foto: Facebook Pavla Mareše/Pavel Mareš
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Člen zastupitelstva hl. m. Prahy a MČ Prahy 10 za KDU-ČSL na svém Facebooku 13. května k plastice s názvem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra Anděl.
Jsem jedním z těch, komu nad nápisem Moskva – Praha na metru Anděl otevřel oči až student Jan Boháč. Stydím se za to, respektive oceňuji oči, které vidí, co jsem neviděl.
Proč myslím, že je moudré, aby anonymní plastika kolektivu autorů z Anděla prostě zmizela?
„První signální“
Malá vysvětlující tabulka zůstane nepovšimnuta, zatímco velký - ne velký, ale MEGAnápis, kolem kterého denně projdou tisíce lidí, bude dál plnit funkci „tohle byl a tohle je vztah mezi Sovětským svazem a jeho satelitem, mezi ruskou říší a metropolí jejího vazala“.
Podřazenost
Pro mě asi nejdůležitější. První člen sousloví není Praha, ale Moskva. Praha je na druhém místě. Když mluvíme o přátelství s jiným národem, s někým jiným, dáváme do sousloví nás na první místo. Říkáme, že se rozvíjejí česko-polské vztahy (Polák zrcadlově mluví o polsko-českých vztazích). Takhle: nejdřív my, pak naši přátelé. Plastika je vyjádřením podřazenosti a podřízenosti, nikoli přátelství (inženýrů, občanů, sportovců nebo čeho).
Anděl a harmonie doby minulé a současné
Celá lokalita se vrátila k pojmenování Anděl a panuje tam něco jako „harmonie andělských vrstev“. Vzpomínka na odstraněný nárožní dům U zlatého anděla (s freskou zobrazující anděla), kde fungoval hostinec, pekárna a lékárna. Prozaické zachycení Anděla a Smíchova 90. let perem Jáchyma Topola. A Nový Anděl, s wendersovským odkazem architekta Jeana Nouvela. Je to nábožensko-pivovarsko-literárně-filmový amalgám. Kremelsko-moskevský narativ vyjma nápisu ustoupil, byl schován. Dokončit tuto proměnu se mi nezdá zlé, protivné ani špatné.
Obrazoborectví? Ne. Nový kontext daný Putinem
Je tu také otázka příliš pozdního odstraňování normalizačních děl z veřejného prostoru. „To jste mi hrdinové, když jste si na to vzpomněli 35 let po listopadu.“ Nápis MOSKVA – PRAHA se zkrátka nově aktualizoval, kontextualizoval a kvůli Putinovi a jeho výbojům budí pohoršení.
Kdyby to nebylo na tak viditelném a frekventovaném místě, kdyby nebylo války proti Ukrajině a obnovených nároků Putina a jeho Ruska na naše území – asi by bylo všechno jinak.
Ale ty nároky tu jsou. Ta válka tu je. V Moskvě je stanice Pražská periferní, s daleko menší důležitostí než Anděl v Praze. Socialistické umění v metru se může shromáždit na jednom místě: v Muzeu paměti XX. století nebo v aplikacích, fyzicky jako součást některého z prostor Dopravního podniku. To můžou prozkoumat povolanější než jsem já.
Ze zadání pro umělce by mělo jasně vyplývat, že jednou z variant, jak s naším moskevským místem v Praze zacházet, je ho ODMOSKVIT.
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze