Panika před volbami v Maďarsku. Pytel ohořelých volebních lístků. Týká se i ČR

02. 04. 202221:04

foto: Euractiv / EPA-EFE/ZSOLT CZEGLEDI/Volební plakáty protiorbánovské opozice

Skandál před maďarskými volbami, které se konají již v neděli 3. dubna, vyvolal pytel ohořelých maďarských volebních lístků, který byl nalezen na skládce u rumunského města Târgu Mureș. Informoval o tom ve středu rumunský server Transtelex, z nějž informace převzal Euractiv.

Z lístků bylo zřejmé, jaké straně má hlas patřit, a to vládnoucímu Fideszu. Do volebních uren ale hlasy nedoputovaly, místo toho skončily na nelegální skládce, zahozené mezi stavebním odpadem.

Pytel naplněný vyhozenými a částečně spálenými maďarskými dokončenými volebními lístky byl nalezen na skládce poblíž Târgu Mureș v Rumunsku. Vhozené volební lístky s viditelným označením volby voličů byly nalezeny na prázdném pozemku využívaném jako nelegální skládka a hlasovací lístky – z nichž některé byly spálené – byly nalezeny v pytli mezi hromadami stavebního odpadu.

Smetí z vůle voličů?

Maďarští občané bez adresy v Maďarsku mohou totiž volit prostřednictvím poštovních hlasovacích lístků. Další možností je předat své hlasy organizacím, které shromažďují hlasovací lístky zaslané poštou, aby je mohly doručit na konzulát, jako je Centrum pro demokracii Târgu Mureș nebo strana RMDSZ (Demokratická unie rumunských Maďarů), ale obě účast odmítly.

text serveru Euroactiv

Národní volební úřad (NVI) oznámil, že podal stížnost na neznámého pachatele. „Očekává se, že další informace budou poskytnuty v pozdější fázi postupu," dodali. „Teď jsme je chytili,“ reagoval na zprávu na Facebooku opoziční kandidát na premiéra Péter Márki-Zay. Márki-Zay, který obvinila Fidesz z podvádění, napsal: „Jsou tak vyděšení z prohry, že se nebojí ani toho nejzjevnějšího podvodu: doslova chtěli udělat smetí z vůle voličů“.

Vládnoucí strana Fidesz mezitím uvedla, že jde o „zoufalou levici… snažící se zničit hlasy všech Maďarů žijících v okolních zemích“. Levice spojená s předchozími premiéry z doby před rokem 2010 „je schopna nejhorších věcí“, dodala vládnoucí strana.

Orbán versus sjednocená opozice

Lidé v Maďarsku v nedělních parlamentních volbách rozhodnou o tom, zda konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz zůstanou u moci čtvrté funkční období v řadě. Zastánce „neliberální demokracie" Orbán, který je v maďarské politice 33 let, vyhrál všechny volby od roku 2010 a volební průzkumy naznačují, že by se mu to mohlo podařit i tentokrát, píše ČTK. Proti němu se sice poprvé postavila sjednocená opozice se slibem návratu k demokracii a principům právního státu, mezi voliči Fideszu má ovšem odezvu Orbánův pragmatický přístup k ruské invazi na Ukrajině.

Jde o Ukrajinu a korupci

Orbán nedělní volby vykreslil jako volbu pro mír a stabilitu, které podle něho může Maďarsku zajistit jedině Fidesz. V případě vítězství opozice podle něj hrozí zavlečení Maďarska do války na Ukrajině. „Musíme hájit naše vlastní zájmy... Musíme zůstat mimo tuto válku," prohlásil Orbán na shromáždění svých příznivců ve státní svátek 15. března. Agentura Reuters připomíná, že maďarský premiér sice ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudil, šéfa Kremlu Vladimira Putina osobně ale nekritizoval. Maďarská vláda na rozdíl od jiných členů Evropské unie a NATO nepodporuje Ukrajinu dodávkami zbraní ani nepovolila jejich převoz přes maďarské území.

Zato Péter Márki-Zay, šéf maďarské opoziční koalice Společně za Maďarsko, na středečním shromáždění završujícím kampaň v jihomaďarské Pécsi, řekl, že nejdůležitějším úkolem je „vrátit demokracii a právní stát, prosperitu a lásku a skončit s nenávistí mezi Maďary". Před časem Orbána a jeho politické spojence obvinil z toho, že Maďarsko během uplynulých 12 let „vyrabovali" a že zneužili dvoutřetinové většiny, kterou drží v parlamentu. „Ničím neomezovaná moc vede k neomezené korupci," řekl Márki-Zay s tím, že Maďarsko se za vlády Fideszu stalo jednou z nejvíce korupcí zasažených zemí v EU.

Zpochybnění korespondenční volby?

O zavedení možnosti korespondenční volby občanů České republiky pobývajících v zahraničí se vedou debaty již celá desetiletí. Nyní je návrh novely volebního zákona, která má tento způsob hlasování umožnit, ve sněmovně (návrh vzešel ze Senátu, který jej odhlasoval) Parlamentu a bude se teprve rozhodovat o jeho schválení.

Česká republika je jednou z pěti zemí Evropské unie, kde ještě není povolena korespondenční volba ze zahraničí. Kromě Česka, kde je ale součástí programového prohlášení nové vlády, neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ve Francii, Chorvatsku, na Islandu a na Maltě. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.

Právě proto nás musí události v Maďarsku eminentně zajímat.