foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Ondřej Prokop
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Člen zastupitelstva hl. m. Prahy a Městské části Praha 11 za ANO na svém Facebooku 9. února k výstavbě nových bytů v Praze.
V Praze se „hodně staví“ jen na tiskovkách. Realita je už 15 let stejná. Bytů je zoufale málo..
Exprimátor Zdeněk Hřib si neodpustil komentář ke statistikám v duchu, že se „hodně staví“ a že se situace zlepšuje. Jenže tvrdá data říkají něco úplně jiného, a říkají to už patnáct let v kuse.
Podle nejnovějších údajů ČSÚ bylo v Praze loni zahájeno 5 907 bytů v bytových domech. Meziročně je to pokles o 16 %. Na první pohled jen jedno číslo v komplikované statistice. Ve skutečnosti jde ale o klíčový údaj, který rozhoduje o tom, kolik budou Pražané platit za bydlení.
Právě byty v bytových domech totiž znamenají projekty developerů. Tedy byty, které skutečně vstupují na trh, prodávají se a vytvářejí nabídku. A právě jejich nedostatek žene ceny nahoru. Ne obecní rekonstrukce, ne jednotlivé rodinné domy, ale tato čísla určují tržní realitu.
A ta je neúprosná: Praha dlouhodobě staví dramaticky málo. Ne rok, ne dva, ale více než patnáct let. Výsledkem je situace, kdy se byty staly nedostatkovým zbožím. A jako každé nedostatkové zboží jsou extrémně drahé.
Stačí se podívat přes hranice. Varšava, město srovnatelné velikosti i ekonomického významu, staví ročně 20 až 25 tisíc bytů. Čtyř- až pětinásobek toho, co Praha.
Jen za pět let takové pražské stagnace je to rozdíl 100 tisíc bytů, které ve Varšavě vzniknou a v Praze ne. A to je číslo, které s trhem jasně zahýbá. Proto jsou ve Varšavě ceny bydlení zhruba na polovině pražských.
Ne proto, že by Poláci byli sociálně slabší, ani to už bohužel po čtyřech letech Fialovy vlády neplatí, a ani proto, že by tamní developeři byli hodnější. I tam se prodává za nejvyšší cenu, kterou jsou developeři schopni dosáhnout. Ale ta je oproti Praze nižší právě proto, že je tam dostatek bytů.
V Praze se naopak politicky roky držíme progresivistické fikce, že problém vyřešíme regulací, brzděním výstavby nebo nekonečnými debatami o „charakteru města“. Jenže město, kde se nestaví, se nemění jen v muzeum. Mění se v luxusní zónu pro bohaté a past pro všechny ostatní.
Co může pomoci? Ne akcelerační zóny, jak tvrdí Piráti. Ale radikálně rychlý nový stavební zákon, který připravilo hnutí ANO a který má konečně zkrátit a zprůhlednit povolovací procesy. Bez toho se soukromá výstavba nikdy nerozjede v potřebném objemu. Ale to samo o sobě stačit nebude.
Druhou, neméně důležitou cestou je výstavba dostupného bydlení veřejným sektorem. Ve spolupráci státu, Prahy a městských částí. Vždy s participací soukromníka, který bude zajišťovat efektivitu výstavby. Ne jako náhrada trhu, ale jako jeho doplněk a stabilizační prvek.
Dokud se nezačne stavět výrazně víc bytů každý rok, bude každé politické chlubení jen marketingem bez reálného obsahu. A každý další rok omezené výstavby znamená další generaci lidí, kteří na bydlení v Praze prostě nedosáhnou.
Byty jsou drahé ne proto, že by Praha byla „příliš atraktivní“. Jsou drahé proto, že se jich systematicky staví málo. A dokud si to městské vedení nepřizná, krize bydlení neskončí.
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze