Nikdy nezapomněla na to, že se narodila jako Češka

Zemřela Madeleine Albrightová. Byla historicky první ženou, která zastávala post amerického ministra zahraničních věcí.

Když přišla 15. května 1937 na svět na pražském Smíchově malá dívenka s jménem Marie Jana Körbelová (přehlasovaná hláska jí z jména zmizela až během britské emigrace), vůbec nikdo ani ve snu nepředpokládal, že na přelomu 20. a 21. století z ní vyroste žena, která bude nejvíce ovlivňovat světovou politiku.

Do doby, než se ale z té malé Mařenky Korbelové stala Madeleine Albrightová, uteklo nejen v pražské Vltavě hodně vody.

V krvi malé Mařenky se mísila nejen židovská, ale i katolická krev a předkové jí odmalička vštěpovali do hlavy zásady křesťanského života, ale dávali ji i první názory na politické, společenské a ekonomické události. Konec konců pradědeček Korbel pocházel z východočeského Letohradu, kde mu patřila továrna na zápalky, dědeček měl velkoobchod s potravinami, další dědeček položil základy chrudimského židovského hřbitova a tatínek Josef Körbel byl prvorepublikovým československým diplomatem.

Že život nebude jen procházka kvetoucím růžovým polem, pochopila malá Marie v březnu 1939, kdy její rodina musela před rozpínajícím se Hitlerem uniknout do Londýna. Tady se rodina skrývala často ve sklepích, když hlavní město britského impéria sklízelo těžké rány způsobené nacistickým bombardováním.

Pro emigrantskou rodinu bylo přirozeným pokračováním, že se vydali hledat štěstí za velkou louži. Tady se už dívka s poameričtělým jménem Madelaine věnovala studiu politologie a své ano si po studiích řekla s Josephem Medillem Albrightem.

Velvyslankyně USA v OSN

Časem se dostala do nejvyšších pater americké politiky, ale ten výstup na úplný vrchol se jí podařil až v roce 1992, kdy byla pozvána, aby se stala součástí volební kampaně demokratického kandidáta Billa Clintona.

Zalíbila se, a tak byla po vítězství odměněna postem velvyslankyně USA v OSN. Nepřišla do této společnosti v nejšťastnějších časech. Svět byl tehdy šokován tragédií, která se rozbujela zpočátku bez absolutní pozornosti veřejnosti. V africké Rwandě propukla genocida, která si na konci vyžádala více než milion a půl mrtvých.

V letech 1997-2001 se stala ministryní zahraničí nejmocnějšího státu světa. A i tady před ní stály velmi složité otázky. Hrála klíčovou úlohu v řešení kosovské krize, za jejího mandátu došlo k bombardování Srbska letectvem NATO. Byla to Albrightová, kdo překazil opětovné zvolení Butruse-Butruse Ghálího do funkce generálního tajemníka OSN, ale hlavně právě ona nejvíce bojovala za rozšíření NATO o nové členy – Česko, Polsko a Maďarsko.

Albrightová několikrát navštívila naší zemi a vždy si našla čas i na své přátele, i když byl její program víc než přeplněný. K největší patřil prezident Václav Havel, s kterým ji pojilo obzvlášť silné pouto.

Dnes rodina bývalé velvyslankyně oznámila, že jedna z nejvlivnějších žen světové politiky zemřela v kruhu rodinném. Svět opustila kvůli zákeřné nemoci, která jí v 84 letech ukončila život.