Nový předseda KDU-ČSL: Cílem naší strany je vládnout a podílet se na řízení státu

ROZHOVOR: Nového předsedu lidovců čeká nelehký úkol. Chce probudit KDU-ČSL z politického útlumu, vrátit ji zpět mezi silné a sebevědomé hráče české politické scény a znovu ji postavit do přední linie. „Nemůžeme se krčit někde v koutě a strkat hlavu do písku. Musíme budovat vlastní značku a v Parlamentu kontrolovat vládu,“ řekl serveru PrahaIN.cz Jan Grolich, nový předseda KDU-ČSL a hejtman Jihomoravského kraje.

Po zvolení Pavla Bělobrádka předsedou vaší strany v roce 2010 nasadila KDU-ČSL mladé aktivisty a rozjela úspěšnou kampaň a podařilo se jí oslovit značný počet voličů jako moderní politický subjekt. Ve svém projevu na sjezdu jste hovořil o změně a omlazení strany. Podaří se vám vrátit vaši stranu do první linie?

Kdybych si nemyslel, že je to možné, tak bych do toho nešel. Vzhledem k tomu, jakým způsobem sjezd proběhl, si to nemyslím jenom já, ale i moji kolegové. Myslím si, že o tom svědčí i změny stanov, které jsme navrhli, a že ve straně je vhodná nálada pro změnu, pro vizi, kterou jsme představili, a pro fungování strany. Není to jenom o mně, ale o všech členech KDU-ČSL. Myslím si, i vzhledem k tomu, jak silně na sjezdu podpořili mě i moje kolegy, že členové strany půjdou za námi a v našem úsilí nám pomohou.

Řídit celostátní a druhou nejstarší stranu v zemi není jednoduché. Politická strana nikdy není subjektem s úplně jednotnými názory. Mezi frakcemi probíhají ideologické spory a podobně. Někteří, v minulosti vlivní členové KDU, apelovali na to, aby se vaše strana vrátila k původním kořenům a tradičním hodnotám. Podaří se vám udržet uvnitř strany názorovou jednotu?

Objel jsem všechny krajské konference a nic takového tam nezaznívalo. Sjezd ukázal, že takové křídlo ve straně není, nebo je naprosto zanedbatelné. Mandát, který jsme na sjezdu od delegátů získali, neukazuje na to, že by ve straně podobné frakce byly. Žádná se před sjezdem neprobouzela, nekritizovala a nenavrhovala své kandidáty nebo alternativní cestu. Nic takového se nedělo. To, že u nás jsou individuální lidé, kteří něco takového říkají, ještě neznamená, že uvnitř strany je křídlo, které by mělo relevantní sílu. Sjezd to dokázal.

Například Jiří Karas, Jan Wolf nebo senátor Čunek kritizovali skutečnost, že v době, kdy vaše strana byla součástí koalice SPOLU, částečně ztratila svoji původní identitu. Jaký je váš názor?

Myslím si, že je pravda, že když kandidujete v určité koalici, zvlášť když silnějším partnerem je jiná strana, tak vám to vezme určitou viditelnost. Nemyslím si ale, že by to bylo špatně. Díky tomu jsme mohli být ve vládě a řídit náš stát. A to přece má být cílem každé politické strany. Vzhledem k tomu, v jaké formaci jsme kandidovali ve volbách, která vyhrála, a v jaké formaci jsme pak byli ve vládě, bylo naprosto přirozené, že jsme ve stejné formaci kandidovali i v dalších volbách. Bohužel to nevyšlo, což je samozřejmě škoda. Teď musíme budovat vlastní značku a tento proces jsme sjezdem odstartovali.

Už podruhé máte v Poslanecké sněmovně poměrně silný poslanecký klub. Bude aktivnější než předchozí klub KDU-ČSL?

V minulém volebním období jsme byli vládní stranou. Náš poslanecký klub měl proto úplně jinou roli než teď v opozici. My teď nevládneme, naším úkolem je kontrolovat vládu a dávat pozměňovací návrhy ke špatným zákonům, abychom je napravili. Máme čas zastavit některé zákony a upozorňovat na chybné věci. Samozřejmě klidně podpoříme i věci, které jsou dobré. Ale naším hlavním úkolem je připravit se na vládnutí po příštích volbách.

Jak hodnotíte dosavadní výkon vlády Andreje Babiše?

Jsem přesvědčen o tom, že současná vláda nás přivede k další ekonomické krizi, kterou sama způsobí, a to je velký vykřičník. Stačí se podívat, jak sestavila státní rozpočet, který schválila v rozporu se zákonem, na předlužení a na to, jakým způsobem si teď připravuje půdu pro to, aby mohla dělat ještě mnohem víc děr v rozpočtu na příští rok. Aby odvedla pozornost od tohoto tématu, vypouští množství různých balónků. Jednomu vysokému ústavnímu činiteli nepůjčí letadlo na služební cestu do zahraničí, tu napadne prezidenta a dělá tyto věci pouze proto, aby odvedla pozornost a aby se neřešily skutečně podstatné problémy, které se týkají ekonomiky našeho státu. Vytvořila jakousi zeď, do které nás posílá.

V Evropě už dlouho z různých důvodů vládne jisté napětí. Jak dalece se podle vás tyto věci promítnou do nálady ve společnosti, do ekonomiky i do české politiky?

Žádný jednotlivý stát v Evropě si nemůže vybudovat svou vlastní bezpečnost a soběstačnost, to prostě není možné. A my u toho musíme být, protože nejsme tak malý stát, abychom nechali rozhodnout za nás ostatní státy. Nemůžeme se krčit někde v koutě a strkat hlavu do písku. Vzhledem k tomu, že naše strana je součástí nejsilnější evropské frakce, si myslím, že máme šanci řadu důležitých věcí ovlivňovat už teď. I když naše vláda na evropském poli provádí poněkud nestrategické kroky, které nás můžou poslat do druhé ligy v Evropě.

V polovině května se v Brně uskuteční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft, pozn. aut.). Určitá část obyvatel je proti této akci. Jaký je váš názor? Bylo pozvání sudetských Němců do Brna nešťastné, nebo naopak hodnotíte tento počin jako pozitivní krok?

Organizace Meeting Brno je velmi aktivní a její činnost se zaměřuje na smíření a dialog, abychom byli schopni se bavit a potkávat s lidmi, kteří dříve žili v Brně a byli to naši sousedé. Myslím si, že se to za jedenáct let výborně povedlo. Myslím, že květnová akce v Brně je dalším krokem ke vzájemnému smíření. Kolem nás v této době zuří množství válek. My můžeme být inspirací k tomu, jak mají války končit a jaké poučení si mohou země i jednotliví lidé vzít z toho, jak se na svoje sousedy po skončení konfliktu budou dívat. Za mě jsou tyto symbolické kroky hodně důležité.

V Brně proběhl protestní mítink a předseda SPD Tomio Okamura ve svém vystoupení prohlásil, že by Německo mělo České republice zpětně zaplatit válečné reparace...

Myslím, že stejně tak, jako německá strana nemá mít žádné nároky vůči nám, tak my bychom neměli vznášet žádné nároky vůči nim. Měla by to být uzavřená otázka z obou stran.