Ministryně Černochová: Za mě a mé kolegy mluví jasné výsledky

ROZHOVOR: Ruská bezohlednost na Ukrajině je srovnatelná s nacistickou brutalitou. Pomoc Ukrajině je naší morální povinností. Putinův režim je nejhorší v Evropě od konce druhé světové války. Česko musí mít moderní, výkonnou armádu. Modernizaci se nám podařilo nastartovat, rozjedeme důležité projekty a posuneme armádu do jednadvacátého století, řekla v rozhovoru pro PrahaIN.cz ministryně obrany Jana Černochová.

Krátce po vašem nástupu do funkce zahájilo Rusko agresi proti Ukrajině. Podle vašich vyjádření vás tato skutečnost moc nezaskočila. Civilizovaný svět ale zaskočila ruská bezohlednost a brutalita. Jak vnímáte tuto stránku konfliktu?

Samozřejmě i mě zaskočila bezohlednost, která je srovnatelná s brutalitou nacistů. Intenzita útoků proti civilnímu obyvatelstvu, proti těm nejzranitelnějším, vraždění a válečné zločiny jen několik stovek kilometrů od našich hranic musela silně zasáhnout každého člověka. Nezaskočila mě v tom smyslu, že signály o možné agresi už byly delší dobu, osobně jsem dlouhodobě ruskému režimu nedůvěřovala a bohužel se má skepse potvrdila. Kéž bych se mýlila…

Pátá kolona a politici z řad opozice neustále napadají vládu i jmenovitě vás za vojenskou podporu Ukrajině. Přibližte nám význam této pomoci.

A jak jinak by se mohla Ukrajina bránit, kdyby nedostávala vojenskou podporu? To je naprostý nonsens. Pomoc Ukrajině před agresorem je v prvé řadě naše morální povinnost. Vždyť i my máme bolestivou historickou zkušenost s tím, když vás někdo chce zbraněmi a silou připravit o svobodu, demokracii a suverenitu. Jsem proto hrdá, jaká vlna solidarity se v naší zemi zvedla napříč celou společností.

Naše pomoc Ukrajině má několik podob. Materiální, ze zásob Armády ČR, které jsou už nepotřebné a do budoucna s nimi nikdo nepočítá, takže přes výmysly proruských trollů to nijak nesnižuje obranyschopnost naší armády. Výcvik ukrajinských vojáků na našem území a dalších v Polsku v rámci spojenecké pomoci.

Podpora a zprostředkování dodávek na Ukrajinu, jak ze strany českého obranného průmyslu, tak ze strany veřejnosti, aby se potřebný materiál dostal k cíli co nejdříve. A pak je tu velmi významná i nevojenská pomoc – humanitární, pomoc uprchlíkům, zajištění generátorů, zdravotnického materiálu nebo diplomatická podpora Ukrajiny. Je toho celá řada.

Skrývá se za těmito útoky snaha narušit vztahy mezi Českou republikou a Ukrajinou?

Nesmíme podceňovat ruskou schopnost působit i informačními operacemi, kdy využívá ziskuchtivosti, vypočítatelnosti nebo i jen obyčejné hlouposti některých lidí ve spojeneckých zemích, kteří šíří ruskou propagandu. Samozřejmě jeden z cílů takové rétoriky je zviklat či podkopat důvěru ve správnost podpory Ukrajiny pod rouškou toho, že si za to vlastně může sama.

Přitom právě vedení Ruské federace je to, které dlouhá léta otevřeně označuje NATO a spojence za nepřítele a prahne po zašlé slávě rozpínavého sovětského Ruska. Ať už jde o nesmysly kolem česko-americké smlouvy DCA nebo o nesmysly kolem samotné války na Ukrajině či o zpochybňování faktů, vždy je jejich mantrou chválení Putinova diktátorského režimu, který je ve skutečnosti tím nejhorším v Evropě od druhé světové války.

Pozorovatelé a analytici upozorňují na nebezpečnost takzvané páté kolony. Zastáváte stejný názor, nebo jsou tyto obavy přehnané?

To není nic nového, to nebezpečí je tady desítky let, ale válka snad i těm největším optimistům srazila růžové brýle. Ne, svět není bezpečné místo, po roce 1989 neskončila historie a nenastalo období věčného míru. Svobodný, svobodomyslný a bohatý západ bohužel musí čelit mnoha nepřátelům nebo protivníkům, kteří to s ním opravdu nemyslí dobře. A páté kolony jsou jedním z nástrojů, jak nám škodit.

Navštívila jste Ukrajinu. Co vám běželo hlavou při prohlídce zničených sídlišť a domů? Na snímcích bylo vidět, že jste plná emocí. To ale nebyl strach, ale spíš rozčilení. Pletu se?

Ano, Ukrajinu jsem za dobu trvání války navštívila hned několikrát a je to nepřenositelný pocit vidět ten zmar, výsledky barbarského útoku na nevinnou Ukrajinu. Uvědomíte si, že v těch zničených domech žili lidé, kteří měli před nedávnem stejné starosti jako většina z nás. Jestli se daří dětem ve škole, jestli jsou jejich blízcí zdrávi, jestli stihli všechno v práci, čím udělat radost těm, které mají rádi nebo kam pojedou na dovolenou. A to všechno Putin zničil kvůli svému nesmyslnému snu o obnovení SSSR.

Ti lidé jsou buď mrtví, nebo v „lepším“ případě nemají kde bydlet. Cítíte vztek na Putina, ale také obrovský respekt i obdiv k Ukrajincům a Ukrajinkám, k tomu, jak situaci zvládají, jak jsou ochotní za svou zemi bojovat. To je neuvěřitelně silná emoce a já věřím, že budou úspěšní.

Lze v současném okamžiku odhadnout vývoj na Ukrajině?

Jsem přesvědčena, že odhodlání Ukrajinců a západní pomoc nakonec vyústí v osvobození okupovaných území Ukrajiny a postavení ruských válečných zločinců před soud. Kdy, to neumím odhadnout, ale doufám, že co nejdříve. Každý den znamená zmařené životy, zničené zdraví i ztrátu majetku nevinných lidí.

Příslušníci armády, a to všech hodností, tvrdí, že ve vaší osobě konečně přišel na ministerstvo obrany někdo, kdo má o armádu skutečný zájem, a to po všech stránkách. Proč se na armádu v posledních letech zapomínalo?

Protože vlády před námi nevěřily, nebo nechtěly věřit, že v dohledné době může v Evropě vypuknout válečný konflikt, a že budeme potřebovat armádu. Armáda pro ně znamenala položku, kam je možné sáhnout a kde je možné ušetřit. Na armádu si vzpomněli jen tehdy, když přišla živelná katastrofa, hrozba terorismu či pandemie a ostatní záchranné nebo bezpečnostní složky státu na to už nestačily.

Armáda byla vždy popelkou, a to se musí změnit. Všichni totiž žili v iluzi, že se válčí jenom ve třetím světě a vyspělých zemí se to už nikdy nebude týkat. Nikdo nebral vážně signály z Ruska. Jen namátkou vzpomeňme Čečnu, Gruzii, okupaci části Ukrajiny. Stále jsme předpokládali, že Rusko je vyspělá civilizovaná země. Není.

Část opozičních politiků a extrémistů, začalo protestovat okamžitě po vašem podpisu smlouvy o obranné spolupráci s USA. Zároveň touží po spojenectvím s Ruskem. Jak tyto lidi nazvat? Nemíří už jejich některé aktivity za hranici zákonných norem o bezpečnosti státu?

Asi to bude pro někoho příliš hanlivé, ale je to výstižné, přestože nálepkování nemám ráda, myslíte chcimíry tolerující vraždění civilistů a krádež území? Nevím, jestli úplně všichni přímo touží po spojenectví s Ruskem, ale jejich postoj je hloupý a Rusku jednoznačně nahrává. Tam, kde to ohrožuje zájmy státu, musí zasahovat orgány činné v trestním řízení. Bez výjimky, padni, komu padni. Každopádně si však nemyslím, že je naše společnost hloupá. Výzkumy odborníků ukazují, že u nás s proruskými desinformacemi a konspiracemi souhlasí něco kolem deseti procent lidí.

Osobně znám poměrně velké množství lidí, kteří by naopak přivítali umístění nikoliv jedné, ale hned několika základen americké armády na našem území. Proč tato možnost není zahrnuta ve smlouvě, kterou jste v USA podepsala?

DCA není o základně USA v České republice. Dohoda pouze upravuje podmínky pobytu amerických vojáků u nás, například při cvičeních, přejezdech a podobně. Její spojování s americkou základnou je přesně ta zavádějící informace, která se pokouší strašit veřejnost a nahrává Rusku.

Každý případný pobyt cizích vojáků musí podle ústavy schválit vláda a parlament. Navíc je to spíše napravení chyb minulých vlád, že smlouvu s naším nejvýznamnějším spojencem jako jedni z mála nemáme uzavřenou. Podobnou smlouvu mají Spojené státy uzavřenou s 24 členskými zeměmi NATO. Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Litvou, Estonskem, Lotyšskem a dalšími.

Podaří se vám do konce funkčního období provést v armádě svůj program na modernizaci a podobně? Jste neustále pod tlakem a útoky občas, možná i záměrně, zdržují…

Modernizace armády je běh na dlouhou a mými předchůdci bohužel velmi zanedbanou trať. Jsem přesvědčena, že se nám celý proces podařilo nastartovat. Za této vlády rozběhneme důležité projekty, které posunou armádu do 21. století. Za rekordních devět měsíců jsme vyjednali a podepsali smlouvu na nákup BVP, kterou dvě předchozí vlády neměly odvahu dotáhnout do konce a tendr nám předaly zpackaný.

Prosadili jsme zákon garantující výdaje na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP, který zaručí finanční prostředky na modernizaci na roky dopředu, a splníme tím mimo jiné i závazek vůči NATO. Vyjednáváme o pořízení nadzvukových letounů páté generace, což bude další obrovský kvalitativní skok pro naše ozbrojené síly. Jednáme o tancích a další technice. Nic ale nelze zvládnout za jedno volební období.

Není možné dohnat za čtyři roky to, co se minimálně dekádu neřešilo. Vnitřní dluh armády je ve stovkách miliard a my musíme velmi dbát na to, když už jsme byli schopni jí zajistit finanční prostředky, aby byly řádně, účelně, hospodárně a transparentně vynaloženy. Priorita ale není jen modernizace techniky, ale i kvalitní a dostatečný personál. V resortu prakticky neexistovala oblast, na kterou by se nemuselo lidově řečeno sáhnout, nebo která by bez problémů fungovala.

Útoky k politice a k velkým zakázkám bohužel patří, ale za mě a mé kolegy mluví výsledky, které jsou jasné. Mrzí mě, že ani oblast obrany a bezpečnosti se neobejde bez podlých a neopodstatněných útoků, které ji ve výsledku mohou nakonec ohrozit.