Petr Zeman (BEZPP): Jak souvisí územní rozvoj s pohřebnictvím

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Člen zastupitelstva hl. m. Prahy a MČ Praha 14, zvolený na kandidátce Praha Sobě na svém Facebooku 5. února k územnímu plánování

POHŘEBNÍ ČTENÍ NA NEDĚLI, aneb souvisí územní rozvoj s pohřebnictvím?

Souvisí. Stačí se podívat do mapy. Územní rozvoj musí reagovat na všechny potřeby svých obyvatel a tím pádem musíme plánovat i tyto věci.

V Praze zemře ročně přibližně 12,3 tisíce lidí. Číslo, které se nějak výrazně rok od roku nemění, jen v letech 2021 a 2022 se zvýšilo o cca 15 %, kvůli událostem, které jsme všichni zažili na vlastní kůži. Pokud se týká statistik a trendů, v současnosti u pohřbů zcela dominuje proces zpopelnění – kremace, tělo se do země ukládá pouze v 3 % případů (tedy cca 400 klasických pohřbů za rok).

A s tím vším si musí poradit územní plánování. Tedy mělo by, protože výstavba, či jen plánování nových hřbitovů je v Praze na okraji zájmu. Na jedné straně je to logické, protože hřbitovy mají dostatečné kapacity, na druhé straně většina kapacit je soustředěna v jedné oblasti, tj. na rozhraní Prahy 3, 2 a 10. Možná to bude znít lehce absurdně, ale i u hřbitovů platí teze města krátkých vzdáleností. Pokud bydlíte v Klánovicích a máte hrob na Olšanech, je skoro jisté, že se na něj vypravíte akorát tak na Dušičky.

Takže pojďme plánovat a stavět nové hřbitovy v místech, kde chybí. A pojďme je stavět už novým způsobem, tj nikoliv jen jako úložiště zesnulých, ale jako veřejný prostor. Specifický prostor vyžadující citlivý a zvláštní přístup, přesto však výsostně veřejný. Ale o tom až příště.

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze