Nejen smrt královny má svá specifika. Co by se dělo v případě úmrtí českého prezidenta?

Smrt si bohužel nevybírá. Je tomu týden, co zemřela britská panovnice. Její úmrtí je, stejně jako v případě ostatních státníků, jiné. Po jejich smrti se v mnoha zemích roztáčí kolotoč předem připravených událostí a povinností, které je potřeba uskutečnit. Právě proto jsme zjišťovali, co konkrétně by nastalo po úmrtí prezidenta České republiky.

Téma se nabízí v kontextu s úmrtím britské panovnice, královny Alžběty II. V okamžiku jejího skonu byla v ostrovní zemi spuštěna akce, které se říká „London Bridge“.

V praxi se jedná o přesný, a navíc velmi podrobný, popis toho, co se v zemi odehraje v následujících hodinách a dnech. Celá operace bude zakončena desátý den státním pohřbem královny, respektive následnou korunovací nového britského panovníka krále Charlese III.

Detailně se o akci „London Bridge“ rozepsal tamní server Politico.

Oficiální oznámení o úmrtí britské královny. Foto: Twitter The Royal Family

Prezident není král. Česko není Velká Británie

V Česku nenarazíme na operaci podobnou té britské. Na úmrtí prezidenta, případně na odstoupení z funkce, u nás pamatuje Ústava České republiky. Ta jasně definuje, kdo by v případě jedné z těchto možností převzal prezidentské pravomoci a také určuje, za jak dlouho by se konaly volby nové hlavy státu.

Pravdou ale zůstává, že od doby vzniku samostatné České republiky pokaždé prezident svůj mandát dokončil. Jiné to ale bylo v dobách komunismu. V Československu osm prezidentů opustilo úřad předčasně. Samostatnou kapitolou pak byla druhá světová válka.

Jako první odstoupil z funkce prezidenta Tomáš Garrigue Masaryk. V jeho případě sehrály roli zdravotní důvody a také vysoký věk. Politické důvody pak ukončily mandát i u jeho nástupce Edvarda Beneše, ten opustil prezidentské křeslo dokonce dvakrát.

Část premiér, část předseda Senátu

Co se týká prezidentských povinností a pravomocí, většina z nich by připadla na premiéra. V současnosti na Petra Fialu (ODS).

Ten by do doby nových voleb zastupoval stát, stal by se vrchním velitelem ozbrojených sil, měl by na starost sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv, jmenoval by také soudce a generály, uděloval a propůjčoval by státní vyznamenání, ale mohl by také udělovat amnestie a milosti.

Některé pravomoci a funkce by přešly také na předsedu nebo předsedkyni Poslanecké sněmovny, kterou je aktuálně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Ta by jmenovala a odvolávala předsedu a další členy vlády a přijímala jejich demisi. Dále by také ale svolávala zasedání Poslanecké sněmovny, jmenovala soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy. V neposlední řadě by vyhlašovala volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

Kandidáti se musí přihlásit do dvou týdnů

V případě nových voleb je pak podstatný milník 90 dnů. Právě do tohoto termínu by musely proběhnout nové prezidentské volby.

„Navíc zákon o volbě prezidenta republiky stanoví, že kandidatury musí uchazeči o prezidentský úřad podat nejpozději 66 dnů před samotnou volbou. To by v případě rychlých prezidentských voleb znamenalo, že kandidáti se musí přihlásit během 14 dnů od okamžiku, kdy volby předseda Senátu vyhlásí,“ uvádí v jednom ze svých článků portál Finance.cz. 

Státní pohřeb

V případě úmrtí prezidenta by následoval státní pohřeb, který je považován za nejvyšší ceremoniální poctu zemřelému, který se nějakým způsobem zasadil o chod českého státu. V Česku, respektive v Československu, byly zatím státní pohřby vyhrazeny víceméně prezidentům.

Státního pohřbu se dle tradice účastní zastupitelé českého i zahraničních států. Samotné rozloučení může být soukromé i veřejné, součástí státního pohřbu je také vyhlášení státního smutku.

Každopádně poslední slovo při přípravě pohřbu by měla mít rodina zesnulého. Ta může odmítnout státní pohřeb jako takový nebo upravit jednotlivé části pohřbu.