč měsíčně, pak když vybíráme měsíčně na důchodový účet 60 000 Kč,-, tak máme na to, abychom měsíčně vyplatili všem čtyřem důchodcům.

3) Prodloužit věk odchodu do důchodu tak, že do důchodu bude v popsaném systému chodit člověk po překročení věku 60 let. Pak měsíčně vybíráme na důchodový účet 75 000,-Kč (5 x 15 000,-Kč, protože pracuje o jednoho více než původně) a vyplácíme 60 000,-Kč (3 x 20 000,-Kč, protože i když se posunul věk dožití na 90 let, posunutím věku odchodu do důchodu máme stále 3 důchodce, kterým platíme důchod). Důchodový účet je tedy v přebytku a systém vytváří rezervu na horší časy.

4) Vyrovnáme schodek 20 000,- z jiného zdroje státního příjmu, nebo si na vyrovnání schodku půjčíme. V principu lze říct, že i vyrovnání schodku z jiných příjmů státu než jsou odvody do důchodového fondu, je půjčka. Pouze s tím rozdílem, že si stát půjčuje sám od sebe tím, že místo, aby zdroje použil na jiné výdaje, které musí nebo potřebuje hradit, použije je na vyrovnání schodku na důchodovém účtu. Tak či tak, bude stát (tedy ti, kteří ve státě budou žít v době, kdy se dluh bude hradit) muset dluh v budoucnu zaplatit.

Lze tedy říct jedno, každá vláda bez jakékoliv výjimky by současnou situaci musela řešit. Pouze způsoby řešení by se mohly lišit. Způsoby řešení, které jsem popsal, a které jsou jediné možné, lze samozřejmě mezi sebou kombinovat. Seriózní politická debata by tedy měla být o tom, který způsob řešení nebo jejich kombinaci daná strana nabízí. A volič by si měl pak vybrat. Pokud ale někdo tvrdí, že nepřipustí snížení důchodů, nezvedne odvody pracujících lidí odváděných do důchodového fondu a ani nepřipustí prodloužení odchodu věku do důchodu, pak by měl otevřeně přiznat, že si chybějící peníze jednoduše půjčí (ať už ze státního rozpočtu, nebo z cizích zdrojů). A tento dluh budou muset zaplatit budoucí generace, která nám pak jistě „poděkují“.

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze