foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Patrik Nacher
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Poslanec, člen zastupitelstva hl. m. Prahy, zvolený na kandidátce ANO na svém Facebooku 21. září k tendru na stavbu druhého úseku metra D.
Vedení DPP v tiskové zprávě týkající se tendru na stavbu druhého úseku metra D loni v červnu uvedlo, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky by měla činit přibližně 24,6 miliard Kč.
Cenově nejvýhodnější nabídka, která se k DPP nakonec dostala, činila 27,75 miliard Kč. Tuto nabídku však DPP odmítl, byla totiž podle něj „podezřele nízká“ - byť šlo o nabídku o více než 3 miliardy Kč vyšší, než činil odhad, se kterým DPP původně pracoval… Na její úkor upřednostnil 30 miliardovou nabídku jiné stavební skupiny (spadající do koncernu Metrostav, nedávno usvědčeného z podplácení a manipulací s veřejnými zakázkami).
Odmítnutí nejnižší nabídky DPP podložil mimo jiné i zdůvodněním, že její předkladatel „nevysvětlil mimořádně nízkou nabídkovou cenu“ a že je „nejnižší nabídka riziková.“ K tomuto závěru vedení DPP údajně vedly i odborné analýzy, které si nechalo zpracovat. Problém je v tom, že analýzy dle dostupných informací nedospívají ke stejnému závěru a minimálně z jedné z nich vyplývá, že metro by mohla zdárně postavit i společnost, která nabídla o více než 2 miliardy nižší cenu. Což na celou záležitost vrhá stín pochybnosti. Ten podstatně zesiluje rovněž tvrzený tlak na „koordinaci závěrů“ ze strany vedení DPP směrem k autorům posudků.
Činit jakékoliv unáhlené závěry by bylo pochopitelně nemístné, jen samotné náklady na výstavbu samozřejmě nemohou být jediným relevantním kritériem pro rozhodnutí, kterého zhotovitele zvolit. V kontextu obrovského rozsahu tendru a dřívějších afér pojících se s DPP je však třeba, aby vedení podniku všechny okolnosti a vzniklé (i potenciální budoucí) otázky pojící se s výběrem detailně vysvětlilo.
Příklady?
1) Proč byla cena zakázky oproti původnímu odhadu (24,6 miliard Kč) překročena o více než 20 procent?
2) Proč se vedení DPP při svém rozhodování neřídilo závěry posudku, který vyhodnotil nejnižší nabídku a zpracovaný harmonogram jako způsobilý k dosažení požadovaného cíle?
3) Byly tvrzené nedostatky v harmonogramu vypracovaném „podstatně levnějším“ subjektem dle DPP tak zásadní, aby nebylo možné je za výraznější snahy obou zúčastněných stran odstranit (a z pohledu DPP tak ušetřit několik miliard korun)?
4) Byl na zhotovitele nezávislých odborných analýz vyvíjen tlak ze strany DPP, aby sladili závěry svých posudků do podoby, kterou DPP preferoval?
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze