foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Jaroslava Pokorná Jermanová
Z MÍSTA: Tento týden se ve Štrasburku konala schůzka organizovaná europoslankyní Jaroslavou Pokornou Jermanovou se zástupci českých společností. Té se zúčastnili europoslanci Jan Farský, Klára Dostálová, Kateřina Konečná, Tomáš Zdechovský, Jana Nagyová, Veronika Vrecionová, Ondřej Kolář, Nikola Bartůšek, a další. Diskuse se zaměřila na to, jak mohou Česká republika a střední Evropa hrát proaktivní a strategickou roli při formování budoucnosti evropské obranné politiky.
Klíčová diskutovaná témata?
Financování obrany ze strany EU a strategická role střední Evropy, jak mohou finanční nástroje EU podpořit investice do obrany a jak jsou národní aktéři připraveni tyto finanční prostředky efektivně využívat. „Mír není uhlíkově neutrální. Obrana není otázkou komfortu, ale rozhodnutí. Evropu neochrání politicky korektní zadávací řízení,“ zaznělo z úst zástupců českých zbrojařů.
Účastníci rovněž zdůraznili důležitost přechodu od krátkodobých, politicky nestabilních smluv, k víceletým závazkům, které umožní průmyslu rozšiřovat kapacity a investovat s důvěrou. „Aby firmy mohly smysluplně investovat, tak potřebují vědět, že budou zakázky. Potřebují víceleté rámcové smlouvy,“ vysvětlovali zbrojaři, kteří zdůraznili, že nezbrojí na válku, ale zbrojí pro mír.
Nově vznikající technologie a bojiště zítřka
Zástupci obranného průmyslu zdůraznili rostoucí význam průlomových technologií v moderním válčení, zejména tempo jejich vývoje a nutnost, aby se EU tomuto procesu přizpůsobila. Konstatovali, že Ukrajina v reálném čase vyvíjí nové taktické doktríny, které žádná vojenská akademie nikdy neučila. Naproti tomu Evropa stále usiluje o byrokratickou dokonalost se systémy zadávání veřejných zakázek, které zaostávají za vývojem války.
„Musíme se poučit z války na Ukrajině, upravit perspektivu obranného průmyslu,“ padlo také.
Zástupci průmyslu následně udávali příklady, jak totální válka na Ukrajině transformovala výrobu a zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Seznámili europoslance s tím, jak by tato ponaučení mohla formovat budoucí rozvoj odolnější evropské základny obranného průmyslu. Zároveň upozornili europoslance na překážky způsobené vývozními omezeními ukrajinských technologií, které brání ukrajinským i evropským firmám ve zvyšování výroby nebo sdílení inovací.
Česká republika jako strategické logistické centrum
Středočeský region byl v agendě EU pro vojenskou mobilitu zdůrazněn pro svůj význam.
Infrastruktura a poloha České republiky ji staví do role přirozeného logistického a výrobního centra pro evropskou obranu. Technické schopnosti země a reálné zkušenosti s hybridními hrozbami byly uváděny jako cenná aktiva, která ale musí být efektivně využívána, jinak hrozí jejich ztráta.
České obranné firmy čelí řadě strukturálních překážek, včetně regulačních omezení a omezeného přístupu k financování, které brání jejich růstu a schopnosti přispívat na úrovni EU. Omezení vývozu ukrajinských technologií a bankovní omezení založená na ESG byly označeny jako hlavní zdroje umělého nedostatku a strategické sebe sabotáže. Mnoha evropským obranným společnostem je odepřen přístup k základním nástrojům, jako jsou akreditivy a úvěry, přestože jsou klíčové pro bezpečnost kontinentu.
Zástupci českých zbrojařských firem rovněž europoslance upozornili, že pokud nedojde k lepší koordinaci mezi vládou, průmyslem a Evropským parlamentem, jejich situace se nezlepší. S malými začínajícími zbrojařskými firmami prý vláda Petra Fialy nekomunikuje vůbec. Přestože se od vypuknutí války na Ukrajině situace zlepšila a banky postupně mění svůj pohled na zbrojařský průmysl, stále to není dostatečné. Regulační omezení a obtížný přístup k úvěrům a bankovnímu financování je stále složitý a plný překážek. Evropská investiční banka, přestože už učinila kroky, aby mohla více financovat obranný průmysl a materiál dvojího užití, zatím stále neumožňuje financování vojenského materiálu. To podle účastníků debaty dává špatný příklad komerčním bankám. Zatímco ruské a čínské firmy mají prakticky neomezený přístup ke státnímu kapitálu, evropské a české firmy dusí banky a byrokracie.
Naléhavé politické sdělení: rychlost na bojišti vítězí
Válka se vyvíjí v týdnech, ne v letech. Nové technologie se objevují každých osm týdnů a ukrajinské síly neustále inovují svou taktiku v reálném čase. Naproti tomu reakce Evropy je pomalá a příliš zaměřená na dokonalost procesů. Jak poznamenal jeden účastník: „Inovace v evropské obraně se pohybují rychlostí byrokracie, nikoli rychlostí války.“ Evropská obrana se nemůže spoléhat pouze na dotace a byrokratické postupy.
Je nutné, aby se financování zaměřilo na nejúčinnější řešení, nikoli na ta s největší politickou souvislostí. Smrtící schopnost a odstrašování musí převážit nad politickou korektností. Obrana není otázkou pohodlí, ale odhodlání. Evropu neochrání politicky korektními procesy zadávání veřejných zakázek.
Český potenciál
Česká republika nabízí špičkové inženýrství a inovace, zkušenosti z první ruky s hybridními hrozbami. Dále skvělou strategickou polohu ideální pro logistiku a obrannou výrobu. Tyto výhody však hrozí nedostatečným využitím.
Silnější koordinace mezi vládou, obranným sektorem a Evropským parlamentem je naléhavě nutná, a v současné době chybí. Inovace v evropské obraně výrazně zaostávají za tempem moderního válčení. Bez důvěryhodného odstrašování zůstane mír aspirací. EU musí jednat rychleji, s jasnějšími prioritami a větším zaměřením na výsledky. I to jsme na místě slyšeli.
Co dál?
Doplňme, že Ukrajina se v rámci Evropské unie řeší také z hlediska její žádosti o členství v EU. Ukrajina o něj požádala dne 28. února 2022. Evropská rada o pár dnů později přidělila Ukrajině status kandidátské země a vyzvala Evropskou komisi, aby Radu informovala o plnění podmínek uvedených ve stanovisku Komise k žádosti o členství.
Kromě této otázky řeší Unie pokračování ruské invaze. Z posledních informací, které EU publikuje na oficiálních stránkách jako takzvanou časovou osu událostí, vyplývá, že v červnu vedoucí představitelé EU vyzvali Rusko, aby projevilo skutečnou politickou vůli k ukončení války. V polovině června byla potvrzena dohoda ohledně prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny