foto: Petr Palacký/Petr Palacký ve své kanceláři
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Radní Městské části Praha 6 za Zelené na svém Facebooku 18. února 2026 ke kácení stromů v Zelené ulici.
Hehe, Zelení v Praze 6 chtějí vykácet stromy v Zelené ulici.
Cha, on si vykácí stromy před vlastním domem.
Už vás slyším, jak tohle říkáte.
A máte pravdu.
Z pozice radního pro životní prostředí vám to všechno dokážu vysvětlit. Topolům se ve městě přestává dařit. Všichni je máme zaškatulkované jako vcelku nenáročné, rychle rostoucí stromy, jedny z tzv. pionýrských dřevin, které se dokážou uchytit i v nenáročných podmínkách. Jenže tahle jejich nenáročnost je vykoupena vcelku mělkými kořeny. A stromům s mělkými kořeny se ve městech přestává dařit. Znakem klimatické změny u nás je větší nerovnoměrnost srážek – celkově sice prší zhruba stejně, ale častěji než v minulosti jsou dlouhá období sucha střídána prudkými přívalovými srážkami. Voda rychle steče, aniž by stačila zasáknout. Vede to k poklesu hladiny spodní vody a na ten jsou nejvíc náchylné právě stromy s mělkými kořeny jako břízy anebo topoly.
Z pozice radního pro životní prostředí bych vám dokázal vyprávět, že topolům v Zelené ulici se dlouhodobě přestalo dařit, nové výsadby se nedokážou uchytit, a přitom to fakt není tím, že bychom je zapomněli nechat zalévat.
Z pozice radního pro životní prostředí bych vám vyprávěl o tom, že do budoucna musíme jednak zlepšovat stanovištní podmínky stromů – zvětšovat výsadbové jámy, vyplňovat je strukturálním substrátem, doplňovat zasakovací rýhy. Zároveň musíme zkoušet vysazovat ve městě nové druhy dřevin, takové, které budou vůči poklesu hladiny spodní vody, extrémním teplotám a jiným projevům klimatické změny odolnější. Jako třeba jilmy, ovšem ne ty klasické, které jsou zase náchylné na smrtelnou grafiózu (větší rozšíření smrtelných chorob u některých druhů stromu je dalším projevem klimatické změny).
Přesně tohle v Zelené děláme, řekl bych vám z pozice radního pro životní prostředí.
Nových jilmů (kultivar Rebona) vysadíme 41. Těch stávajících topolů je tam 14, pokud ovšem počítáme i ty zcela suché kmeny, bez jediného lístečku. To je dobrá bilance, s tím přece jako občané přece musíte souhlasit.
Z pozice obyvatele Zelené ulice si přesto nemůžu pomoct a je mi to líto. Zrovna před naším oknem roste jeden z těch stromů, který se sice už dostává do závěru svého životního cyklu, ale dosud ještě viditelně nechřadne.
Práce začnou od pondělí 23. února. Na stromech jsou rozvěšeny informační cedulky, vyšel o tom článek v posledním čísle časopise Šestka, dnes jsem zadával k vyvěšení informaci na webové stránky radnice. Před několika měsíci, ještě v době přípravy celého projektu, jsme uspořádali participační procházku s dendrologem, který všechno vysvětloval veřejnosti lepšími a odbornějšími slovy, než dokážu já.
Jako radní jsem si dal závazek, že o všech kácených stromech budeme veřejnost pečlivě informovat. Že nechci, aby se obyvatelé o kácení stromů dozvídali až ve chvíli, kdy uslyší motorové pily. Všechna rozhodnutí o kácení zveřejňujeme na internetovém geoportálu a aspoň u těch důležitějších informujeme i dalšími kanály.
Stejně pak ale někdo z vás napíše, že vlastně kácíme jenom tak z plezíru. Že v tom je určitě nějaký komplot, malá domů pro dřevařské firmy nebo tak něco.
Vlastně se na vás nezlobím. Dáváte tím jenom najevo, že je vám kácených stromů líto.
Protože lítost je někdy silnější než jakékoli racionální důvody.
Protože mně je toho topolu u nás pod oknem také líto a když pomyslím, že za pár dnů půjde k zemi, mám slzy na krajíčku.
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze