Pavel Mareš (KDU-ČSL): Bydlení jako věc sociální

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Člen zastupitelstva hl. m. Prahy a MČ Prahy 10 za KDU-ČSL na svém Facebooku 5. července k pronajímání městských bytů.

V Brně mění pravidla k pronajímání městských bytů. K lepšímu, přečtěte si rozhovor s radním Martinem Vrubelem (viz zde).

Pro mě inspirativní cesta. Mimo jiné i proto, že na znění pravidel je shoda mezi koalicí a opozicí.

Bodový systém je exaktní, matematicky přesný, předchází libovůli a „čarování“, které třeba v Brně skončilo neslavně.

Líbí se mi brněnský důraz na doložení potřebnosti a přísnost ve vztahu k dalšímu podnajímání, místo „čestných“ prohlášení. Z exaktních a dobrých pravidel se nikdo nevykecá...

U tzv. sociálních bytů je zapotřebí doprovázející sociální práce, aby bydlení bylo opravdu pomyslnou sociální trampolínou, aby nedocházelo ke konfliktům mezi sousedy, aby se dodržovala základní hygiena. Na tuto sociální práci je třeba peněz, ale nakonec se všem vyplatí. Nelze fakticky zamezit přístupu sociálně slabších k městskému bydlení.

Městské bydlení plní tři role. Je zdrojem příjmů (z nájmů se má zaplatit přirozená obnova bytů či bytových domů). Je nástrojem sociální pomoci, ta se má dělat moudře, ne naivně. Dlouhodobá dobrá sociální politika pomáhá snižovat sociální napětí a pomáhá konkrétním rodinám a zvláště dětem; v Praze 10, odkud pocházím, je takových příběhů celá řada a jen jednotlivé nezdary. Za třetí je městské bydlení nástrojem, jak si obec či město udržuje profese, které potřebuje.

Ve všech třech těchto oblastech mají fungovat kontrolní, praktické a ověřitelné mechanismy. NE pasivitě při porušení pravidel sousedského soužití. NE levárnám motivovaným jánabráchismem. Nulová tolerance k podnajímání za tržní ceny.

Bydlení je nejsložitější politika vůbec. Proto je třeba vedle dlouhých diskusí, trpělivé racionality, tahu na branku a sociální citlivosti také dobré vůle na všech stranách.

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze