foto: Facebook Pavla Křečka/Pavel Křeček
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Radní Prahy 3 za STAN na svém Facebooku 12. dubna k vandalismu.
Jsem naštvaný. Hodně naštvaný! A jsem taky dost smutný.
Předem se omlouvám, ale dnes to bude delší psaní.
Kdo mě sleduje, ten ví, že jsem velkým fanouškem umění ve veřejném prostoru. A že je to také jeden z důležitých pilířů mojí práce radního pro kulturu Prahy 3. Jsem zkrátka člověk, který nechce mít umění pouze „zavřené“ v galeriích, muzeích či divadlech. V zahraničí jsem se naučil, že umění má mít své místo také venku. Že umění patří i do veřejného prostoru. Ať už jde o sochy, murály či venkovní performance.
Ruku v ruce s uměním ve veřejném prostoru jdou vždy emoce. Protože umění emoce vyvolává. A když je venku, osloví zákonitě více lidí a vyvolá více emocí. Někdy pozitivních, někdy dokonce nadšených, jindy zase negativních, ba dokonce pobouřených.
Co by ale umění nikdy v lidech vyvolávat nemělo, je agresivita či vandalismus.
Během posledních několika dnů se umění ve veřejném prostoru Prahy 3 stalo několikrát terčem vandalů.
Prvním případem je umělecké dílo „Klenba“ od známého akademického sochaře Zdeňka Hůly. Umístěno je na Kostnickém náměstí a nejen já, ale celý můj tým vynaložil hodně úsilí, aby ho pro tento prostor získal.
Skulptura zde byla poprvé instalována v roce 2021 v rámci festivalu Žižkovská spojka. A měla tak velký ohlas, že jsme s panem sochařem vyjednali její zapůjčení. Už v roce 2022 byla ale poničena a deinstalována. Postarali jsme se o opravu, vylepšili její uchycení a loni v červenci ji znovu instalovali. Nevydržela ani rok.
Minulý týden se kolegyně sešla u Klenby s jejím autorem, aby ji společně doplnili o informační tabulku. Na místě je ovšem čekal šok. Šestitunový kolos se opět někdo pokusil násilím vyvrátit. Úspěšně... Ve spodní části byla navíc poškrábána, zřejmě kamenem.
Druhým případem je socha Jaroslava Haška na Prokopově náměstí. Jezdecká socha od Karla Nepraše a Karolíny Neprašové, která byla instalována v roce 2005, byla na několika místech počmárána a posprejována. Přišli jsme na to tento týden.
Někdo by mohl říct, že s tím musím počítat. Že se zkrátka musím smířit s tím, že umění ve veřejném prostoru má i svoje stinné stránky a že poničení vandaly se nevyhneme.
To je asi pravda. A jistě, počmáranou sochu vyčistíme, vyvrácenou skulpturu znovu uchytíme. To ostatně právě dnes na Kostnickém náměstí proběhlo. Během několikahodinové akce jeřáb Klenbu zvednul a dočasně přemístil, skulptura se opravila a znovu, snad ještě lépe než předtím, uchytila na původní místo.
Z tohoto popisu je ale nejspíš jasné, že je to náročné jak časově, tak finančně. Jen dnešní akce „oprava Klenby“ bude naši městskou část stát cca 70 tisíc korun!
To jsou peníze, které jsme mohli investovat do nových uměleckých instalací na Trojce. A věřte, že takové plány mám.
Jsem hrdý na to, že se nám v minulých letech podařilo například zajistit murály od předních českých tvůrců, jako byl Vodopád od Patrika Hábla nebo jako jsou Pérák od Toy box a několik murálů od Tima. A hledáme další plochy a další možnosti.
Letos navíc na Prahu 3 opět po několika letech přivedeme Landscape Festival, který je na umění ve veřejném prostoru postavený a který jistě přinese řadu zajímavých uměleckých instalací a intervencí.
Chtěl jsem tímto textem zkrátka jen upozornit na to, s čím se při snaze dostat více umění do veřejného prostoru Prahy 3 potýkáme.
Moc děkuji všem, kteří mé zamyšlení a povzdechnutí dočetli.
A děkuji také všem, kteří mají o umění ve veřejném prostoru zájem a váží si ho. Jsem si jistý, že je nás takových většina, což mi dodává chuť a energii v jeho rozšiřování pokračovat.
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze