Nový památník Mašínů v Lošanech budí vášně

Koncem srpna by měl být otevřen Památník tří odbojů v Mašínově statku v Lošanech na Kolínsku. Ten bude umístěn v objektu, který získala zpět v roce 2018 dcera člena odbojové skupiny Tři králové Josefa Mašína, Zdena Mašínová. Rekonstrukce hlavní hospodářské budovy stála 7,5 milionů a Spolek Mašínův statek, který bude mít památník na starosti, tyto prostředky získal veřejnou sbírkou.

Dílo je pojato jako pocta třem odbojům a zahrnuje tedy památku také synů Josefa Mašína Ctirada a Josefa Mašínových

Generálmajor Josef Mašín (1896 – 1942) byl důstojníkem prvorepublikové Československé armády a členem protinacistické odbojové organizace Tři králové. Za války stál za mnoha protinacistickými akcemi a nakonec byl gestapem zatčen, vězněn, nelidsky mučen a popraven, aniž by kohokoli ze svých spolupracovníků prozradil. V roce 2005 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora.

Velmi silnou vzpomínkou na něj zůstává dopis, který ve formě motáku poslal z vězení svojí rodině. Nabádá v něm svoje děti Ctirada, Josefa a Zdenu k soudržnosti, lásce a vlastenectví. Mimo jiné píše: „Bojoval jsem za Vaší drahou vlast a národ proti odvěkým naším nepřátelům - Němcům, kteří naší vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat.“

Mnozí vidí v těchto slovech odkaz, na základě kterého vyvíjeli svoji odbojovou činnost proti komunistickému režimu i jeho synové. Ti, pod vlivem komunistických čistek a zatýkání jejich kamarádů ze studií, založili odbojovou skupinu. Společně s dalšími spolupracovníky přepadali služebny SNB (komunistická Policie), zapalovali stohy a vůbec sabotovali socialistické budovatelské plány tehdejšího vedení republiky.

Jejich činnost vyvrcholila velmi odvážným útěkem do Západního Berlína, přes tehdejší Východní Německo (NDR). Na své cestě se prostříleli z několika obklíčení a zabili několik protivníků, nicméně za sebou zanechali i oběti, které podle některých historiků zabít nemuseli, protože byli odzbrojené a zneškodněné. To je jim vyčítáno i částí veřejnosti.

Jeden z členů skupiny později popsal i zabití/vraždu policisty Honzátka, kterého přepadli a odvedli na služebnu, kde vzali zbraně a munici: „Policajt se na ně důkladně díval. Bylo rozsvíceno, zapamatoval by si obličeje. Když kluci odnosili zbraně do sanitky, pak se Radek (Ctirad Mašín) vrátil, šmiknul mu hrdlo a odjeli jsme.“

Jak bylo řečeno, názory veřejnosti se často velmi liší. Někteří považují Mašíny za hrdiny a odbojáře, jiní za vrahy. Čas od času můžeme být na různých sociálních sítích svědky velmi vyostřených diskuzí.

„Možná by těm, co napadají Mašíny, by pomohl starej nebožtík Grebeníček, kdyby je při výslechu mlátil mezi nohy a pouštěl do nich elektrický proud, je vidět, že jste pohrobci komunistů,probuďte se, zoufalci, a přečtěte si o Toufarovi, Babicích atd.“ napsal v jedné takové diskuzi přispěvatel s poukazem na brutálního vyšetřovatele a otce bývalého předsedy KSČM Grebeníčka.

„Když Mašínům, sadistickým vrahům se staví pomník a nesmyslně je to bráno jako třetí odboj, tak dle Vašeho názoru by se taky měl postavit pomník i panu starému Grebeníčkovi...“, reagovala na výše uvedené srovnání odpůrkyně bratří Mašínů.

„Honzátko byl komunistickej fízl a posluhovač režimu. Nebyl to žádnej svatoušek,“ píše další s důrazem na to, že jedna z obětí sloužil u komunistické policie.

„Přeci jen to vraždění a loupení vrhá na jejich boj velmi špatné světlo. Myslím, že na nějaké vyznamenání, či památníky ty jejich skutky skutečně nejsou. Ale chápu i jiný pohled na věc,“ dodává smířlivě další a naráží tak nejen na zmíněnou výstavbu památníku, ale i na vyznamenání, které Mašínům udělil tehdejší premiér České republiky Mirek Topolánek.

Možné vysvětlení a zařazení do historického kontextu přinesl pro server Aktuálně.cz historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek, který se třetím odbojem, odporem proti komunistickému režimu, zabývá.

„Je potřeba to brát v dobovém kontextu. Jednak tam je rodinná anamnéza, kdy se cítili být povinni odkazu svého otce, což byla pro jejich činnost zásadní věc,“ vysvětluje Tomek.

Jak je uvedeno výše, jejich otec Josef Mašín jim kromě jiného v dopise na rozloučenou napsal: „Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat,“ stálo v něm. Nepřijatelným útokem na svobodu byl pro jeho syny nástup komunistů. Dívali se, jak režim ve zinscenovaných procesech vraždí hrdiny druhé světové války, členy opozice a pod hrozbou násilí kontroluje veškerý život v zemi.

Do jisté míry improvizované, živelné a někdy nepromyšlené akce dává historik Tomek do souvislosti s jejich věkem. Když s ozbrojeným odbojem začali, Ctiradovi bylo 21 a Josefovi 19 let. „Rozhodnutí, která udělali, byla někdy problematická. Když přepadnu stanici a nesnažím se skrýt svou identitu, tak z toho logicky vyplývá, že se musím zbavit svědka. Přepadení vozu s výplatami bylo vysloveně pochybné. Někdo věkově zralejší by byl uvážlivější,“ uzavřel Prokop Tomek.