foto: Facebook Pavla Mareše/Pavel Mareš
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Člen zastupitelstva hl. m. Prahy a MČ Prahy 10 za KDU-ČSL na svém Facebooku 20. prosince ke smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem.
Sedmero ke smlouvě mezi ČR a Svatým stolcem a malý komentář k práci kněží a duchovních
1. Hlavním předmětem smlouvy je svoboda náboženského vyznání na individuální i kolektivní úrovni. Kde je to jen možné, odkazuje smlouva na práva jednotlivců.
2. Článek 9 odstavce 1 zaručuje právo osob ve zdravotnických zařízeních, v armádě, vězení či zařízeních sociální péče přijímat duchovní a pastorační péči od duchovních a pastoračních pracovníků církve.
3. Ve smlouvě jsou ošetřeny i výhrada svědomí či zpovědní tajemství. Smlouva obsahuje ujednání o právu odmítnout vojenskou službu a poskytnutí zdravotní služby. V tom navazuje na již existující právní úpravu (u vojenské služby na Listinu základních práv a svobod, u zdravotnických pracovníků na zákon o zdravotních službách).
4. Smlouva se zaměřuje na jednotlivce a na jejich práva plynoucí ze svobody náboženského vyznání. Věnuje se ale i právům a povinnostem katolické církve jako instituce. Církev smí například zřizovat církevní právnické osoby a na oplátku je povinna přizpůsobit hranice územní působnosti svých organizačních celků (diecéze, exarcháty, eparchie) hranicím ČR, působit v souladu s právním řádem ČR a spolupracovat při ochraně kulturního dědictví (zpřístupňování kulturního dědictví aj.).
5. Ačkoli se smlouva formálně týká jen římskokatolické církve, budou z ní kvůli potvrzení práva na svobodu vyznání a dalších okolností působení církví a náboženských společností v Česku těžit i jiné církve.
6. Pokud jde o respektování zpovědního tajemství, řeší ho již § 368 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.: (odst. 3) „Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Oznamovací povinnost trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětem trestných činů.“ Par. 99 trestního řádu z roku 1961 mluví obdobně o povinnosti mlčenlivosti.
7. Smlouva nejde nad tato ustanovení. Mlčet musí i psychoterapeuti, advokáti a další profesní skupiny. Jako prevence sexuálního, citového, mocenského a jiného zneužívání poslouží lépe rozšíření pravidel, kterých se v těchto prostředích budou držet lidé s odpovědností, budou o nich poučeni.
Osobní komentář k práci kněží a duchovních. Dobré soužití ve společnosti je spojeno s respektem k institucím, institutům, pravidlům. Nemusíme na ně přísahat, ale jsou důležité. Pokud by se kvůli zločinům a přestupkům některých duchovních prolomilo zpovědní tajemství, je třeba se obávat toho, že úsilí „vyčistit“ náš nedokonalý svět bude pokračovat. Skončí to vyvolenými soudruhy důvěrníky, monopolem státu na určité věci apod. Na řadě je mlčenlivost advokátů (protože přece ti nejlépe placení hájí ty nejmovitější zločince). Obávat se můžou psychiatři, psychoterapeuti a další (protože přece Cimický).
Nebo ty instituce a instituty budeme ctít a zároveň se skrze jednoduchá pravidla ve společenském styku budeme vyhýbat nepatřičnostem. Obejmout dítě má právo rodič a ten, komu to rodič dovolí. Jasná pravidla kontaktů a konzultací ve školách, sportovních oddílech, táborech a jinde. Atd.
Převážná většina kněží a duchovních plní svoji službu opravdu obětavě. Uzdravují duše, vztahy a prostředí těch, kdo k nim přicházejí s prosbou o odpuštění. Dělají práci velmi delikátní a jemnou. Ti nejmoudřejší a pokorní to chápou jako zprostředkování Božího láskyplného působení. Duchovní rozhovory jsou zdarma, ne jako u různých koučů za čtyřmístné částky. Nemám nic proti čtyřmístným částkám u institutu koučů. Snad jen, že nabytí i ztráta důvěry jsou možné v jakémkoli prostředí, kde se se svými problémy svěřuje jeden člověk druhému.
(snímek ukazuje papeže Františka u svátosti smíření, 25. 3. 2022, foto Vatikánská média)
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze