Petr Zeman (Praha sobě): Jak je na tom pražské Hlavní nádraží? Zatím nic moc, ale uvidíme

09. 07. 202421:22
Petr Zeman (Praha sobě): Jak je na tom pražské Hlavní nádraží? Zatím nic moc, ale uvidíme
foto: Se svolením Petra Zemana/Petr Zeman

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Člen zastupitelstva hl. m. Prahy a MČ Praha 14, zvolený na kandidátce Praha sobě, na svém Facebooku 2. července k pražskému Hlavnímu nádraží.

Část druhá – kritická

Železnice přinášela a přináší do měst rozvoj, ale přiznejme si, že také způsobují urbanistické problémy jako je fragmentace území, bariérový efekt tratí, hluk a estetická degradace okolí. Náspy a zářezy do krajiny a samotných měst, okolí tratí, hluk a jako reakce na něj hromadně stavěné betonové protihlukové bariéry – to vše je problematické v krajině, natož ve městě. Vzhledem k snad už dohledné výstavbě vysokorychlostních tratí je velice důležité toto mít na vědomí. A přesto můžete mít železnici rádi.

Ve městech jsou urbanistické aspekty ještě důležitější, nevhodně umístěné nádražní budovy, odstavné a technické plochy dokážou ovlivnit rozvoj města na desítky let, ne-li staletí. V Praze je v poslední době patrná aktivita při přestavbě celého uzlu, s tlakem na zastavování dříve železničních pozemků (asi nejrozsáhlejší území Bubnů, ale také výstavby kolem Smíchovského nádraží, Masarykova nádraží a nejnověji záměry kolem nádraží Hlavního). Tlak na zástavbu je pochopitelný a město by se k němu mělo postavit čelem – nemělo by bát ve vleku požadavků investorů, ale samo by mělo říkat, jak by zástavba kolem nádraží měla vypadat. Město by se mělo aktivně podílet na plánování zástavby a prosazovat takové projekty, které jsou prospěšné pro rozvoj města a jeho obyvatel. To zahrnuje například zajištění dostatečné zeleně, kvalitní infrastruktury pro pěší a cyklisty a dostupného bydlení. Ale o tom až zase příště.

Jak jsme si říkali, tak Hlavní nádraží je umístěné ve svahu od Vinohrad k Novému Městu. Srovnání terénu pro výstavbu kolejiště samozřejmě způsobilo jizvu v organismu města, ale protože se začalo stavět hned po bourání barokní fortifikace, tak nedošlo k narušení historických komunikací, prostě hradbu s příkopem nahradilo kolejiště. V jihozápadním směru jsou vyraženy od nádraží tunely, což jistě nebylo nijak levné řešení, pro spojení Vinohrad s Novým Městem však ideální. Dnes větší problém pro prostupnost způsobuje Severojižní magistrála. Ve směru severozápadním to je horší, trať držela z obou stran v sevření vrch Vítkov, spojení Karlína se Žižkovem u Bulhara je stále problematické (mohlo by se vyřešit realizací širšího návrhu Florenc 21). Nové spojení leccos vyřešilo, nicméně k území Krejcárku se zachovalo ostudně – ale to už je jiný příběh.

Výstavba odbavovací haly vyřešila propojení metra a železnice, přestože přestupy jsou zde dle mého stále nepřiměřeně dlouhé, na druhé straně vznikl problém s využitím historické budovy nádraží, která se stala najednou zbytečnou, na střeše se usídlilo přihlouplé parkoviště místo autobusového terminálu, samotná odbavovací hala se stala spíše rozptylovým prostorem, čekat na vlak stejně musíte v přecpaném mezipatře u odjezdů. Teprve dostavba obchodů dodala hale smysl, přestože o kvalitě díla můžeme vést polemiky.

A samozřejmě zlá, zlá magistrála. Zcela symbolicky hlavní dveře do historické budovy byly po léta zavřeny, stejný osud zbytečnosti vykazují i zanedbané (i když ikonické) prosklené tubusy schodišť před odbavovací halou. Na autobus nepřestoupíte, na tramvaj je to daleko. Vestavěné garáže pod magistrálou a rampy křižovatky Bulhar jsou místy, kde prostě nechcete být ani o chvilku déle, než musíte.

Dalším problémem je přestup mezi nádražím Masarykovým a Hlavním nádražím. Ač jsou nádraží velice blízko sebe, přestup je značně komplikovaný. Dokonce si po uplynutí nějaké doby od vyhlášení soutěže Florenc 21 myslím, že je třeba se k této věci vrátit.

Pokud jste při četbě nabyli dojem, že nemám rád železnici a nemám rád Novou odbavovací halu, tak tomu tak není. Jen si myslím, že je dobře si nenalhávat, že současný stav je ten nejlepší.

Příště o tom, co už se v území stalo a co se chystá.

Přiložené fotografie

1. Původní novorenesanční budova nádraží dle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia

2. Historický snímek focený směrem od Vinohradské ulice

3. Terénní úpravy svahu

4. Výstavba Nové odbavovací haly

5. Takto vypadaly Vrchlického sady. No, věřili byste?

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných