Petr Lachnit (ANO): Zvykli jsme si ustupovat. Nejprve v drobnostech…

06. 03. 202208:30
Petr Lachnit (ANO): Zvykli jsme si ustupovat. Nejprve v drobnostech…
foto: Se svolením Petra Lachnita/Petr Lachnit na vzpomínkové akci při příležitosti 65. výročí úmrtí Janose Esterházyho

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Projev radní Městské části Praha 5 za ANO 5. března na vzpomínkové akci při příležitosti 65. výročí úmrtí Janose Esterházyho

Vzpomínková akce při příležitosti 65. výročí úmrtí předního politického představitele Maďarů v bývalém Československu a oběti komunistického režimu Jánose Esterházyho se uskutečnila v sobotu 5. března na Motolském hřbitově u Památníku obětí komunistického režimu, na němž se nachází i pamětní deska Jánose Esterhazyho. Při zahájení této vzpomínkové akce jsem přednesl následující projev:

Vážené dámy, Vážení pánové,

U hrobu každého, kdo zemřel nebo zahynul v produktivním věku, v plné životní síle, se často zamyslíme, co ho ještě mohlo v životě potkat, co mohl vykonat. Stojíme nad společným hrobem Jánose Esterházyho a dalších politických vězňů, kteří nejenom chtěli, ale hlavně mohli přinést ještě mnoho dobrého. Svým charakterem, svou odvahou mohli významně zasáhnout do osudů své vlasti. Mohli nám výrazně prospět. Jenomže neúprosná ruka politiky, ideologie a lidské nenávisti přerušila jejich úsilí. Ukončila jejich pouť za ideální vidinou společnosti spravedlnosti, práva, respektu. Společnosti, která místo nenávisti bude uplatňovat porozumění, toleranci.

Ne ideologický boj proti ideologii, ale snaha najít společná východiska. Schopnost respektovat druhého, respektovat jeho názory a postoje, ale hlavně respektovat jeho lidství, to je odkaz, který nám tito mrtví zanechali.   

Zpronevěřili bychom se jejich odkazu, jejich oběti, kdybychom tomu nechtěli rozumět. Umírali bez nenávisti, protože věřili, že jejich oběť není zbytečná.

My teď musíme prokázat, že zbytečná nebyla. Svou odvahou, svou láskou k zemi, která je nám domovem, a především svým charakterem. Celým svým životem, svými postoji, svými názory. Svou spoluzodpovědností.

Oni nerezignovali. Nezůstali stát stranou a nečekali, jak to všechno samo dopadne. Angažovali se a zaplatili za to životem. Neúčast by jim zachránila život, a přesto se nedokázali neúčastnit.

My dneska neriskujeme zdaleka tolik, a přesto u nás často vítězí pohodlnost, snaha nepřidělávat si zbytečné starosti a zbytečné nepřátele. Zvykli jsme si ustupovat. Nejprve v drobnostech, ale časem si na to tak zvykneme, že začneme ustupovat i v zásadních věcech. 

Myslím, že bychom nejlépe uctili památku Jánose Esterházyho a dalších politických vězňů tím, že až budeme odcházet z tohoto pietního aktu, zamyslíme se, zda přece jenom nemáme být statečnější tváří v tvář nepravostem, lžím, podvodům.

Tím prokážeme: čest jejich památce!

Publikováno se souhlasem autora

Publikováno se souhlasem autora

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných