Michael Žantovský: Ruská federace je vymírající země

ROZHOVOR: „Nevím v co společně věří komunistka paní Konečná a paní Maláčová. Netuším, čemu věří Turek a Motoristé. A už vůbec nevím, čemu věří pan Rajchl. Lidé, kteří něčemu doopravdy věří, za sebou mají většinou určitou konzistentní dráhu, ve které uplatňují svoje přesvědčení. V tomto případě to ale nevidím “ řekl serveru PrahaIN.cz Michael Žantovský, bývalý diplomat a zahraničně-politický poradce prezidenta Petra Pavla.

Na Aljašce se 16. srpna uskutečnil summit, na kterém jednali americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Od toho okamžiku svět čeká na výsledky jednání, zatím ale nic konkrétního oznámeno nebylo. Jak schůzku hodnotíte vy s odstupem několika týdnů?

Řekl bych, že ti, kteří nic nečekali, nebyli zklamáni. Schůzka byla pouze velké divadlo. Teatrální představení nepochybně poskytlo velkou příležitost Donaldu Trumpovi, ale současně to byla i příležitost pro Vladimira Putina, jak prolomit mezinárodní izolaci, do které se dostal. Vystupoval po boku prezidenta USA jako rovný s rovným. To je jeden hmatatelný užitek, který z toho jedna strana měla. Co z toho měla druhá strana, je daleko odtažitější, co to přineslo pro Ukrajinu a co z toho měla Evropa, jaké byly praktické výsledky následné schůzky ve Washingtonu, to je ještě více s otazníkem. Ale na druhé straně jedna možná pozitivní věc tady je. Pokročila diskuze mezi oběma břehy Atlantiku o bezpečnostních zárukách, které by se mohly uplatnit v případě dohody, příměří, nebo dokonce míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Ovšem má to háček. Aby se mohlo něco takového uskutečnit, tak tomu musí předcházet určitá dohoda. Opět jsme se ale přesvědčili o tom, že Vladimir Putin o žádnou dohodu zájem nejeví, že se mu nedá věřit. Každou podobnou příležitost využije pouze k tomu, aby prodloužil boje na Ukrajině, aby oddálil nebezpečí nových sankcí a tak dále. Pokud v tomto ohledu na něco čekáme, tak na okamžik, až si prezident Trump definitivně uvědomí, že ruský prezident není věrohodný partner.

Výsledek jednání Trumpa s Putinem je tedy definitivní, nebo lze ještě něco očekávat?

Myslím, že schůzka Putin Trump je historií, i když si od té doby ještě jednou telefonovali. Vladimír Putin se momentálně nachází v Číně, kde se staví po boku čínského a indického premiéra a snaží se tam vystupovat jako světový státník. Nic z toho ale boje na Ukrajině ukončit nepomůže a otřesné nálety, které Rusko provedlo v uplynulých deseti dnech, to jenom dokazují.

Ukrajina, kde probíhá ruská agrese, je nedaleko. V jaké pozici je Česká republika?

Bát se nemusíme, neboť jsme součástí mohutné spojenecké struktury. Máme více ekonomických, materiálních i vojenských sil, než má Rusko k dispozici. Koneckonců za téměř tři a půl roku pokračující agrese se Rusko nedostalo moc daleko na ukrajinském území. Musíme ale být připraveni. Za tím účelem je třeba posilovat vlastní vojenské síly. Musíme také mít k dispozici scénáře společně se spojenci, zejména s těmi v Koalici ochotných, pro každou eventualitu. A musíme vytrvat. Putinovi totiž nejde jenom o zničení Ukrajiny. Usiluje o zničení mezinárodního řádu, jehož jsme součástí.

Mnohokrát bylo řečeno, že válka na Ukrajině odkryla skutečnost, že Rusko je sice největší zemí na světě, ale zároveň zaostává v mnoha oblastech. Jaké je současné postavení Ruska?

Nechci se uchylovat k takovým zkratkám, že Rusko je pouze benzínová pumpa s raketami. Ale je podle mě zřejmé, že si válečným dobrodružstvím na Ukrajině nijak nepomohlo. Ani politicky, ani hospodářsky, už vůbec ne demograficky. Válka už stála Rusko strašnou spoustu obětí, Ruská federace je vymírající země. Není to stát, kde přibývá lidí, ale kde jich ubývá, proto si myslím a doufám, že si to myslí také hodně Rusů, že konec války musí přijít. Doufejme, že se to stane co nejdříve a že pro Rusy to bude představovat příležitost, aby se zamysleli nad svou situací. Aby možná hledali jinou a pro ně perspektivnější cestu včetně lepšího vedení.

Vladimir Putin je v čele Ruska od roku 2000. Proč nepokračoval v krocích svého předchůdce Borise Jelcina a z Ruska udělal autoritářský stát?

Udělat z Ruska demokratický stát je velikánský úkol. Jsou některé skutečnosti, které tomu brání. Zejména absence demokratických tradic. V Rusku existuje autoritářská linka, která se táhne až k mongolské invazi ve 13. a 14. století. Přesto se v prvních letech zdálo, že Vladimir Putin se snaží vycházet se západem, že je připraven v zásadních věcech spolupracovat. Ale současně byla také pravda, že budoval uvnitř Ruska autoritářský režim, který v podstatě nepřipouští opozici ani politickou pluralitu v této zemi. Definitivní bod obratu nastal kolem roku 2014, kdy na Ukrajině došlo ke svržení prezidenta Janukoviče a k událostem kolem Majdanu v Kyjevě. Tehdy, podle mého pohledu, Vladimir Putin dospěl k názoru, že by jeho osud mohl být stejný.

Mnoho lidí s jistým neklidem sleduje vývoj na Slovensku a dlouhodobě v Maďarsku. Mohou volební výsledky změnit směr české zahraniční politiky i celkovou orientaci našeho státu?

Česká republika je země vzdělaných a dobře informovaných občanů, kteří sledují události jak u nás doma, tak ve světě. Jsem přesvědčen o tom, že většina našich lidí si důležité souvislosti uvědomuje. Věřím tomu, že podle toho budou hlasovat v nadcházejících volbách. Mám velkou důvěru ve své spoluobčany.

Než došlo k avizované schůzce Trumpa s Putinem, tak některé nové strany strany a hnutí tvrdily, že vláda straší Ruskem, že výsledky jednání ukážou, zda obavy z Rusa ještě budou aktuální téma. Myslíte si, že skutečně věřily v pozitivní výsledek summitu?

Nevím, čemu tito lidé doopravdy věří, zda vůbec něčemu věří. Myslím si, že jim především jde o zvyšování atmosféry nedůvěry a strachu mezi našimi spoluobčany. A tomu přizpůsobují i svoji rétoriku. Nevím, v co společně věří komunistka Konečná a sociální demokratka Maláčová. Netuším, čemu dohromady věří pan Turek a ostatní Motoristé. A už vůbec nevím, čemu věří pan Rajchl. Lidé, kteří něčemu doopravdy věří, za sebou mají většinou určitou konzistentní dráhu, ve které uplatňují svoje přesvědčení. V tomto případě to ale nevidím.