foto: Koruna Česká, se svolením/Bývalý disident, historik Petr Placák.
ROZHOVOR: Opakovaně varuje před možným ohrožením demokracie v naší zemi. Současnou politickou situaci považuje za velmi nebezpečnou. „Politický extremismus, jehož jsme svědkem, má rysy lůzy a lumpenproletariátu,“ řekl serveru PrahaIN.cz Petr Placák, bývalý disident a historik.
Střet ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Pavlem vyhrotil napětí ve společnosti. Během demonstrace na podporu hlavy státu zazněla slova varující před slovenským scénářem. Je tato hrozba vážná?
Bezpochyby. Podle mě jsou Macinkové, Okamurové, Raichlové a podobně důsledkem toho, že jsme se doposud důsledně nevyrovnali s komunistickou minulostí. V této podobě nás tato skutečnost neustále dohání. Politický extremismus, jehož jsme nyní svědkem a který má navíc nechutné rysy lůzy a lumpenproletariátu, se u nás začíná vnímat jako legitimní součást společnosti. Teď už dokonce na vládní úrovni. To je velmi nebezpečná situace. Jakmile se extrémismus stane legitimní součástí české politiky, jsme na nejlepší cestě k novému 25. únoru (komunistický puč 25. února 1948, pozn. red.).
Hodně lidí si klade otázku, kdo jsou vlastně Motoristé sobě a koho reprezentují?
Domnívám se, že to jsou, až na několik výjimek, pouliční sígři, kteří nevyznávají vůbec žádné hodnoty. Možná drahá, luxusní auta. Využívají slabosti společnosti a toho, že jsme se dodnes, 35 let po pádu komunismu, nezbavili „věcí“ a nedostali ze sebe to, co v nás komunisté desítky let udržovali. Byli jsme v područí jako gubernie imperiálního Ruska, ať už v sovětské podobě, anebo v podobě dnešního Ruska.
Jakým směrem může v současné situaci vést další vývoj?
Opakuji, situace je velmi nebezpečná. Základním problémem je skutečnost, že ministerský předseda Andrej Babiš je vydírán politickými extremisty prostřednictvím možného vydání či nevydání k trestnímu stíhání. Teď se ukazuje, jak hluboce nebezpečná je populistická politika vládní strany. Jakmile začne krize, ať už společenská, anebo politická, není schopna ji řešit, protože je v zajetí svých vlastních populistických kroků. Teď by samozřejmě všichni měli držet v hrsti zdravý rozum. To platí pro všechny strany.
Jak by měly v této situaci postupovat bývalé vládní strany?
Rozhodně by neměly mlčet, protože teď jde opravdu o hodně. Zvláště když byl zpochybněn světový řád, který byl od druhé světové války budován v západní části světa a ve východní části od pádu komunismu v roce 1989. To, co teď vidíme, je extrémně nebezpečná situace. Politika je o tom, že menší zlo je vždy lepší než zlo větší. Proto by teď měly bývalé vládní strany podle mě podpořit menšinovou vládu Andreje Babiše bez účasti extremistických partají.
Psali jsme
ROZHOVOR: Mladí členové ODS by stranu dopředu neposunuli. Návrat k ideovým kořenům není možný. „Marek Benda má ve straně pevnou pozici.…
Před několika dny svolal Milion chvilek pro demokracii demonstraci na podporu prezidenta Pavla. Občas zaslechnu, že jeho aktivity jako celek jsou poněkud „na vodě“, protože jde o formaci bez jasné politické orientace. Jaký je váš názor?
To je nesmysl. Podobná občanská shromáždění jsou pro parlamentní demokracii stejně důležitá jako činnost politických stran, stejně jako svoboda slova nebo nezávislá média. To, že Milion chvilek nemá žádnou politickou platformu, je naopak znakem občanské aktivity. Nejde o politickou stranu, a to je dobře.
Na společném jednání se sešli pod heslem „Dobydeme Senát“ zástupci takzvaných neparlamentních stran a radili se, jak společně postupovat při volbách do horní komory. U jednoho stolu spolu jednali zástupci KSČM, PRO, předseda České suverenity expremiér Jiří Paroubek, přítomen byl i bývalý předseda neonacistické Dělnické strany Tomáš Vandas. Překvapuje vás toto podivné spojenectví?
Vůbec ne. Myslím, že je zcela přirozené, že se tento zcela bezskrupulózní člověk účastní stejného jednání společně s neonacistou a komunisty. Stačí nahlédnout do nedaleké historie. Komunisté si s nacisty vždycky pomáhali. Například v Německu proti sobě nejdříve brojili, nakonec se ale spojili, zničili takzvanou Výmarskou republiku a rozpoutali druhou světovou válku. Extremisté prostě vždy jdou s nácky. Do strany diktátora Benita Mussoliniho v Itálii také nalezla cestu spousta nacistů a bývalých komunistů. Stejně tak spousta fašistů přecházela ke komunistům. Politický extremismus se totiž ve svém nejvyšším bodě spojuje.
Dali si za cíl ovládnout horní komoru. Co by se stalo, kdyby se jim to povedlo?
Byla by to naprostá katastrofa, protože by tím ovládli celý Parlament. Usilují o vystoupení Česka z EU a o rozbití Evropské unie. O to samé se už desítky let snaží Kreml. Pokud se Rusku podaří Evropskou unii rozbít, Německo se stane největší evropskou mocností, která nebude vázaná v EU. Už tam opět bují velkoříšské komplexy, které představuje AfD. Pokud by tito extremisté Německo ovládli, byli bychom v tom okamžiku zpátky v podobné situaci jako ve třicátých letech minulého století. A tito takzvaní čeští vlastenci pomáhají tomu, že bychom pak nebyli ohroženi jen z Ruska, ale i z Německa.