Petr Lachnit (ANO): Neznalost zákona neomlouvá

03. 08. 202208:30
Petr Lachnit (ANO): Neznalost zákona neomlouvá
foto: Archiv Petra Lachnita/Petr Lachnit

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Radní Městské části Praha 5 za ANO k zákonům a zákonnosti

Tuto populární větu známe všichni. Stokrát, tisíckrát jsme ji slyšeli.

Ne snad před soudem nebo při vyšetřování. V detektivkách.

Tato zásada je pravdivá. Neznalost zákona skutečně neomlouvá. Nechci o tom polemizovat. Jenom se chci zeptat, zda je vůbec možné, znát všechny zákony?

Jako právník vás mohu ujistit, že to skutečně možné není.

Jiná právnická teze praví, že základem dobrovolného dodržování zákonů ze strany občanů je právě znalost jejich práv i povinností. Dodržování zákonů by totiž mělo být výhodné nejenom pro ně samé, ale pro celou společnost. Zákonnost totiž není jenom problémem úřadů a institucí. Je to problém všech.

Aby bylo možné o těchto zásadách vážně uvažovat, aby bylo možné využívat dobrovolného respektu k zákonu, je skutečně nezbytné, aby lidé o těchto zákonech věděli.

Zatím děláme téměř všechno pro to, aby občan zákon znát nemohl. Nepřehledné množství zákonů, jejich neustálá novelizace, to jsou hlavní překážky právní osvěty. Nejsou ovšem jediné. Nejstrašnější jsou tak zvané přílepky, kdy se k zákonu o zcela jiné věci naprosto nesourodě připojí zrušení nebo změna zákona úplně jiného.

Stalo se zvykem, že politici a státní instituce věnují pramalou pozornost naplňování platných zákonů. Když se setkají s problémem, nehledají řešení v rámci stávajících zákonů, ale okamžitě navrhují novelizaci. Novelizace se stala prvotním zájmem i obou komor parlamentu. Jakoby se plat poslanců a senátorů odvozoval od počtu projednaných a schválených zákonů. Bylo by to směšné, kdyby to nedopadalo právě na občany. A nejenom na občany. Zákony platí totiž pro všechny na celém území republiky, bez toho, zda jsou nebo nejsou občany. Mimo jiné tedy i pro turisty. Ti mají vůbec smůlu. K povinnostem stanoveným zákonem je třeba přičíst i naprosto nepřehledné množství vyhlášek místní samosprávy.

V praxi to vypadá tak, že pokud chcete dobrovolně dodržovat místní vyhlášky, měli byste každou návštěvu cizího města zahájit návštěvou místní radnice a tam si nejprve na úřední desce přečíst, co ve městě smíte a co nesmíte dělat. Pravda, v některých městech na místní úpravy upozorňují na veřejných prostranstvích piktogramy. Nejsou vždy zcela srozumitelné (například rušení nočního klidu), ale je to lepší než nic. Ovšem tyto piktogramy nejsou autorizované. Tak těžko zjistíte, zda se opírají o právní předpis, či zda jenom vyjadřují soukromý zájem nějakého provozovatele.

Co vůbec my občané proti tomu stavu můžeme dělat? Jedinou věc: vyjádřit svůj názor ve volbách.

Před lety jeden z dosud velmi populárních politiků úspěšně kandidoval v parlamentních volbách s populistickým heslem: sliboval legislativní smršť. Uspěl. Jenom to lákavé heslo se občanům vymstilo.

Pokud nejsme se současným právem spokojeni, mohu vám poradit jediné. Nevolte nikoho, kdo slibuje legislativní smršť. Nevolte nikoho, kdo slibuje řešit vaše problémy novou právní úpravou. Dávejte přednost těm, kteří chtějí hledat cesty, jak naplnit dosavadní zákony. Teprve, až se potvrdí, že to v daném případě není možné, je nová právní úprava vhodná.

Přestaňme hodnotit práci poslance podle počtu jim předložených pozměňovacích návrhů. Taková soutěž nemůže mít na občany a společnost příznivý dopad.

Změna zákona, stejně jako zákon sám, není a nemůže být nikdy více než jenom prostředek k dosažení nějakého cíle. V žádném případě nemůže být sama cílem!

Publikováno se souhlasem autora

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných