foto: Facebook Matěje Michalka Žaloudka/Matěj Michalk Žaloudek
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Zastupitel Prahy 3 za Zelené na svém Facebooku 6. prosince k parkovací reformě.
Parkovací reforma, jak ji v úterý představil náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib, bude stát a padat na zvolených částkách, na kterých se koalice zatím neshodla.
Ale vše ostatní, co o ní zatím víme, vypadá dost katastrofálně, vypíchnu tři témata.
Více pravomocí pro MČ:
hloupost, která obecně vede k nepřehlednosti, pravidla budou v každé MČ jiná a systém nebude odpovídat ekonomické logice - v centru Prahy má m2 vyšší cenu než na okraji. Cena by raději měla zohledňovat reálnou vytíženost ulice, což jsou data, která Praha má. Mají je sice k dispozici i městské části, ale věřte mi, že v dopravních komisích ódéesáckých radnic si nikdo datovou analýzu dat z TSK nedělá. Soutěživost radnic, kdo udělá parkování levnější, nic dobrého nepřinese.
Výrok pana náměstka „Jestli chcete, aby na dané části ulice bylo parkovací místo, strom nebo zahrádka, je podle mě záležitost, o které mají rozhodovat městské části. Ne někdo z magistrátu,“ je pak už úplné míchání hrušek s jablky. Reforma systému zón placeného stání neřeší, kde se parkuje (na to mají opravdu hodně vliv městské části a je to v pořádku), ale jaká tam platí pravidla a tarify. To Hřib bezesporu ví, jen zřejmě neví, jak jinak svoji rezignaci na koordinační roli odůvodnit.
Zrušení virtuálních parkovacích hodin v modrých zónách a zavedení budgetu 120 návštěvnických hodin pro každého:
Líbivý populismus, který zřejmě povede k chaosu s obchodováním s volnými hodinami, a hlavně k tomu, že přespolní v modrých budou parkovat více, nikoliv naopak. 120 hodin je úplně absurdně moc.
Situace se zhorší i ve fialových zónách, kde taky bydlí lidé, a kam se přelijí všichni ti, co návštěvnické hodiny už nemají nebo nechtějí řešit. První věc, co každá městská část začne projednávat, bude přemalovaní fialových zón na modré.
Ochrana rezidenčního parkování se se zavedením návštěvnických hodin paradoxně ještě zhorší a město od návštěvníků dost možná vybere i méně peněz, pokud návštěvnické hodiny nastaví na nižší částky, než jsou dnes dost vysoké ceny ve virtuálních parkovacích hodinách.
Virtuální parkovací hodiny dnes fungují, navzdory tomu, že jsou minoritní formou parkování, přinášejí městu přibližně stejné peníze jako celé rezidenční parkování. Jejich rušení je chyba. Připomíná to nahrazení tržního modelu (můžu, kolik chci, ale připlatím si) modelem na příděl (můžeš výhodně 120 hodin a pak máš smůlu) a je to asi opět nějaký zvláštní výron dogmatu, že parkování je právo, ne služba.
Last but not least - celoměstská zóna to rozesere všechno, i kdyby stála 100.000 (což samozřejmě nebude), firmy si ji v pohodě zaplatí. Je to pozvánka na ježdění po městě sem a tam autem. Počet aut v ulicích naroste, s nimi i počet zácp a ve vaší ulici bude parkovat kdekdo.
Pokud ten princip bude takový, že celoměstská zóna platí jen do fialových a oranžových zón, zvýší to poptávku po parkování (a tedy i počet konfliktních situací) právě na hlavních ulicích s tramvajemi, kde jsou fialové nejčastěji.
Zatím to tedy vypadá, že parkovací reforma bude pro město znamenat alespoň snad v úhrnu vyšší příjem, ale pokud nárůst cen nebude několikanásobný, ochrana rezidenčního parkování se spíš zhorší. Najít parkovací místo tedy dost možná nebude snazší, ale zaplatíte víc. Tzv. win-win.
Přitom fakt není třeba vynalézat kolo a riskovat další těžko předvídatelný chaos. Stačilo by se řídit doporučeními odborné komise a strategií schválenou už v roce 2020.
Tedy nastavit ceny parkování tak, aby vždy bylo v každé ulici min. 5 % míst volných a řidiči zbytečně nepálili benzín za kroužení kolem bloku, jednotlivé zóny zmenšit na logické koherentní čtvrti (nedává smysl mít v jedné zóně Karlín i Ďáblice), a jinak systém víceméně ponechat a rozšiřovat do dalších čtvrtí.
Návrh parkovací reformy prý nyní zamíří k připomínkování městským částem. Doufám, že již s návrhem cen.
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze