Pavel Vyhnánek (Praha sobě): Přeji Putinovi, ať mu ta ukrajinská vidlička zajede hluboko do žeber

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Náměstek primátora hl. m. Prahy a zastupitel Prahy 7 za Praha sobě na svém Facebooku 8. března k válce na Ukrajině

Že jsou Ukrajinci stateční a obzvláště vynalézaví ve způsobech vedení boje, vím na rozdíl od válečného zločince Putina už od dětství. Vždy po skončení skautského tábora jsem jezdil ještě na jeden letní tábor, který byl co do programu něco mezi salesiánskými chaloupkami a kurzem přežití pro členy jednotek Delta Force. Spoustu jsem se toho na nich naučil. Třeba jezdit v deseti lidech ve wartburgu, vařit a jíst šneky, rozdělit jednu sušenku disco na deset dílů, cucat bonbon v pěti lidech, jíst týden poridge a taky obstojně žebrat (tip: když vyrazí skupinka pěti dětí s hrstí drobných do kempu a u každého stanu a bungalovu se zeptá, zdali nemají nějaké jídlo na prodej, vrátí se s plnými batůžky lahůdek a drobáky jim všechny zůstanou).

Ale proč to vyprávím. Na jednom z těch táborů byl s námi ukrajinský chlapec. Tak dvanáct let. Nikola se, tuším, jmenoval. Byl v ČR v rámci ozdravného pobytu pro děti zasažené výbuchem Černobylu. Úplně sám. A byl to frajer. Odvážný, silný, mrštný a okamžitě schopný se domluvit. Dodnes si pamatuji, jak nám moudře radil: „Nebiysya nozhiv, biysya vylky, vona zrobyla tobi chotyry ranky.“ (pozn. red. Neboj se nože. Boj se vidličky, ta udělá čtyři rány.). A taky si pamatuji, že bodnutí vidličkou (vylka) od ukrajinského chlapce fakt bolí a že je pak člověk ochoten v lecčem ustoupit.

Myslím na něj a doufám, že je v pořádku. A jsem si jistý, že Rusákům nedá ani centimetr své země zadarmo. Přeji Putinovi, ať mu ta ukrajinská vidlička zajede hodně hluboko do žeber!

Publikováno se souhlasem autora

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze