Nejčernější scénář podle Jaromíra Štětiny rýsuje Fico

ROZHOVOR: Dva roky bojů na Ukrajině změnily pohled analytiků, odborníků na vojenství i na zahraniční politiku. „To, co dokázali Ukrajinci, je obdivuhodné. Vzdorují obrovské přesile a prokázali neuvěřitelnou statečnost,“ řekl portálu PrahaIN.cz Jaromír Štětina, novinář, někdejší válečný zpravodaj v oblastech bývalého Sovětského svazu, exsenátor a exposlanec Evropského parlamentu.

Jste bývalý válečný zpravodaj, jak hodnotíte dva roky války na Ukrajině?

Ukrajinci se brání obrovské přesile a prokázali neuvěřitelnou statečnost. To je obdivuhodné. To, co provádí Rusko, je imperiální politika v praxi. Někteří jeho představitelé se snaží obnovit to, co už neexistuje. Vladimír Putin je posedlý myšlenkou, že by mohl vrátit dějiny a znovu vystavět Sovětský svaz. To je samozřejmě nesmysl a nikdy se mu to nepodaří. Z pohledu zahraniční politiky je to nerealizovatelný přežitek.

Medveděv nedávno tvrdil, že v případě porážky na Ukrajině Rusko provede jaderné útoky na Washington, Berlín, Kyjev, Londýn i na další metropole...

Ano. Zaznamenal jsem, jak v Moskvě vyhrožují atomovými zbraněmi. Je to v řádech věcí. V Kremlu už totiž pochopili, že pokud se bude Ukrajina bránit se stejným úsilím jako doposud, tak je prakticky nepřemožitelná. Právě proto sáhli po obvyklé taktice a začali hrozit atomovými zbraněmi. To je jedna z mála možností, která ještě Rusům po dvou letech války zbyla. Válku se jim nedaří vyhrát, tak alespoň snaží civilizovaný svět odradit od další pomoci.

Dřív něco podobného vyslovovali spíš mezi řádky. Je to stále pouze hra se slovy?

Obávám se, že v okamžiku, kdy budou Rusové na bojišti zahnáni do kouta, mohli by to za určitých okolností provést. Domnívám se ale, že nakonec přece jen nastoupí diplomacie a začne se jednat. Myslím si ale, že výzva OSN a padesáti států k zastavení války nebude ze strany Ruska vyslyšena. Nikdy v minulosti nebralo ohled na světové veřejné mínění. Proto tyto i podobné jiné výzvy budou nepochybně ignorovat. Je ale důležité tyto výzvy opakovat.

Představitele členských států NATO poněkud ohromil slovenský premiér Robert Fico svým posledním projevem. Přešlo Slovensko na „druhou“ stranu a stává se z něj ruský spojenec? Je pro Českou republiku nebezpečné mít takového souseda?

Ten posun mě samozřejmě velmi mrzí. Kdysi jsme byli společný stát a teď stojíme proti sobě. Ficovi jde pouze o to, aby se na Slovensku udržel u moci. To, že podporuje Rusko, je známá věc už dlouho. Zřejmě se domnívá, že si tímto způsobem zajistí, aby zůstal na vrcholu.

Domnívám se ale, že se přepočítal. Jeho proruskou politiku odmítnou samotní Slováci a Ficova kariéra definitivně skončí. A nebude to trvat dlouho. Fico, aby se zalíbil, může zkoušet nejrůznější kroky. Včetně naznačování vystoupení Slovenska z NATO. Pochybuji ale o tom, že by na to někdo vážněji reagoval. Může se ovšem také stát, že někomu v NATO dojde s Ficem nebo Orbánem trpělivost. V takovém případě by ale vznikla velmi nebezpečná situace. V současné situaci je totiž jednota mezi členskými státy NATO nejdůležitější prioritou. Pokud by Fico zašel ještě dál a otevřel by Rusku cestu na Slovensko. Tak bude otevřená cesta i do České republiky. To by pak nás znamenalo přímou vojenskou hrozbu se všemi důsledky.

 Jak dalece je tato varianta reálná?

Domnívám se, že Putin je v současném okamžiku schopen spíš zaútočit na Estonsko, Litvu a Lotyško, tedy na pobaltské státy. Tady se velmi vážně obávám, že to se může stát. Pro Rusko je to velmi aktuální věc. Především proto, že tyto státy brání Rusku k vojenskému přístupu k Baltskému moři. Ze strategického hlediska je to pro Rusko dlouhodobě nepřijatelná situace, kterou bude muset vyřešit. V případě útoku na pobaltské státy by ovšem okamžitě reagovaly členské státy NATO. Potom by nastala velmi dramatická, složitá a mimořádně nebezpečná situace. Možnost, že by v dohledné době zaútočili Rusové na Polsko nehrozí. Toho by se Rusko podle mého názoru teď neodvážilo. Polsko je připravené, velmi silné a odhodlané.