Pavel Vyhnánek (Praha sobě): Jak gynekolog Svoboda provedl „potrat“ naděje na změnu

18. 09. 202222:30
Pavel Vyhnánek (Praha sobě): Jak gynekolog Svoboda provedl „potrat“ naděje na změnu
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Pavel Vyhnánek

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Náměstek primátora hl. m. Prahy a zastupitel Prahy 7 za Praha sobě na svém Facebooku 17. září k působení Bohuslava Svobody ve funkci primátora hlavního města Prahy

K něčemu se musím přiznat. V komunálních volbách jsem volil poprvé teprve před dvanácti lety. Tedy v roce 2010. Do té doby mě míjely, žil jsem totiž v zahraničí. A hned napoprvé to byl pořádnej mazec. Končila divoká Bémova éra protkaná skandály a Pražané toužili po změně. Dopadlo to ale celé neslavně a je potřeba si připomínat proč – důsledky totiž neseme dodnes.

Volil jsem tehdy s velikým nadšením a očekáváním Zdeňka Tůmu, potažmo TOP 09. Ta také s přehledem zvítězila (30,2 %) a řada voličů přirozeně očekávala, že Tůma začne spolu s Bohuslavem Svobodou a částečně obměněnou ODS (23,1 %) dávat Prahu dohromady. Jenže málokdo tušil, že Petr Hulínský z ČSSD (17,8 %) a vlivný zákulisní hráč ODS Tomáš Hrdlička, který Svobodu do politiky přivedl, měli vše vymyšlené úplně jinak.

K šoku mnoha Pražanů tak vznikla koalice ODS s ČSSD a Svoboda se stal primátorem. Perličkou je, že by tato koalice většinu dohromady nikdy nedala, kdyby ODS těsně před volbami účelově nerozsekala Prahu do 7 volebních obvodů (oproti jednomu velkému, v němž volíme dnes), aby snížila šance menších stran do zastupitelstva proniknout.

Vypukly obrovské protesty a dramatičtější ustavující zastupitelstvo si Praha asi nepamatuje. Mariánské náměstí bylo narvané demonstranty, do sálu přišel protestovat dokonce i Václav Havel. Karel Schwarzenberg tehdy neváhal obvinit gynekologa Svobodu, že provedl 'potrat' pražské naděje na změnu.

Svobodovi trvalo rok, než pochopil, jak velkou udělal chybu a že stojí v čele rady ovládané kmotry. Budiž mu však ke cti, že se alespoň pokusil tuto chybu napravit. V listopadu 2011 ODS vypověděla koaliční smlouvu s ČSSD a poskládala koalici s TOP 09, opět se Svobodou v čele. Ani ta ale neměla dlouhého trvání.

Po dalším roce a půl totiž vypověděla koaliční smlouvu pro změnu TOP 09. Důvody každý popisuje jinak, ale největší roli pravděpodobně sehrála rozhádanost uvnitř zastupitelského klubu ODS a rozpory v přístupu k územnímu plánu města. V čele další rady stanul Tomáš Hudeček z TOP 09. Vznikla díky hlasům zastupitelů z ČSSD, kteří v ní však neusedli. Namísto toho obsadili místa v klíčových výborech.

Dohromady se tak za čtyři roky prostřídalo ve funkci radních neuvěřitelných 23 lidí! V takovém pracovním prostředí, kde se politici točí jako na orloji, se kontinuita projektů udržuje jen těžko. Do toho Praze prudce klesly příjmy v důsledku finanční krize a změny rozpočtového určení daní z pera Topolánkovy vlády, která obrala Prahu o stovky milionů ročně. Přišly povodně. A aby toho nebylo málo, stavělo město nákladnou Blanku bez jakékoli podpory státu a úvěrového financovaní. Další investiční činnost tak vedení Prahy v nastalém chaosu sesekalo na minimum. Rekonstrukce a přípravu projektových dokumentací de facto vzdalo.

Za to všechno voliči oběma primátorům vystavili v roce 2014 nemilosrdnou známku. Svoboda přišel o 12 zastupitelů z původních 20 a dosáhl nejhoršího volebního výsledku v historii pražské ODS. Hudeček dopadl podobně, přišel o 10 zastupitelů z 26.

Důsledky těch čtyř divokých let pociťujeme v Praze dodnes. Příprava projektů se ve volebním období 2014-2018 sice částečně obnovila, ale město kvůli chaotické post-bémovské éře ztratilo spoustu let, obzvláště u přípravy vnitřního městského okruhu, který na několik let skončil de facto u ledu. Zbytečně se zdrželo i metro D, odsunuly se rekonstrukce mostů a nic se nedělo ani třeba s vyhořelým Průmyslovým palácem.

Nemám důvod pochybovat o tom, že to Hudeček i Svoboda mysleli s Prahou dobře. Obzvláště pana docenta Hudečka považuji za skutečného odborníka na rozvoj města, byť s ním nemusím ve všem souhlasit. A v senátních volbách mu držím palce! Oba docenti však do značné míry ztroskotali na tom, že je neposlouchaly jejich vlastní zastupitelské kluby a namísto správy Prahy se museli věnovat rozmíškám uvnitř svých politických stran. A minimálně Svoboda si z toho – při vší úctě – nevzal žádné ponaučení dodnes.

Pojďme ale skončit na pozitivní notu. Média bývají na pražské primátory neuvěřitelně přísná a nespravedlivá. Jsou to vlastně takoví fackovací panáci českého národa. Ale lidská paměť je naštěstí milosrdná. Alespoň u některých. I díky tomu můžeme na plakátech narazit na hesla o schopném primátorovi u kandidáta, který vydržel ve funkci dva a půl roku. Z toho jeden rok s příšernou pražskou socdem a ve stínu lobbisty Hrdličky. A který nakonec v následujících volbách zajistil pro svoji stranu nejhorší výsledek v historii.

Pozoruhodné!

Publikováno se souhlasem autora

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných