Matěj Michalk Žaloudek (Zelení): Bursíkovská pravicová zelená politika je chiméra, nedává smysl

10. 01. 202215:30
Matěj Michalk Žaloudek (Zelení): Bursíkovská pravicová zelená politika je chiméra, nedává smysl
foto: Se svolením Matěje Michalka Žaloudka/Matěj Michalk Žaloudek

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Zastupitel Prahy 3 za Zelené na svém Facebooku 29. prosince k učení jazyků a úplně odlišnému politickému diskursu v zahraničí

Já mám třeba extrémní netalent na jazyky.

(Hej, ale zase asi možná umím jiný věci!)

Angličtinu se učím od školky, ale stejně jsem se na gymplu dostal do šestý skupiny z šesti. Abych nepropadl u maturity, maturoval jsem z radši z němčiny, i když mě moje slovní zásoba nutila fakticky místo každýho slovesa použít ‚machen‘.

Zlom pro angličtinu byla až aktivní konzumace popkultury (což jsem do svých patnácti prakticky nedělal, byl jsem divný dítě), filmů a seriálů, který tomu jazyku začaly dávat konečně nějakej smysl. Němčinu bych se samozřejmě reálně nenaučil nikdy, kdybych do Německa neodjel studovat a pracovat.

Český systém školství se pro mě z hlediska jazyků ukázal jako dost nefunkční. Jasně, dal mi základy gramatiky v obou jazycích, který by se člověk ale asi byl schopnej naučit na dvoutýdenním intenzivním kurzu, k porozumění textu nebo řeči potřeba až tak moc nejsou. Z hodin angličtiny si pamatuju zejména texty písní Johna Lennona a Pink Floyd, což je na druhou stranu moc fajn, vždycky si rád zanotuju s Watersem takovej ten verš „we are two lost souls swimming in a fishbowl“ a jsem tak jakoby hrdej, že to umím a tak.

Vzhledem k tomu, že promluvit anglicky jsem nucenej dost výjimečně, můj mluvenej projev zůstává (měřeno mými vlastními nároky) dost strašnej.

Jsem proto všechno dost daleko tomu, abych se někomu posmíval za jeho czenglish a myslím, že jsem to ani nikdy nedělal, ať už to byla Schillerová, Zeman nebo Sobotka.

Pro nějaký osobní rozvoj i pro moji práci, se nakonec ale ukázala stěžejní schopnost v jiných jazycích číst nebo poslouchat zpravodajství. Zvykl jsem si poslouchat podcasty amerických, britských nebo německých médií a jejich články na mě vyskakují na sociálních sítích asi víc než ty české. Sleduju, co píšou političky, urbanisti a aktivistky na twitter a čtu knihy o klimatu nebo o veřejném prostoru, který nikdo do češtiny nepřeložil a nepřeloží. Jako mnoho jiných lidí, samozřejmě, nic mimořádného na tom není.

No, ale pointa: nepovrchní setkání s cizím prostředím dost změnilo nebo zpřesnilo můj pohled na politiku. Debaty v Německu o řeckém bankrotu a o Arabském jaru a následných vojenských operacích vypadaly jinak než u nás, debata o Fukušimě a o energetice vypadala úplně jinak, debata o uprchlících jak z jiné planety, percepce toho, co je levice a pravice a jejich extrémní polohy je diametrálně odlišná. Jinak se učila architektura, úplně jinou společenskou roli mělo slovo udržitelnost (Nachhaltigkeit) nebo i feminismus, jiná byla role církve, jinak lidi používali město, jinak vypadaly (a vypadají) ulice, úplně jinak lidi protestovali a volili. Zdaleka ne všechno je jinde nutně lepší, ale to ponětí o tom, co je jinde možné, běžné nebo naopak nepřijatelné, fakt masivně rozšiřuje obzory.

U mě to nakonec vedlo například k přesvědčení, že hledání bursíkovské pravicové zelené politiky je chiméra, která nedává smysl. A dává mi to potřebnou sílu a argumentační náboje, když požaduju něco, co je jinde úplně běžné, a lidi mě označují za extrémistu.

Zkoušení ministrů z angličtiny mi přijde trochu trapný, vrchol trapnosti bylo sedm let staré video ODS PRAHA 6, kde se malý děti posmívali angličtině Bohuslava Sobotky. Tak teď se lidi smějou zase jim. (ODSákům, ne těm dětem, samozřejmě.)

Jenže já to Sobotkovi vyčítat nemůžu. I přes svoji anglickou výslovnost dělal nebo se aspoň snažil dělat politiku, která více méně docela snese srovnání se západními demokraciemi. Měl, evidentně, základní ponětí o tom, co se ve světě děje.

Jsou to naopak ti, co si v kampani píšou na plakáty, že patří na Západ, co teď vzbuzují otázky, jestli vůbec vědí o čem mluví, když se tam sami nedomluví.

Ano, existují tlumočníci a automatické překladače, ale já se víc než toho, že se nedorozumí, obavám toho, že jim - dost možná i právě kvůli jazykové nevybavenosti - chybí ponětí o mezinárodních a globálních vyzvách, které se propisuje hluboko do jejich programu a konání.

Když Černochová pózuje s automatickými zbraněmi, čerpá svoje představy o Západě zřejmě z dabovaných hollywoodských trháků z osmdesátých let, dnes se takhle producírují spíš ve východních a blízkovýchodních zemích. Nepředpokládám, že má ponětí o debatě o vývozu zbraní, která je zrovna aktuální v Německu. Fiskální politika Stanjury nebo Skopečka připomíná ekonomické modely, které se nejpozději po pádu Lehman Brothers považují ve světě za překonané. Nakonec, o absolutní dezorientovanosti v dnešním světě, svědčí to, že klimatická politika vlády se jaksi absurdně redukuje na boj za záchranu spalovacích motorů. Politici ODS se předhánějí ve varování před ‚zeleným šílenstvím‘ evropských politiků, kteří se rekrutují zpravidla z nejkonzervativnějších evropských stran a jsou v EP naopak sami pod palbou kritiky za svoji umírněnost. Z varování před European Green Dealem se stala mantra, podobně jako je mainstreamem ‚skepse‘ k Istanbulský úmluvě, ale četli to ty lidi vůbec? Četli zvláštní zprávu IPCC? Poslouchal někdo z nich vůbec, co Greta Thunberg říká nebo se soustředili na její údajnou diagnózu, šovinistický vtipy a pubertální gify? No, jak by na ně vlastně mohl jakýkoliv její projev jakkoliv zapůsobit, když ho potřebují přeložit, a půlka tý argumentační síly se ztratí v překladu?

Myslím, že bychom se jim neměli posmívat za to, že jsou stejnou obětí českého školství jako mnoho z nás. Život je pes. Ale - čistě utilitárně - je špatně pro nás pro všechny nechat lidi s omezeným rozhledem (no offense intended) vládnout.

Publikováno se souhlasem autora

 

Publikováno se souhlasem autora

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných