foto: archív Břetislava Rychlíka, se svolením/Senátor Břetislav Rychlík
Před více než půl stoletím spáchal v centru Prahy sebevraždu upálením student filozofické fakulty Jan Palach. Známý herec a politik považuje jeho čin za vysoce morální apel, který je stále aktuální. „Nastoupila u nás kolaborantská vláda, Palachův čin znovu získává větší naléhavost,“ řekl serveru PrahaIN.cz Břetislav Rychlík, režisér, herec a senátor (nestraník za TOP 09).
Politik zažil smrt Jana Palacha jako jedenáctiletý. Tragickou událost i Palachův pohřeb prožíval velmi emotivně. „Na čin Jana Palacha se dodnes dívám s absolutním respektem. Srdce se mi zastavuje, když si vzpomenu, jak jsem jeho pohřeb sledoval v televizi. Jak poté v časopisu Junák – Skaut vyšly snímky z Palachova pohřbu. Část českého národa se projevila už asi půl roku po jeho činu, v srpnu 1969. Tehdy už ne cizí okupanti, ale příslušníci naší armády, příslušníci naší policie a našich Lidových milicí stříleli do našich lidí. To byli oni, kteří zabíjeli lidi v Brně a v Praze při prvním výročí ruské okupace, a to pouhý půlrok po Palachově smrti,“ řekl redakci PrahaIN.cz senátor Rychlík.
Politik je přesvědčen o tom, že Palachovo sebeobětování je velmi významným činem, který předznamenal pád komunistického režimu, i když byl zúročen až dvacet let po jeho smrti. S ohledem na aktuální dění konstatoval, že odkaz Jana Palacha je aktuální i dnes. „Včera jsme se dozvěděli z úst ministra zahraničí Macinky (Motoristé), že téma Ukrajiny je odsunuto. To znamená, že v naší zemi nastoupila po volbách v podstatě kolaborantská vláda. V tomto okamžiku nyní Palachův čin znovu získává větší naléhavost,“ řekl politik naší redakci.
Protestní sebevražda Jana Palacha i to, jak odporným způsobem pak zacházel komunistický režim s pozůstalými, včetně jeho matky, byly sečteny koncem osmdesátých let. „Vzpomeňte si, co se tehdy dělo. Jak komunisté zuřili, když si lidé chtěli připomenout památku Jana Palacha. Jenom nevinný pokus položit květiny na místo, kde se obětoval, vedl k legendárnímu Palachovu týdnu. Tehdy se komunistický režim definitivně odkopal jak před českou, tak před mezinárodní veřejností. V okolních komunistických státech probíhala jednání s opozicí u kulatých stolů. Padaly zdi a otevíraly se hranice. U nás ještě v lednu 1989, dvacet let po Palachově smrti, estébáci v civilu, příslušníci Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí, což byla teroristická organizace, která vznikla bez jakékoliv opory v zákoně, mlátili v ulicích hlavního města staré i mladé lidi. Právě Palachův týden pak předznamenal všechny události v roce 1989 i samotný pád komunistického režimu. Jan Palach se podle některých lidí zdánlivě obětoval marně. Dnes už nechodí k jeho hrobu národ tak, jak by měl, a jeho oběť dnes především žije mezi pamětníky. Palach ale kdysi ukázal, že v tomto národě jsou také lidé, kterým není jedno, že jsme byli okupovanou zemí. A že jim není jedno, zda v našem národě existuje morálka. V tom byl Jan Palach obrovský,“ prohlásil senátor v rozhovoru pro naši redakci.
Psali jsme
ROZHOVOR: Varuje, že změna služebního zákona nebo zrušení kontraktu z USA vyvolá reakce zahraničních partnerů a upozorňuje, že ČR přijde o peníze…
Milan Uhde: To, co Palach chtěl, se nepodařilo
Dobrovolná smrt Jana Palacha přivedla k celoživotním otázkám spisovatele, dramatika, někdejšího disidenta a exministra kultury Milana Uhdeho. Připomíná, že pouhých několik let po Palachově smrti lidé zvolili kolaborantskou vládu. „Stojím v pozoru před tragédií, kterou kdysi podstoupil Jan Palach. Říkám, že je to tragédie. Myslím si, že na lidi hluboce založené to silně působilo, například na mě. Ale zároveň vidím, že většinu, a to velmi velkou většinu populace českého obyvatelstva, ten apel neoslovil. Jinak by nešli už o pouhé tři roky později k volbám a nevolili by 99,9 procenty kolaborantskou vládu. Přitom tyto volby už plně probíhaly v období takzvané normalizace. To znamená bez politické soutěže, s jednotnou kandidátkou Národní fronty a s předem danými výsledky. To, co měl Jan Palach na mysli, se z politického hlediska nepodařilo,“ řekl redakci PrahaIN.cz Milan Uhde.
V roce 1989 odkaz Jana Palacha, po dvaceti letech od jeho smrti, veřejně připomněly osobnosti českého disentu. „Apel Jana Palacha vyšel až o dvacet let později. On ale chtěl oslovit soudobou společnost. V lednu 1969 ji možná krátkodobě oslovil. Dlouhý vliv to bohužel nemělo. Mě to inspiruje k celoživotním otázkám, které si kladu, zda vůbec může jednotlivec zapůsobit na společnost tak, aby si to uvědomila v povzbudivém, pozitivním smyslu. Je to velmi složité téma,“ ukončil Milan Uhde.
Jan Palach se 16. ledna 1969 v Praze polil hořlavinou a zapálil se před budovou Národního muzea v horní části Václavského náměstí. Těžce zraněného ho převezli do nemocnice, kde po třech dnech zemřel. Student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v dopisu na rozloučenou napsal, že tak učinil jako formu protestu proti omezování svobod a proti nečinnosti společnosti po sovětské okupaci. Po jeho smrti začala komunistická propaganda okamžitě šířit dezinformace o motivech jeho sebevraždy.