Mnoho lidí nás volilo proti Babišovi, nikoliv proto, co jsme nabízeli. Senátorka ODS Ludková skládá účty

ROZHOVOR: V únoru předpověděla volební porážku svojí strany, postavila se také proti vytvoření koalice SPOLU. „SPOLU je mrtvý projekt. Teď si ODS musí říct, kudy dál,“ řekla serveru PrahaIN.cz Vladimíra Ludková, senátorka a předsedkyně oblastního sdružení Občanské demokratické strany (ODS) v Praze 8.

Při našem posledním rozhovoru jste vyslovila obavy a výhrady vůči postupu předsedy ODS a celého vedení strany. Je po volbách. Jaký z toho máte pocit, že jste předpověděla volební prohru vaší strany?

Nikdy jsem nechtěla být jakási Libuše, ale máte pravdu. To, co jsem tehdy v rozhovoru říkala, se ukázalo býti pravdou, je to smutné. Upozorňovala jsem na to od samého počátku. Pro mě projekt SPOLU nikdy nebyl funkční, v tuto chvíli je to pro mě mrtvý projekt. Zafungoval jednou v parlamentních volbách díky obrovskému počtu propadlých hlasů. V krajských, senátních, pražských komunálních i volbách do Evropského parlamentu nefungoval, ani nemohl. Teď si ODS musí říct, kudy dál. Čeká nás kongres.

A není pozdě to nechávat až na kongres? Proč ODS nevypoví koaliční smlouvu?

To se neptejte mě. Leden ale není zas tak daleko, tam bude důležité si v debatě říct, kterým směrem se strana vydá.

Pokud se to nepodaří, mohla by vzniknout nová pravicová strana?

Ty predikce si zatím nechme. Uvidíme, jak to dopadne. Já chci, aby se ODS vrátila tam, kde původně byla, a aby skončilo šílené martyrium, které máme v podobě SPOLU. Od samého počátku říkáme, že je to koncept pro jedno použití. Koalice se dělají až po volbách a strana má být čitelná, jasná a srozumitelná. Řekla jsem to několikrát a nic na tom neměním. Do ODS jsem vstoupila před více jak dvaceti lety, je to pro mě strana, která je mojí politickou stranou. Nemám teď důvod uvažovat o nové partaji, pro mě je irelevantní se o tom bavit. Chci, aby se ODS vrátila tam, kde má být. Při honbě za procenty ztrácíme čitelnost, srozumitelnost. Lidi máme nechat žít svoje životy a nekecat jim do toho, jak mají žít. Řekli jsme, že nezvýšíme daně, pak jsme je zvedli, třeba formou koncesionářských poplatků. To je pro mě ilustrativní příklad toho, co nemá dělat pravicová strana.

V politice jste už poměrně dlouho, navíc jste v Praze 8 volebním tahounem svojí strany. Co říkají vaše zkušenosti, jak vidíte budoucnost ODS?

Nejdříve si naše strana musí ujasnit, kudy chce jít dál a jaká to má být cesta. Jestli to má být cesta ODS z roku 2021, která byla více o emocích než o tématech. Rozhodně pro mě nepřinášela žádná řešení, která by nás někam posouvala a která by více stála na rozpočtové odpovědnosti. To jsem tam za poslední čtyři roky neviděla. Budu upřímná. Nevím, kolik členů v ODS chce jít cestou přisátosti na státní finance a kolik chce jít cestou rozpočtové zodpovědnosti a přinášet řešení, která nás budou posunovat dál. Za poslední čtyři roky se proměnila i členská základna. ODS, kterou vysálo celé SPOLU, se stala jakýmsi trpaslíkem a změnila i svoji rétoriku vlivem toho spojení.

Vstupovala jste do ODS jako člověk s pravicovými a konzervativními názory.

Ano, a jsem jím stále. Byť často slyším, že sociální téma nejsou nic konzervativního, s čímž naprosto nesouhlasím.

Kolik zůstalo z původní ODS?

Zůstalo z ní hodně. Ve straně je spousta lidí, kteří smýšlejí jako já a kteří volají po „restartu”, i když to slovo se už bojím použít. Teď byla ta honba za procenty, abychom se zalíbili všem, slíbili všem všechno a půjdeme po emoci místo toho, abychom stáli nohama na zemi. Viděla jsem to na řadě věcí, které prošly do Senátu. Kroutím hlavou nad tím, nad čím jsem varovala. Například zákon o podpoře bydlení. Senátem prošel, hlasovala jsem proti. Když půjdeme cestou státní dotační politiky, kdy dotujeme kdejakou pitomost a kdejakou neziskovku, tak to je za mě špatná cesta. A ODS se, bohužel, v rámci SPOLU tou cestou vydala.

Petr Fiala oznámil, že už se nebude ucházet o předsednictví. Přivítala jste jeho rozhodnutí?

Je to dobře. Když se prohraje, skládají se funkce.

Podaří se na lednovém kongresu obnovit původní pravicovou a konzervativní ODS?

Pevně doufám. A také věřím, že se povede debata, která na posledních kongresech chyběla. Tehdy se úplně se vynulovala a probíhala, až bylo zvoleno vedení. Režie se převrátila. Nemůžete zvolit vedení a pak debatovat, protože není o čem a nemáte ani chuť. Řadoví členové neměli šanci se ozvat. A když se někdo nedejbože ozval, tak byl označen za rozvraceče. Pevně doufám, že se to na kongresu už nikdy nestane.

Je v ODS dost osobností schopných stranu řídit?

ODS je plná skvělých a zkušených lidí. Teď ale nemá smysl bavit se o konkrétním jménu. Nejdůležitější je si říct, kudy ODS má jít, co je ta cesta. Moje směřování je konzervativní a ekonomicky zodpovědné. Sama v tuto chvíli nevím, kolik lidí v ODS převládá pod vlivem SPOLU, ODS teď přešlapuje.

Znám členy ODS, co ze strany odešli. Vrátili by se, pokud by se ten kurs vrátil zpět.

Mnoho voličů dala ODS hlas ze zoufalství, pod vlivem strašení a šílené antikampaně, kterou SPOLU vedlo. Ale co ODS v kampani nabízela? Emoce. Strašila, byť před tím sama varovala. Zírala jsem, jak byla kampaň bezobsažná a nezaslechla jsem tam žádné řešení. Můj oblíbený příklad toho, jak se to dělat nemá, je například to, co provedl ministr kultury Baxa při schvalování velké mediální novely. Nejdříve se natáhla ruka, zvýšily se koncesionářské poplatky a tím to skončilo. To pravicově smýšlející člověk nemůže skousnout.

Budete se na kongresu ucházet o místo ve vedení ODS?

V senátních volbách jsem slíbila, že svoje voliče neopustím. Že chci být dobrá senátorka a chci zůstat v každodenním kontaktu s lidmi. Chci být dobrou senátorkou svého obvodu a přenášet názory a zkušenosti svých voličů. Dostávám spoustu výzev, abych kandidovala do vedení, ale nejdřív je třeba si vyjasnit, kam chce ODS kráčet. 

Bude se formovat nová vláda. V některých komentářích už se vyslovují jisté obavy z podoby nového kabinetu. Jaké jsou vaše pocity?

Žijeme v demokracii a karty byly rozdány. Počkejme si. Poslední dny připomínají spíš tragikomedii, je otázka, komu ku prospěchu. Volební kampaní rozdělená společnost je ještě více bojovně naladěná, „buď jsi s námi, nebo proti nám”, to je asi základní axiom, který charakterizuje dnešek. Já doufám, že ať se vláda poskládá jakkoliv, ve výsledku budeme, a tím myslím celé politické spektrum, schopni pracovat na tom, co je naším národním zájmem. Všechny ty věci, které označujeme jako Green Deal, budeme společně korigovat do podoby, aby co nejméně zdražovaly náš život, že společně najdeme schopnost pracovat na naší obranyschopnosti alespoň tak, jak to umí v Polsku, budeme likvidovat zbytečnou administrativu, která dusí naše podnikatele. A osobní útoky vyměníme za souboj názorů, jak řešit naši společnou budoucnost, protože ať se to někomu líbí, nebo ne, ta druhá polovina národa tady s námi bude i za čtyři roky. Opozice je cestou k příležitosti. Všechno je cesta, tak přistupuji ke svému životu. Je třeba se dívat na všechno optikou této výzvy.

Volební výsledky zklamaly pravicově smýšlející voliče. Co byste jim v této situaci vzkázala?

Pravověrným pravicovým voličům to, co opakuji pořád dokola. Konzervativní přístup k životu, který je o naší osobní odpovědnosti, to je pro mě to, co žiji. Každý máme ve svých rukou svůj život. Pravicový člověk je pro mě odpovědný člověk, který nehledá, kde by co dostal, ale sám se snaží konstruktivně přemýšlet o osobní i rodinné cestě. A konzervativní člověk hlavně nechce, aby mu někdo pořád říkal, jak má žít. Chce žít svobodně, svobodně dýchat. Co vzkázat pravicovým voličům? Že to přežijeme.