Paroubek sepsul prezidenta i jeho poradce

ROZHOVOR: Podle bývalého premiéra a předsedy České strany sociálně demokratické by prezident kvůli své minulosti neměl posuzovat minulost někoho jiného. Jiří Paroubek v rozhovoru pro server PrahaIN.cz hodnotí nejen současnou politickou situaci, ale také ústup levice v Evropě.

Právě vzniká nová vláda. Jak ale hodnotíte tu předchozí?

Myslím, že to byla jedna z nejméně úspěšných vlád od vzniku státnosti. Asi bych řekl, že byla dokonce nejméně úspěšná. Nedařilo se jim vůbec v ničem. Ve finanční oblasti zvýšili státní dluh o bilion dvě stě miliard, ale co je nejpodstatnější, povedlo se jim snížit životní úroveň lidí růstem inflace v letech 2022 až 23 v souhrnu o nějakých dvacet pět až třicet procent, dodnes se nepodařilo dostat na úroveň reálných příjmů z předcovidového období. To je asi největší debakl té vlády. Jinak zmiňovaná vláda si s sebou nesla negativní věci hned od svého vzniku, lidé nebyli odborníky, nikdy se nezabývali oblastmi, které obhospodařovali, například ministr financí byl elektrikář, s vysokými financemi se do té doby nikdy nesetkal. Podílel se na tom i ministr zahraničí, ajťák, bakalář, nikdy předtím nedělal nic, co by bylo podobné zahraniční politice nebo zahraničním vztahům, zkrátka na to neměl vzdělání. A takhle bych mohl pokračovat dlouho. Na výkonu vlády se to projevilo.

A něco pozitivního? Neměli bychom vládu ocenit právě třeba za zahraniční politiku?

Řekl bych, že naopak ne. Ztratili jsme zbytky suverenity, které si tady předchozí vlády dokázaly budovat. Kvůli nekvalifikovanosti Fialy a Lipavského jsme se dostali do naprostého vleku politiky Bruselu i Spojených států. Tito lidé vůbec nehlídali národní zájem.

Vládě Petra Fialy nějakou dobu trvalo než nové Poslanecké sněmovně předložila státní rozpočet. Proč?

Myslím si, že to bylo způsobené právě tím, že ti lidé nemají žádné praktické zkušenosti v oblasti rozpočtu, financí a tak dále. Kdybyste se podíval na má veřejná vystoupení z té doby, tak jsem doporučoval, aby vláda ponechala rozpočet, který připravil Andrej Babiš se svým týmem. Nemuseli s tím souhlasit, ale mohli by ho v průběhu roku upravovat, hlavně by ale neměli rozpočtové provizorium, takhle zasahovali neodborně do části výdajů. Začátek byl z tohoto hlediska docela trapný. Dostali rozpočet v jakžtakž rozumném stavu, sami si to zkomplikovali a na konci toho období přichází s dardou pro novou vládu, což je ohromné zatížení a bude se muset najít několik desítek miliard korun k tomu, aby se díry v rozpočtu zacpaly. I tohle byl ohromný neúspěch vlády Petra Fialy.

V nově vznikající vládě zatím nejsou obsazeny ministerské posty. Nejvíce se v médiích řeší Motoristé, Petr Macinka a Filip Turek. Chtěl bych se zeptat z pohledu prezidenta, protože Petr Pavel řekl, že pokud by se prokázaly některé údajné výroky Filipa Turka na sociálních sítích, nemůže vést rezort zahraničí. Je za vás v pořádku, aby prezident případně řekl Andreji Babišovi: „Navrhněte jiného kandidáta, tohle nepodepíšu“?

Podívejte se, prezident je ve velmi choulostivé pozici, protože tady posuzuje minulost jednoho z kandidátů na ministerskou pozici, který se možná vyjadřoval nevhodně před deseti, patnácti lety, možná je to výmysl, to je jedna věc. Prezident ale přeci sám má nějakou minulost, vzpomeňme si, že tady v roce 68 schvaloval vstup takzvaných spřátelených vojsk v čele se sovětskou armádou. Byl připravován jako agent komunistické moci k vysazení v imperialistické cizině. Že by zrovna on měl posuzovat minulost někoho jiného, to je velmi choulostivá záležitost.

Přísluší prezidentovi hodnotit také programové prohlášení vlády?

Tak to už je úplně neústavní krok a jednalo se vlastně o dobrou vůli Andreje Babiše. Je to paradox, do kterého se sám prezident dostal díky té skupině lidí, která ho na Hradě obklopuje, tito Kolářové a Žantovští, kteří ho manévrují do pozic, které jsou až úsměvné. Tohle si nedovolil žádný prezident, je to vlastně bizarní, protože když se zamyslíte nad tím, že chce programové prohlášení vlády, která ještě nevznikla a nejmenoval ještě ani předsedu vlády, natož ministry, pan prezident si trochu dělá trochu legraci, ale je to vina hlavně jeho poradců, kteří by si měli přečíst ústavu.

Jak hodnotíte působení pana prezidenta? Spousta lidí si pochvaluje, že konečně přinesl slušnost a velmi dobře nás reprezentuje v zahraničí. Jak to vnímáte vy? A co například srovnání s Václavem Klausem a Milošem Zemanem?

Václav Klaus a Miloš Zeman jsou osobnosti. Tohle je neosobnost. Jestli se někde chová slušně a způsobně jí příbory, tak to ještě není důvod, abych z něj byl nadšený.

Pojďme zpátky k uplynulým volbám. Jak dopadly pro levici?

Byl to jasný debakl. Je to způsobeno neschopností lídrů levice počínaje Bobošíkovou, která byla takovým tím spiritus agens celého projektu Stačilo!, Vidlákem, ale také paní Konečnou, která je sice výbornou debatérkou, ale stratég... Její strategické schopnosti se blíží nule. Nedokázala sjednotit levicové proudy a dávala na kandidátky lidi, kteří toho s levicí moc společného neměli. Tak jako paní paní Bobošíková, volič byl zmaten a Stačilo! bylo v závěru smeteno hnutím ANO, které se zaměřilo na jejich voliče.

Nemá jejich neúspěch ve volbách přeci jen souvislost s tím, že významnou součástí Stačilo! byli komunisté? Že je tady lidé prostě už nechtějí.

Komunisté tady prostě jsou. Strana, kterou vedu, ČSSD, s nimi kandidovala na osmi kandidátkách ve volbách do krajských zastupitelstev, všechny kandidátky byly úspěšné. Ta spolupráce byla korektní, já tedy v komunistech strašáka nevidím. Samozřejmě, že se komunisty dál straší. Upřímně, příchod lídrů Sociální demokracie na kandidátky Stačilo! byl proveden hloupě, na poslední chvíli, a řekl bych takovým způsobem až dehonestačním, kdy se mluvilo o bílých praporech a podobně, to je odpovědnost paní Konečné, ona sice nastrčila někoho jiného, ale také jsem na té kandidátce mohl být já. A určitě by ty antikomunistické útoky, které přišly v posledních měsících před volbami, ustaly, kdyby tam byl bývalý premiér. Je to jejich strategická chyba a já jsem proti nim před volbami nijak nevystupoval, nechápal jsem to jako svoji osobní újmu, v životě jsem dokázal mnohé, ale věděl jsem, že jejich vstup do Sněmovny je tak padesát na padesát.

Zmiňoval jste různá jména, třeba Janu Bobošíkovou a Kateřinu Konečnou. Ale opomenul jste Janu Maláčovou. Výsledek voleb se jí také částečně dával za vinu, oprávněně?

Myslím, že ano, je potřeba to říct. Její kampaň nebyla dobře připravená. Nevím, která agentura jí to dělala, kdyby mi to pošeptala, tak bych byl rád, protože bych ji nikomu nedoporučil. Její vystoupení byla korigována podle mě touto agenturou a nebylo ani trochu dobré.

Bavili jsme se o levici v Česku. Co její budoucnost v Evropě? Co ten trend ukazuje?

Podívejte se, takovým typickým příkladem, který znám z vlastní zkušenosti, protože jsme se přátelili s Gerhardem Schröderem ze Sociálnědemokratické strany Německa. Jestli současný ministr obrany za sociální demokraty Boris Pistorius mluví o tom, že tady bude válka už někdy za tři, čtyři roky, Rusko napadne Evropu, tak ten člověk by zjevně potřeboval vyšetřit. Tohle odrazuje tradiční pacifistické voliče, kteří volili sociální demokracii s nadějí na sociální spravedlnost. Jenže politika sociálně demokratických stran včetně Labour Party v Británii je zkrátka všude taková. Lidé zoufale ztratili kompas a zoufale hledají novou sílu, ke které by mohli přilnout.

Vy v Rusku hrozbu nevidíte? V Evropě byla potvrzena celá řada sabotážních akcí ze strany Ruska, jen pár dnů zpět poškodil výbuch železniční trať v Polsku na trase mezi Varšavou a Lublinem, podle polského ministra vnitra šlo o akci Ruska.

Nedávno jsem četl vyjádření nějaké ženy, která to říkala lapidárně: „Nejlepší by bylo, kdybychom si Ruska nevšímali.“ Je potřeba uzavřít ten konflikt na Ukrajině, bude tady na stole americký mírový plán v osmadvaceti bodech. Je potřeba co největší část tohoto plánu prosadit, není tedy potřeba zahajovat závody ve zbrojení. Prostředky, které by šly do zbrojení, jsou vyházené z okna a nebudou použity ve prospěch jejich života a životní úrovně, vidím to takhle.