Pavel Vyhnánek (Praha sobě): Zóny placeného stání

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Člen zastupitelstva hl. m. Prahy a Prahy 7 za Praha sobě na svém Facebooku 14. října k zónám placeného stání

Ve svém imaginárním skladu konverzačních témat mám velikou skříň s názvem „Rozpočet hl. m. Prahy“. V horní části skříně je zastrčená krabice. A na ní je napsáno:

ZÓNY PLACENÉHO STÁNÍ –⁠ NEOTVÍRAT

Podobné zákazy mi však nikdy nedávaly spát. Bylo proto pouze otázkou času, kdy poruším i tento, ačkoli dobře vím, co bude následovat.

Zóny placeného stání jsou oblasti na území hl. m. Prahy, kde smíte zaparkovat svůj vůz pouze po zaplacení příslušného poplatku. V případě rezidenčního parkování musíte navíc doložit i své trvalé bydliště. Poplatky jsou příjmem hl. m. Prahy a koluje kolem nich řada mýtů, které s oblibou šíří i představitelé městských částí a města samotného.

Pokusil jsem se vám znázornit, co se s příjmy ze zón placeného stání děje a jakých objemů dosahují. Nejde o nic složitého. Město peníze vybere, odečte náklady na správu a provoz zón a z výsledného čistého příjmu si nechává polovinu. Druhou polovinu dostávají městské části, ve kterých se konkrétní zóny placeného stání nachází a které vznik zón vždy musí odsouhlasit.

V poměru k celkovým příjmům města představují příjmy ze zón placeného stání svým způsobem drobné, necelých 0,25 % celkových příjmů. Jde primárně o regulační nástroj, který je důležitý pro oblast dopravy v klidu, nikoli rozpočet.

Obzvláště poplatek za rezidenční parkování je spíše symbolický, vezmeme-li v potaz celkové náklady na pořízení a provoz auta a obvyklou cenu za zábor veřejného prostranství, která je třicetinásobná. Prostor pro jeho navýšení tady proto je, avšak končící koalice pro tento krok nikdy neměla dostatek hlasů.

Zatím jsem brnkal na nervy pouze majitelům aut. Ale nemyslete si, že neumím pozlobit i milovníky MHD jako jsem třeba já sám. Zbývá nám totiž zodpovědět otázku, co bychom s takto získanými prostředky navíc mohli dělat.

V nedávné minulosti jsem narazil na názor, že bychom z poplatků za parkování mohli dotovat MHD. To je sice hezká, ale nereálná myšlenka. MHD totiž aktuálně dotujeme částkou zhruba 17,5 miliard korun ročně. Srovnejte si tuto sumu s čistým příjmem ze zón placeného stání. Abychom si nějakého finančního transferu vůbec všimli, museli bychom poplatky za parkování alespoň zdesetinásobit!

To je v příštích několika letech nemyslitelné a neprosaditelné. Zbývají nám tedy dvě možnosti. Buď cílit na méně ambiciózní navýšení poplatku a doprovodit jej příslibem využití těchto dodatečných příjmů na investice v oblasti parkovacích kapacit. Nebo nedělat nic a spolu čekat až bude líp.

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze